Trumpův puč? Americká demokracie dostává vážné trhliny, upozornil expert

Nespravedlivý volební proces?

Profesor konstatuje, že každý rok na apríla na svém blogu Election Law přimíchá některé smyšlené, ale zároveň uvěřitelné zprávy mezi ty pravdivé. Minulý rok se mu podařilo napálit mnoho předních znalců volebního práva a aktivistů, kteří uvěřili zprávě, že jistý americký federální soud v reakci na kontroverzí rozhodnutí Nejvyššího soudu v otázce financování volebních kampaní deklaroval, že první dodatek ústavy USA garantuje právo uplácet kandidáty.     

Letos pak Hasen mezi smyšlené zprávy zařadil tu, která tvrdila, že Donald Trump prohlásil, že by se nedržel výsledků Volebního sněmu (instituce, která na základě výsledků voleb volí amerického prezidenta, pozn. redaktora), pokud by ten nereflektoval jeho vítězství v prezidentských volbách. Ve fiktivním článku pak odborník popsal plány Trumpa a jeho volebního manažera Corey Lewandowského jak získat moc v případě, kdy dojde k rozporu mezi vůlí voličů a volitelů.     

"Mnoho lidí tomu postu uvěřilo, což dokonce přimělo list Washington Post, aby tento aprílový žert, na který lidé naletěli, vyvrátil," připomíná Hasen. Situaci však nepovažuje za překvapivou, jelikož Trump se bouří proti tomu, co vnímá jako zaujatost sboru volitelů během znovuzvolení Baracka Obamy v roce 2012. Miliardář zároveň neustále běduje nad nespravedlivostí volebního procesu, což v kombinaci s jeho plamennou rétorikou nečiní myšlenku "Trumpova puče" tak bláznivou, konstatuje profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

Expert připomíná, že Trumpova poslední stížnost zní, že vedení republikánské strany nastavilo "pokřivená" pravidla, která umožní Tedu Cruzovi, či někomu jinému zvítězit v primárkách. "Jeho hlavní kritikou je, že strany mají byzantinská pravidla pro výběr delegátů na finální volební shromáždění, které pak vybírá stranickou prezidentskou kandidátku," vysvětluje Hasen. Odkazuje na miliardářova slova, že pravidla dokonce může změnit samotné shromáždění, resp. delegáti, kteří se nemusí řídit vůlí voličů v primárkách.   

Trumpovy stížnosti z pozice kandidáta označuje odborník za směšné. "Pokud je Trump natolik organizačně neschopný kandidát, že nedokáže dát dohromady ani tým, který se vyzná v pravidlech pro delegáty a shromáždění, jak bude zvládat řídit masivní federální byrokracii, neřku-li boj proti Islámskému státu či mnohamiliardový projekt zdi mezi Spojenými státy a Mexikem?" ptá se Hasen.  

Reptání Trumpa však podle profesora má výrazný vliv na šíření povědomí o americký demokracii. Expert se ptá, zda v dnešní době stále dává smysl využívat k volbě prezidentských kandidátů stranické delegáty a shromáždění. "Nebylo by lepší mít systém, v němž by se prezidentským kandidátem stala osoba, která získá nejvíce hlasů členů strany?" pokládá otázku odborník. Dodává, že odpověď není jednoduchá a je třeba vzít v potaz role stranických primárek, které mají v USA dlouhou historii.   

Funkce primárek

Hasen vysvětluje, že někteří představitelé stran mají primárky rádi, jelikož umožňují členům strany ovlivnit výsledek volebního procesu. "Pokud uvažujete tak, že strana něco reprezentuje, pak posílení jejích členů přinese kandidáty, kteří odrážejí názory těch nejoddanějších straníků," konstatuje expert. Na druhou stranu připouští, že primárky jsou značně nedemokratické a podle toho, jak jsou uspořádány, dokážou například nespravedlivě odsunout mimo osoby postižené, vykonávající vojenskou službu v zahraničí, jedince, kteří musí v době primárek do práce, či věřící, kteří mohou mít problém s primárkami probíhajícími v sobotu.       

"Nebo si vezměme pravidla, která umožňují členům strany volit delegáty, kteří možná nebudou následovat preference voličů, až budou hlasovat na shromáždění," poukazuje Hasen. Konstatuje, že to na jednu stranu může vypadat nedemokraticky, ale na druhou stranu to poskytuje delegátům autonomii, která může stranu zachránit před kandidátem, jenž by například z důvodu skandálu v samotných prezidentských volbách drtivě prohrál.  

Profesor odkazuje též na tzv. superdelegáty demokratické strany, kteří volí na základě svého postavení v partaji, nikoliv na základě preferencí voličů, což může mít podobně zmírňující roli. Mnoho demokratů tak dle odborníka pravděpodobně chce, aby členové strany disponovali tímto záchranným kruhem, který zabrání potenciálně katastrofální volbě.      

Základem procesu stranických nominací je to, že slouží dvěma rozdílným věcem, vysvětluje Hasen: Zaprvé prosívá pole uchazečů v konečné kandidáty, kteří se v listopadových volbách utkají o Bílý dům. Zadruhé určuje, kdo by měl vést politické strany, jež se skládají z podobně smýšlejících lidí, kteří se dali dohromady z klíčových politických důvodů. "Bez ohledu na to, zda dojdeme k otázce spravedlivosti procesu výběru delegátů, národ by měl být vděčen Trumpovi za to, že rozpoutal národní debatu o nepřehledných, ale důležitých záležitostech," konstatuje profesor.       

Pokud se Trump stane republikánským kandidátem, možná by v USA mohla začít debata o tom, zda Volební sněm, který zvýhodňuje malé státy na úkor těch velkých, dává stále smysl v demokracii, která je stále více vázána na konkrétní osobu a konkrétní volební záměr, přemítá Hasen. "Remcání Donalda Trumpa nezmění pravidla pro tyto volby, ale z jeho kandidatury může nakonec vzejít i něco dobrého," uzavírá profesor.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.