Montpelier - S blížícími se prezidentskými volbami v Americe vám chceme přiblížit jednotlivé prezidentské kandidáty jak z řad demokratů, tak i republikánů. V tomto medailonku se dočtete o demokratickém senátorovi Berniem Sandersovi.
Pohled nižších vrstev
Sanders se narodil 8. září 1941 v New Yorku jako nejmladší ze dvou synů rodiny židovských imigrantů z Polska. Jeho otec se živil prodejem malířských barev. Ameriku viděl z pohledu nižších sociálních vrstev a už od mládí vnímal nerovnováhu a polarizaci v ekonomice Spojených států.
Bernie vystudoval střední školu v Brooklynu a následně pak Brooklyn College. Po roce však přestoupil na University of Chicago. Během svého působení na univerzitě se věnoval hnutím bojující za lidská práva, byl členem Výbor rasové rovnosti (the Congress of Racial Equality – CORE, pozn. red.) a účastnil se několika protestních akcí proti rasové segregaci a diskriminaci.
Po dokončení školy v roce 1964 žil nějaký čas na kibucu v Izraeli (jedná se o zemědělskou a průmyslovou farmu, kde se hospodaří formou kolektivního vlastnictví, pozn. red.). Po návratu do Ameriky se přestěhoval do Vermontu, kde se věnoval různým zaměstnáním – od filmaře po spisovatele na volné noze.
Odjakživa černým koněm
V 70. letech se Sanders snažil vstoupit do politiky za protiválečnou Liberty Union Party, avšak neúspěšně. Stranu v roce 1979 opustil. O dva roky později se Sandersovi povedlo uspět, když byl zvolen starostou města Burlington ve Vermontu a to pouze o 12 hlasů. Do funkce byl znovu zvolen celkem třikrát.
V roce 1990 byl k překvapení všech zvolen do Sněmovny reprezentantů. Jako nezávislý však neměl dostatek politických spojenců, a proto se musel rozhodnout, k jakému táboru se přidá, aby tak mohl začít prosazovat svoje myšlenky.
Podle svých slov zveřejněných v magazínu The Progressive považoval spojenectví s republikány za „nemyslitelné", nicméně jeho členství v demokratické straně čelilo „velké opozici ze strany konzervativních demokratů."
Senátor Sanders
Tvrdě se stavěl vůči válce v Iráku—obával se hlavně sociálních a finančních dopadů, které by konflikt mohl přinést. Ve své řeči ve Sněmovně reprezentantů řekl: „Měli bychom udělat vše pro to, abychom předešli strašlivému utrpení, které válka způsobí." Navíc také kritizoval načasování vojenské intervence, která přišla „v době, kdy dluh naší země činí šest bilionů dolarů a kdy stále narůstá schodek rozpočtu."
V roce 2006 porazil republikánského kandidáta Richarda Tarranta a dostal se tak do Senátu. O čtyři roky později se Sanders objevil ve zprávách kvůli své osmihodinové politické obstrukci, v níž kritizoval snížení daní pro bohaté, zavedené prezidentem Bushem.
Během svého působení v Senátu byl členem několika výborů, zabývajících se tématy, jež Sanders osobně považoval za důležitá—rozpočet, zdravotnictví, vzdělání, práce, sociální zabezpečení, ekonomika apod.
Nepodceňujte mě
Svou kandidaturu na prezidenta oznámil v květnu loňského roku pod záštitou demokratů. Sanders byl po dlouhou dobu nezávislým a stranu změnil spíše z nutnosti. Pro server USA Today se nechal slyšet, že „dostat se jen na volební lístek ve všech padesáti státech by stálo obrovské množství času, úsilí a peněz. Bylo mnohem logičtější vypracovat se z primárek demokratické strany, kde je jednodušší se na volební lístky dostat a kdy navíc máte šanci debatovat s ostatními kandidáty."
Podle expertů není pravděpodobné, že by Sanders dokázal uzmout kandidaturu Hillary Clintonové, nicméně senátor si z toho starosti nedělá. „Lidé by mě neměli podceňovat." Jako nezávislý stojí mimo bipartijní systém a dokázal porazit jak demokraty, tak republikány, kteří disponovali většími finančními prostředky.
Související
Jak dokázali Sanders a Ocasio-Cortez zastavit financování vlády a uvrhnout USA do shutdownu?
Americká demokracie nad propastí? Brzy se můžeme klanět králi Trumpovi, varuje Sanders
Bernie Sanders (kandidát na post prezidenta USA) , Volby USA
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 1 hodinou
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 5 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 6 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková