USA lezou do postele s teroristy. Znovu a znovu, zlobí se spisovatel

USA podporují Al Kajdu

Podle Lazara dokument jasně odhaluje, že členové skupiny Ansar al Šaría, která se hlásí k Al Kajdě na Arabském poloostrově (AQAP), navzdory náboženské nesnášenlivosti v Jemenu bojují bok po boku s prosaúdskými jednotkami

Lazare tak varuje, že ačkoliv na to není kladen žádný důraz, dokument odhaluje pozoruhodnou skutečnost: Spojené státy sice prohlašují, že proti AQAP bojují, ale zároveň poskytují vojenskou podporu jednotkám pod vedením Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, které ochotně do svých řad členy AQAP přijímají.

Jak vysvětluje saúdská disidentka a novinářka Safa Al Ahmadová, situace v Jemenu je tak složitá, že se lidé k Al Kajdě často přidávali jen, aby mohli bojovat proti Hútíúm, ačkoliv ideologicky s Al Kajdou nesouhlasili.

Stát ve státě

Al Kajda navíc podle ní v Jemenu během posledních několika let získala kontrolu nad tak rozsáhlým územím, že se dá mluvit o „státu ve státě".

Lazare podotýká, že oficiální vyjádření Washingtonu mluví o tom, že za rozšířením území Al Kajdy stojí povstání Hútíú a následný chaos a rozkol v zemi.

„Nyní je evidentní, že AQAP značně vydělala na chaosu, který převrat Hútíú způsobil. Zatímco koalice pod vedením Saúdů začala Hútíe vytlačovat, nebyla zároveň schopna bojovat s AQAP," uvedl podle Lazara například ohledné situace vysoký představitel amerického protiteroristického úřadu.

To ale dokument podle Lazara vyvrací. „Dokument jasně ukazuje, že spíše než že by ji zkusily vytlačit, prosaúdské jednotky se začaly na AQAP spoléhat jako na užitečnou v boji proti Hútíúm, čímž následně podpořily její růst. Jelikož Saúdové podporují protihútíské jednotky, nesou za růst AQAP zodpovědnost. Jelikož USA podporují Saúdy, Amerika je také zodpovědná," uvádí.

V posteli s teroristy

Celou situaci navíc podle Lazara USA zhoršují svými nálety drony, které ale necílí na prosaúdské jednotky, což podle něj „značně povzbuzuje členy AQAP k tomu, aby se smísili s jinými protihútískými jednotkami, protože USA jasně ukázaly, že na ně útočit nebudou".

Lazare také varuje, že se tato situace neomezuje pouze na Jemen. K podobné podle něj došlo například v Pákistánu; „pákistánský novinář Ahmed Rašíd odhaduje, že CIA, Saúdové a další celkem nalili 10 miliard dolarů do protisovětského džihádu během deseti let od roku 1979".

Podobně pak i v Lybii a Sýrii podle Lazara Spojené státy poskytly podporu lidem, kteří následně podpořili salafistické rebely. „A bezradný Washington nakonec zase jen bezradně kroutí hlavou a přemýšlí, kde udělal chybu," podotýká.

Na závěr Lazare dodává: „Spojené státy jsou se Saúdy chyceni v nefunkčním manželství, ze kterého nemůžou utéct. Ve výsledku tak v posteli končí také se stejnými jednotkami. A tak se stejně jako postava v novele Somerseta Maughama neustále vrací k té stejné bídné milostné aférce - ať se snaží odolat, jak chtějí."