Minulost Hillary Clintonové v úřadu ministryně zahraničí Spojených států musí být brána v potaz v diskuzi o dopadech její případné nominace na prezidentskou kandidátku za demokratickou stranu. S tvrzením vystoupil historik Gareth Porter v rozhovoru pro server rt.com.
O čem se nemluví
"Nelze s jakkoliv velkým sebevědomím předvídat budoucnost," odpovídá historik na otázku, zda z role, kterou Clintonová sehrála coby americká ministryně zahraničních věcí ve vojenském zásahu v Libyi v roce 2011, lze vytušit, co by prezidentství Clintonové znamenalo pro politiku USA vůči Sýrii. Podle Portera by totiž záleželo na hodně mnoha věcech, které nyní nelze předjímat.
"Na co se však můžeme spolehnout, je historie," pokračuje expert. Konstatuje, že minulost Hillary Clintonové, která nejenže jako senátorka podpořila americkou invazi do Iráku v roce 2003, ale též řídila ministerstva zahraničí USA, představuje něco, na co je nutné se zaměřit v debatě o dopadech jejího případného vítězného tažení k prezidentské nominaci za demokratickou stranu i potenciálním usednutí v Bílém domě. Uvedené aktivity bývalé první dámy USA, pak historik označuje za "mimořádně" zajímavé.
Porter připomíná, že list The New York Times před pár dny otiskl článek, který přináší nové detaily o tom, jak Clintonová vmanévrovala Obamovu administrativu do války a politiky změny režimu v Libyi. Tato anabáze se pak podle odborníka ukázala jako "jedna z nejhorších pohrom katastrofálního období v americké historii".
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Za problematické historik považuje, že se hodně diskutuje o hlasování Clintonové ve prospěch invaze do Iráku, ale jen málo o tom, co sám označuje za mnohem podstatnější aspekt politického působení potenciální demokratické kandidátky. "Ona na schůzkách v Bílém domě přinášela argumenty, které v zásadě nikdo jiný nevznášel, ve prospěch realizace změny režimu (v Libyi), či alespoň jejího umožnění," uvádí Porter.
Expert toto považuje za součást širšího příběhu Clintonové, jehož prostřednictvím se dostala do pozice, že může usilovat o prezidentskou kandidaturu. Za součást celého problému pak historik považuje fakt, že je jednou z mála kandidátů, kteří se profilují skutečně politicky.
Hrozí vojenská akce v Sýrii?
Podle Portera je tedy zcela dobře možné, že pokud bude Clintonová zvolena, Spojené státy pod jejím vedením podniknou podobný pokus o změnu režimu v Sýrii, jako dříve v Libyi. Expert připomíná, že krátce po libyjské anabázi Clintonová podnikala velmi podobná opatření ohledně Sýrii. "Takže v jsme v rámci jejího ministrování zažili Libyi a Sýrii, což jen naznačuje, jak vážně musíme brát zálibu (Clintonové) v zahraničněpolitickém avanturismu," varuje historik.
Současný americký ministr zahraničí John Kerry přitom nedávno hovořil o tzv. plánu B pro Sýrii. Nevyloučil vyslání pozemních vojsk do občanskou válkou zmítané země, přičemž by Washington nemusel reagovat přímo, ale například prostřednictvím svého spojence v regionu, Saudské Arábie. Expert v té souvislosti zdůrazňuje, že onen plán B, o němž se Kerry zmínil, má být variantou, jak se vypořádat s případným problémem v podobě krachu mírových rozhovorů. "O tom Kerry ve skutečnosti mluvil," dodává.
Americkému ministrovi zahraničí jde podle Portera především o to, co by se USA mohly pokusit učinit ve prospěch zvrácení vojenských zisků, které v Sýrii nedávno zaznamenal Asadův režim a jeho ruští a íránští spojenci. "A já jednoduše nemám tušení, jak by Saúdové zasahující v Sýrii mohli být řešením tohoto problému," konstatuje odborník.
Saúdové jsou velmi dobře známí pro své vazby na salafisty. Historik si přesto dokáže představit scénář, kdy se saúdskoarabské jednotky připojí ke kurdským silám v postupu na území, které dnes v Sýrii ovládá extremistická organizace Islámský stát: "Ano, je to přinejmenším představitelné."
Opak však podle Portera platí v případě vyslání saúdskoarabských vojsk do provincií Idlib či Aleppo, kde by se potenciálně musely spojit s jednotkami radikálního ši'ítského hnutí Hizballáh v boji proti islamistům z fronty An-Nusrá napojené na teroristickou síť Al-Káida. "Ne, to si vážně nedokážu představit," uzavírá expert.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
Aktuálně se děje
včera
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
včera
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
včera
Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury
včera
Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu
včera
Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje
včera
Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle
včera
Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku
včera
Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO
včera
Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou
včera
Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO
včera
Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla
včera
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
včera
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
včera
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
včera
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
včera
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
včera
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
včera
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
17. září 2026 21:16
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
17. září 2026 20:38
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
Už při jednání mezi Fotbalovou asociací ČR (FAČR) a španělskými trenéry hrál vicemistr Evropy z roku 1996 Radek Bejbl, který během své hráčské kariéry zanechal výraznou stopu i ve španělské lize, významnou roli. Právě on měl totiž doporučit Strahovu Santiho Deniu jako nového hlavního kouče české fotbalové reprezentace. A proto nyní není divu, že se FAČR rozhodla oslovit Radka Bejbla v souvislosti s obsazením postu dalšího asistenta v realizačním týmu národního mužstva.
Zdroj: David Holub