Obecně řečeno, pokud vyjednáváte s nějakou skupinou a očekáváte, že dosáhnete dohody, nezabíjíte vůdce této skupiny, konstatuje bezpečnostní analytik Peter Bergen. Profesor z Arizonské státní univerzitě v komentáři pro server CNN rozebral nedávnou likvidaci vůdce Talibanu mully Muhammada Mansúra.
Změny v Afghánistánu
Skutečnost, že americký prezident Barack Obama povolil dronový úder, který v sobotu podle tvrzení amerických představitelů zabil vůdce Talibanu Mulu Achtara Muhammada Mansúra, podtrhuje rozsah důležitých změn v Afghánistánu, domnívá se analytik.
Předně přerušované mírové rozhovory, které vede dlouhé roky afghánská vláda s Talibanem, a které aktivně podporují Spojené státy, nepřinesly nic zásadního a je velmi nepravděpodobné, že se to v dohledné době změní, soudí Bergen.
Zadruhé pak úder amerického dronu demonstruje skutečnost, že Taliban se v Afghánistánu vrací, varuje expert. Poukazuje, že skupina kontroluje třetinu oblastí napříč zemí, či je zde velmi výrazně přítomná, a drží nejvíce území od doby, kdy americké síly svrhly vládu Talibanu v měsících následujících po útocích z 11. září 2001.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Za třetí aspekt Bergen označuje fakt, že jedním z prvních důležitých bezpečnostních rozhodnutí, které bude muset učinit nový americký prezident poté, co se 20. ledna 2017 ujme úřadu, bude otázka amerických vojsk v Afghánistánu. „Obamova administrativa již leta snižuje počty těchto jednotek a měla za cíl zcela dokončit jejich stahování k datu, kdy skončí její funkční období, ale v říjnu dočasně toto stahování pozastavila kvůli povstání Talibanu," připomíná odborník. Dodává, že k dnešnímu dni je v Afghánistánu 9800 amerických vojáků.
Navíc během posledního roku došlo k značnému posílení přítomnosti jednotek Islámského státu (IS) a Al-Káidy v Afghánistánu, pokračuje analytik. Poukazuje, že podle oficiálních amerických odhadů má první jmenovaná organizace mezi 1000-1300 bojovníky v zemi, druhá uvedená pak okolo tří set.
Klíčové rozhodnutí
„Příští prezident se bude muset rozhodnout, zda pokračovat v Obamově plánu kompletního stažení z Afghánistánu, či přijme jiný kurz,“ deklaruje profesor. Očekává, že toto rozhodnutí bude nepochybně ovlivněno tím, co se stalo v Iráku po stažení amerických vojsk na konci roku 2011 a šokujících vojenských úspěších IS v roce 2014.
Útok bezpilotního letounu cílící na mullu Masúra proběhl v odlehlé oblasti jihozápadního Pákistánu, což podle experta dobře připomíná, že tzv. afghánský Taliban nadále nemá velitelství v zemi, ale v sousedním Pákistánu. Do loňského roku byla tamní síť Haqqaní jakousi prodlouženou rukou Talibanu, vysvětluje Bergen s tím, že jako zástupce vůdce organizace byl v roce 2015 jmenován Siraj Haqqaní. Tato síť pak hrála klíčovou roli v mnoha sebevražedných útocích, které zaplavily Kábul v posledních letech, podotýká analytik. Předvídá, že smrt mully Mansúra nepochybně posílí rostoucí úlohu Siraje Haqqaního v Talibanu a může skupinu ještě více radikalizovat.
„V důsledku všech těchto událostí by příští prezident měl oznámit novou politiku, v rámci které masivní nebojové americké jednotky zůstanou v Afghánistánu po mnoho let,“ doporučuje profesor. Navrhuje, aby afghánské armádě pomáhaly se zpravodajskou činností, výcvikem a logistikou.
Za klíčovou chybu přístupu Obamovy administrativy k Afghánistánu označuje Bergen neustálé oznamování navrhovaných termínů stahování amerických sil, což umožnilo Talibanu věřit, že stačí pouze vyčkat na správný čas. Rovněž to přispělo k nedostatečné důvěře afghánské populace, kdy 8 z 10 Afghánců míní, že jejich armáda a policie potřebuje podporu od zemí, jako jsou USA, pokud mají správně vykonávat svou funkci, jak ukázal loňský průzkum společnosti Asia Foundation, konstatuje expert.
„Počkejme, zda kampaň Clintonové či Trumpa v nadcházejících dnech řekne cokoliv k tomuto důležitému tématu,“ uvádí profesor. Připomíná, že útoky z 11. září 2001 byly ostatně organizovány a řízeny Usámou bin Ládinem z Afghánistánu. Je tedy ve značném národním zájmu Spojených států zajistit, aby Afghánistánu nevládl Taliban a v zemi nepokračoval vzestup IS či Al-Káidy, uzavírá odborník.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle
před 1 hodinou
Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku
před 2 hodinami
Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO
před 3 hodinami
Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou
před 3 hodinami
Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO
před 4 hodinami
Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla
před 5 hodinami
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
před 5 hodinami
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
před 6 hodinami
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
před 6 hodinami
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
před 7 hodinami
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
před 8 hodinami
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
před 9 hodinami
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
Po roce se opět fotbalisté Slavie dočkali hymny Ligy mistrů na svém domácím stadionu v Edenu, ale nedočkali se tolik kýženého prvního vítězství v milionářské evropské klubové soutěži. Přestože Slavia proti francouzskému Lens nastoupila v překvapivé sestavě, kde řada hráčů zaznamenala vůbec první start na mezinárodní scéně, a přestože hrála od 49. minuty o deseti lidech, vypadalo to, že se přeci jen vítězství v Lize mistrů poprvé od roku 2007 konečně dočká. Vždyť ještě v 88. minutě díky dvěma brankám Danijela Šturma vedla 2:1. V samotném závěru ale přišel ze strany Pražanů zkrat a dvěma rychlými brankami se Lens tehdy povedlo umlčet Eden, když soupeř otočil na konečných 2:3.
Zdroj: David Holub