Minulost Hillary Clintonové v úřadu ministryně zahraničí Spojených států musí být brána v potaz v diskuzi o dopadech její případné nominace na prezidentskou kandidátku za demokratickou stranu. S tvrzením vystoupil historik Gareth Porter v rozhovoru pro server rt.com.
O čem se nemluví
"Nelze s jakkoliv velkým sebevědomím předvídat budoucnost," odpovídá historik na otázku, zda z role, kterou Clintonová sehrála coby americká ministryně zahraničních věcí ve vojenském zásahu v Libyi v roce 2011, lze vytušit, co by prezidentství Clintonové znamenalo pro politiku USA vůči Sýrii. Podle Portera by totiž záleželo na hodně mnoha věcech, které nyní nelze předjímat.
"Na co se však můžeme spolehnout, je historie," pokračuje expert. Konstatuje, že minulost Hillary Clintonové, která nejenže jako senátorka podpořila americkou invazi do Iráku v roce 2003, ale též řídila ministerstva zahraničí USA, představuje něco, na co je nutné se zaměřit v debatě o dopadech jejího případného vítězného tažení k prezidentské nominaci za demokratickou stranu i potenciálním usednutí v Bílém domě. Uvedené aktivity bývalé první dámy USA, pak historik označuje za "mimořádně" zajímavé.
Porter připomíná, že list The New York Times před pár dny otiskl článek, který přináší nové detaily o tom, jak Clintonová vmanévrovala Obamovu administrativu do války a politiky změny režimu v Libyi. Tato anabáze se pak podle odborníka ukázala jako "jedna z nejhorších pohrom katastrofálního období v americké historii".
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Za problematické historik považuje, že se hodně diskutuje o hlasování Clintonové ve prospěch invaze do Iráku, ale jen málo o tom, co sám označuje za mnohem podstatnější aspekt politického působení potenciální demokratické kandidátky. "Ona na schůzkách v Bílém domě přinášela argumenty, které v zásadě nikdo jiný nevznášel, ve prospěch realizace změny režimu (v Libyi), či alespoň jejího umožnění," uvádí Porter.
Expert toto považuje za součást širšího příběhu Clintonové, jehož prostřednictvím se dostala do pozice, že může usilovat o prezidentskou kandidaturu. Za součást celého problému pak historik považuje fakt, že je jednou z mála kandidátů, kteří se profilují skutečně politicky.
Hrozí vojenská akce v Sýrii?
Podle Portera je tedy zcela dobře možné, že pokud bude Clintonová zvolena, Spojené státy pod jejím vedením podniknou podobný pokus o změnu režimu v Sýrii, jako dříve v Libyi. Expert připomíná, že krátce po libyjské anabázi Clintonová podnikala velmi podobná opatření ohledně Sýrii. "Takže v jsme v rámci jejího ministrování zažili Libyi a Sýrii, což jen naznačuje, jak vážně musíme brát zálibu (Clintonové) v zahraničněpolitickém avanturismu," varuje historik.
Současný americký ministr zahraničí John Kerry přitom nedávno hovořil o tzv. plánu B pro Sýrii. Nevyloučil vyslání pozemních vojsk do občanskou válkou zmítané země, přičemž by Washington nemusel reagovat přímo, ale například prostřednictvím svého spojence v regionu, Saudské Arábie. Expert v té souvislosti zdůrazňuje, že onen plán B, o němž se Kerry zmínil, má být variantou, jak se vypořádat s případným problémem v podobě krachu mírových rozhovorů. "O tom Kerry ve skutečnosti mluvil," dodává.
Americkému ministrovi zahraničí jde podle Portera především o to, co by se USA mohly pokusit učinit ve prospěch zvrácení vojenských zisků, které v Sýrii nedávno zaznamenal Asadův režim a jeho ruští a íránští spojenci. "A já jednoduše nemám tušení, jak by Saúdové zasahující v Sýrii mohli být řešením tohoto problému," konstatuje odborník.
Saúdové jsou velmi dobře známí pro své vazby na salafisty. Historik si přesto dokáže představit scénář, kdy se saúdskoarabské jednotky připojí ke kurdským silám v postupu na území, které dnes v Sýrii ovládá extremistická organizace Islámský stát: "Ano, je to přinejmenším představitelné."
Opak však podle Portera platí v případě vyslání saúdskoarabských vojsk do provincií Idlib či Aleppo, kde by se potenciálně musely spojit s jednotkami radikálního ši'ítského hnutí Hizballáh v boji proti islamistům z fronty An-Nusrá napojené na teroristickou síť Al-Káida. "Ne, to si vážně nedokážu představit," uzavírá expert.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
USA (Spojené státy americké) , Hillary Clintonová
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
před 1 hodinou
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
před 1 hodinou
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
před 2 hodinami
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
před 3 hodinami
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
před 4 hodinami
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
před 5 hodinami
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
před 7 hodinami
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
včera
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
včera
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
včera
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
včera
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
včera
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
včera
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
včera
Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu
včera
Konec čekání na řidičák, zelená autonomním vozidlům. Jaké změny přinese rok 2026 v dopravě?
včera
Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?
včera
Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu
Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.
Zdroj: Libor Novák