Minulost Hillary Clintonové v úřadu ministryně zahraničí Spojených států musí být brána v potaz v diskuzi o dopadech její případné nominace na prezidentskou kandidátku za demokratickou stranu. S tvrzením vystoupil historik Gareth Porter v rozhovoru pro server rt.com.
O čem se nemluví
"Nelze s jakkoliv velkým sebevědomím předvídat budoucnost," odpovídá historik na otázku, zda z role, kterou Clintonová sehrála coby americká ministryně zahraničních věcí ve vojenském zásahu v Libyi v roce 2011, lze vytušit, co by prezidentství Clintonové znamenalo pro politiku USA vůči Sýrii. Podle Portera by totiž záleželo na hodně mnoha věcech, které nyní nelze předjímat.
"Na co se však můžeme spolehnout, je historie," pokračuje expert. Konstatuje, že minulost Hillary Clintonové, která nejenže jako senátorka podpořila americkou invazi do Iráku v roce 2003, ale též řídila ministerstva zahraničí USA, představuje něco, na co je nutné se zaměřit v debatě o dopadech jejího případného vítězného tažení k prezidentské nominaci za demokratickou stranu i potenciálním usednutí v Bílém domě. Uvedené aktivity bývalé první dámy USA, pak historik označuje za "mimořádně" zajímavé.
Porter připomíná, že list The New York Times před pár dny otiskl článek, který přináší nové detaily o tom, jak Clintonová vmanévrovala Obamovu administrativu do války a politiky změny režimu v Libyi. Tato anabáze se pak podle odborníka ukázala jako "jedna z nejhorších pohrom katastrofálního období v americké historii".
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Za problematické historik považuje, že se hodně diskutuje o hlasování Clintonové ve prospěch invaze do Iráku, ale jen málo o tom, co sám označuje za mnohem podstatnější aspekt politického působení potenciální demokratické kandidátky. "Ona na schůzkách v Bílém domě přinášela argumenty, které v zásadě nikdo jiný nevznášel, ve prospěch realizace změny režimu (v Libyi), či alespoň jejího umožnění," uvádí Porter.
Expert toto považuje za součást širšího příběhu Clintonové, jehož prostřednictvím se dostala do pozice, že může usilovat o prezidentskou kandidaturu. Za součást celého problému pak historik považuje fakt, že je jednou z mála kandidátů, kteří se profilují skutečně politicky.
Hrozí vojenská akce v Sýrii?
Podle Portera je tedy zcela dobře možné, že pokud bude Clintonová zvolena, Spojené státy pod jejím vedením podniknou podobný pokus o změnu režimu v Sýrii, jako dříve v Libyi. Expert připomíná, že krátce po libyjské anabázi Clintonová podnikala velmi podobná opatření ohledně Sýrii. "Takže v jsme v rámci jejího ministrování zažili Libyi a Sýrii, což jen naznačuje, jak vážně musíme brát zálibu (Clintonové) v zahraničněpolitickém avanturismu," varuje historik.
Současný americký ministr zahraničí John Kerry přitom nedávno hovořil o tzv. plánu B pro Sýrii. Nevyloučil vyslání pozemních vojsk do občanskou válkou zmítané země, přičemž by Washington nemusel reagovat přímo, ale například prostřednictvím svého spojence v regionu, Saudské Arábie. Expert v té souvislosti zdůrazňuje, že onen plán B, o němž se Kerry zmínil, má být variantou, jak se vypořádat s případným problémem v podobě krachu mírových rozhovorů. "O tom Kerry ve skutečnosti mluvil," dodává.
Americkému ministrovi zahraničí jde podle Portera především o to, co by se USA mohly pokusit učinit ve prospěch zvrácení vojenských zisků, které v Sýrii nedávno zaznamenal Asadův režim a jeho ruští a íránští spojenci. "A já jednoduše nemám tušení, jak by Saúdové zasahující v Sýrii mohli být řešením tohoto problému," konstatuje odborník.
Saúdové jsou velmi dobře známí pro své vazby na salafisty. Historik si přesto dokáže představit scénář, kdy se saúdskoarabské jednotky připojí ke kurdským silám v postupu na území, které dnes v Sýrii ovládá extremistická organizace Islámský stát: "Ano, je to přinejmenším představitelné."
Opak však podle Portera platí v případě vyslání saúdskoarabských vojsk do provincií Idlib či Aleppo, kde by se potenciálně musely spojit s jednotkami radikálního ši'ítského hnutí Hizballáh v boji proti islamistům z fronty An-Nusrá napojené na teroristickou síť Al-Káida. "Ne, to si vážně nedokážu představit," uzavírá expert.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Trumpův vzkaz Íránu přinutil slavného herce k reakci. Bílý dům se ozval
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
USA (Spojené státy americké) , Hillary Clintonová
Aktuálně se děje
včera
Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty
včera
Praha prozradila, jak Dvorecký most změní hromadnou dopravu
včera
Důchody ovlivní i další svátky. V květnu budou dva výplatní termíny jiné
včera
Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko
včera
Trumpův vzkaz Íránu přinutil slavného herce k reakci. Bílý dům se ozval
včera
Pavel Novotný je zpátky v ODS. Označil se za ztraceného syna
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
včera
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
včera
Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá
včera
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
včera
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
včera
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
včera
Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?
včera
Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?
včera
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
včera
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
včera
Na Špicberkách zemřel polárník Jakeš. Tělo se našlo v ledovcové trhlině
včera
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
včera
Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky
včera
Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace
Celý svět s napětím sleduje pákistánský Islámábád, kde se tento víkend odehrají zásadní mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Výsledek těchto rozhovorů může ovlivnit životy milionů lidí na celém Blízkém východě a přímo zasáhnout do osudu globální ekonomiky. Pákistánská metropole se na tuto událost připravila vyhlášením mimořádného dvoudenního státního svátku, který vyprázdnil ulice a umožnil zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření pro obě delegace.
Zdroj: Libor Novák