Minulost Hillary Clintonové v úřadu ministryně zahraničí Spojených států musí být brána v potaz v diskuzi o dopadech její případné nominace na prezidentskou kandidátku za demokratickou stranu. S tvrzením vystoupil historik Gareth Porter v rozhovoru pro server rt.com.
O čem se nemluví
"Nelze s jakkoliv velkým sebevědomím předvídat budoucnost," odpovídá historik na otázku, zda z role, kterou Clintonová sehrála coby americká ministryně zahraničních věcí ve vojenském zásahu v Libyi v roce 2011, lze vytušit, co by prezidentství Clintonové znamenalo pro politiku USA vůči Sýrii. Podle Portera by totiž záleželo na hodně mnoha věcech, které nyní nelze předjímat.
"Na co se však můžeme spolehnout, je historie," pokračuje expert. Konstatuje, že minulost Hillary Clintonové, která nejenže jako senátorka podpořila americkou invazi do Iráku v roce 2003, ale též řídila ministerstva zahraničí USA, představuje něco, na co je nutné se zaměřit v debatě o dopadech jejího případného vítězného tažení k prezidentské nominaci za demokratickou stranu i potenciálním usednutí v Bílém domě. Uvedené aktivity bývalé první dámy USA, pak historik označuje za "mimořádně" zajímavé.
Porter připomíná, že list The New York Times před pár dny otiskl článek, který přináší nové detaily o tom, jak Clintonová vmanévrovala Obamovu administrativu do války a politiky změny režimu v Libyi. Tato anabáze se pak podle odborníka ukázala jako "jedna z nejhorších pohrom katastrofálního období v americké historii".
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Za problematické historik považuje, že se hodně diskutuje o hlasování Clintonové ve prospěch invaze do Iráku, ale jen málo o tom, co sám označuje za mnohem podstatnější aspekt politického působení potenciální demokratické kandidátky. "Ona na schůzkách v Bílém domě přinášela argumenty, které v zásadě nikdo jiný nevznášel, ve prospěch realizace změny režimu (v Libyi), či alespoň jejího umožnění," uvádí Porter.
Expert toto považuje za součást širšího příběhu Clintonové, jehož prostřednictvím se dostala do pozice, že může usilovat o prezidentskou kandidaturu. Za součást celého problému pak historik považuje fakt, že je jednou z mála kandidátů, kteří se profilují skutečně politicky.
Hrozí vojenská akce v Sýrii?
Podle Portera je tedy zcela dobře možné, že pokud bude Clintonová zvolena, Spojené státy pod jejím vedením podniknou podobný pokus o změnu režimu v Sýrii, jako dříve v Libyi. Expert připomíná, že krátce po libyjské anabázi Clintonová podnikala velmi podobná opatření ohledně Sýrii. "Takže v jsme v rámci jejího ministrování zažili Libyi a Sýrii, což jen naznačuje, jak vážně musíme brát zálibu (Clintonové) v zahraničněpolitickém avanturismu," varuje historik.
Současný americký ministr zahraničí John Kerry přitom nedávno hovořil o tzv. plánu B pro Sýrii. Nevyloučil vyslání pozemních vojsk do občanskou válkou zmítané země, přičemž by Washington nemusel reagovat přímo, ale například prostřednictvím svého spojence v regionu, Saudské Arábie. Expert v té souvislosti zdůrazňuje, že onen plán B, o němž se Kerry zmínil, má být variantou, jak se vypořádat s případným problémem v podobě krachu mírových rozhovorů. "O tom Kerry ve skutečnosti mluvil," dodává.
Americkému ministrovi zahraničí jde podle Portera především o to, co by se USA mohly pokusit učinit ve prospěch zvrácení vojenských zisků, které v Sýrii nedávno zaznamenal Asadův režim a jeho ruští a íránští spojenci. "A já jednoduše nemám tušení, jak by Saúdové zasahující v Sýrii mohli být řešením tohoto problému," konstatuje odborník.
Saúdové jsou velmi dobře známí pro své vazby na salafisty. Historik si přesto dokáže představit scénář, kdy se saúdskoarabské jednotky připojí ke kurdským silám v postupu na území, které dnes v Sýrii ovládá extremistická organizace Islámský stát: "Ano, je to přinejmenším představitelné."
Opak však podle Portera platí v případě vyslání saúdskoarabských vojsk do provincií Idlib či Aleppo, kde by se potenciálně musely spojit s jednotkami radikálního ši'ítského hnutí Hizballáh v boji proti islamistům z fronty An-Nusrá napojené na teroristickou síť Al-Káida. "Ne, to si vážně nedokážu představit," uzavírá expert.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
USA (Spojené státy americké) , Hillary Clintonová
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 1 hodinou
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 2 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 3 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 4 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 4 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 5 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 6 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 6 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 7 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 8 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 9 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
včera
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
včera
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.
Zdroj: David Holub