Obecně řečeno, pokud vyjednáváte s nějakou skupinou a očekáváte, že dosáhnete dohody, nezabíjíte vůdce této skupiny, konstatuje bezpečnostní analytik Peter Bergen. Profesor z Arizonské státní univerzitě v komentáři pro server CNN rozebral nedávnou likvidaci vůdce Talibanu mully Muhammada Mansúra.
Změny v Afghánistánu
Skutečnost, že americký prezident Barack Obama povolil dronový úder, který v sobotu podle tvrzení amerických představitelů zabil vůdce Talibanu Mulu Achtara Muhammada Mansúra, podtrhuje rozsah důležitých změn v Afghánistánu, domnívá se analytik.
Předně přerušované mírové rozhovory, které vede dlouhé roky afghánská vláda s Talibanem, a které aktivně podporují Spojené státy, nepřinesly nic zásadního a je velmi nepravděpodobné, že se to v dohledné době změní, soudí Bergen.
Zadruhé pak úder amerického dronu demonstruje skutečnost, že Taliban se v Afghánistánu vrací, varuje expert. Poukazuje, že skupina kontroluje třetinu oblastí napříč zemí, či je zde velmi výrazně přítomná, a drží nejvíce území od doby, kdy americké síly svrhly vládu Talibanu v měsících následujících po útocích z 11. září 2001.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Za třetí aspekt Bergen označuje fakt, že jedním z prvních důležitých bezpečnostních rozhodnutí, které bude muset učinit nový americký prezident poté, co se 20. ledna 2017 ujme úřadu, bude otázka amerických vojsk v Afghánistánu. „Obamova administrativa již leta snižuje počty těchto jednotek a měla za cíl zcela dokončit jejich stahování k datu, kdy skončí její funkční období, ale v říjnu dočasně toto stahování pozastavila kvůli povstání Talibanu," připomíná odborník. Dodává, že k dnešnímu dni je v Afghánistánu 9800 amerických vojáků.
Navíc během posledního roku došlo k značnému posílení přítomnosti jednotek Islámského státu (IS) a Al-Káidy v Afghánistánu, pokračuje analytik. Poukazuje, že podle oficiálních amerických odhadů má první jmenovaná organizace mezi 1000-1300 bojovníky v zemi, druhá uvedená pak okolo tří set.
Klíčové rozhodnutí
„Příští prezident se bude muset rozhodnout, zda pokračovat v Obamově plánu kompletního stažení z Afghánistánu, či přijme jiný kurz,“ deklaruje profesor. Očekává, že toto rozhodnutí bude nepochybně ovlivněno tím, co se stalo v Iráku po stažení amerických vojsk na konci roku 2011 a šokujících vojenských úspěších IS v roce 2014.
Útok bezpilotního letounu cílící na mullu Masúra proběhl v odlehlé oblasti jihozápadního Pákistánu, což podle experta dobře připomíná, že tzv. afghánský Taliban nadále nemá velitelství v zemi, ale v sousedním Pákistánu. Do loňského roku byla tamní síť Haqqaní jakousi prodlouženou rukou Talibanu, vysvětluje Bergen s tím, že jako zástupce vůdce organizace byl v roce 2015 jmenován Siraj Haqqaní. Tato síť pak hrála klíčovou roli v mnoha sebevražedných útocích, které zaplavily Kábul v posledních letech, podotýká analytik. Předvídá, že smrt mully Mansúra nepochybně posílí rostoucí úlohu Siraje Haqqaního v Talibanu a může skupinu ještě více radikalizovat.
„V důsledku všech těchto událostí by příští prezident měl oznámit novou politiku, v rámci které masivní nebojové americké jednotky zůstanou v Afghánistánu po mnoho let,“ doporučuje profesor. Navrhuje, aby afghánské armádě pomáhaly se zpravodajskou činností, výcvikem a logistikou.
Za klíčovou chybu přístupu Obamovy administrativy k Afghánistánu označuje Bergen neustálé oznamování navrhovaných termínů stahování amerických sil, což umožnilo Talibanu věřit, že stačí pouze vyčkat na správný čas. Rovněž to přispělo k nedostatečné důvěře afghánské populace, kdy 8 z 10 Afghánců míní, že jejich armáda a policie potřebuje podporu od zemí, jako jsou USA, pokud mají správně vykonávat svou funkci, jak ukázal loňský průzkum společnosti Asia Foundation, konstatuje expert.
„Počkejme, zda kampaň Clintonové či Trumpa v nadcházejících dnech řekne cokoliv k tomuto důležitému tématu,“ uvádí profesor. Připomíná, že útoky z 11. září 2001 byly ostatně organizovány a řízeny Usámou bin Ládinem z Afghánistánu. Je tedy ve značném národním zájmu Spojených států zajistit, aby Afghánistánu nevládl Taliban a v zemi nepokračoval vzestup IS či Al-Káidy, uzavírá odborník.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
USA (Spojené státy americké) , Afghanistán , Tálibán
Aktuálně se děje
včera
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
včera
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
včera
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
včera
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
včera
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
včera
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
včera
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
včera
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
včera
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
včera
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
včera
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
včera
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
včera
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
23. července 2026 21:56
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
23. července 2026 21:07
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
23. července 2026 19:59
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
23. července 2026 19:15
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
23. července 2026 18:31
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
23. července 2026 17:44
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
23. července 2026 16:58
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.
Zdroj: Libor Novák