Obecně řečeno, pokud vyjednáváte s nějakou skupinou a očekáváte, že dosáhnete dohody, nezabíjíte vůdce této skupiny, konstatuje bezpečnostní analytik Peter Bergen. Profesor z Arizonské státní univerzitě v komentáři pro server CNN rozebral nedávnou likvidaci vůdce Talibanu mully Muhammada Mansúra.
Změny v Afghánistánu
Skutečnost, že americký prezident Barack Obama povolil dronový úder, který v sobotu podle tvrzení amerických představitelů zabil vůdce Talibanu Mulu Achtara Muhammada Mansúra, podtrhuje rozsah důležitých změn v Afghánistánu, domnívá se analytik.
Předně přerušované mírové rozhovory, které vede dlouhé roky afghánská vláda s Talibanem, a které aktivně podporují Spojené státy, nepřinesly nic zásadního a je velmi nepravděpodobné, že se to v dohledné době změní, soudí Bergen.
Zadruhé pak úder amerického dronu demonstruje skutečnost, že Taliban se v Afghánistánu vrací, varuje expert. Poukazuje, že skupina kontroluje třetinu oblastí napříč zemí, či je zde velmi výrazně přítomná, a drží nejvíce území od doby, kdy americké síly svrhly vládu Talibanu v měsících následujících po útocích z 11. září 2001.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Za třetí aspekt Bergen označuje fakt, že jedním z prvních důležitých bezpečnostních rozhodnutí, které bude muset učinit nový americký prezident poté, co se 20. ledna 2017 ujme úřadu, bude otázka amerických vojsk v Afghánistánu. „Obamova administrativa již leta snižuje počty těchto jednotek a měla za cíl zcela dokončit jejich stahování k datu, kdy skončí její funkční období, ale v říjnu dočasně toto stahování pozastavila kvůli povstání Talibanu," připomíná odborník. Dodává, že k dnešnímu dni je v Afghánistánu 9800 amerických vojáků.
Navíc během posledního roku došlo k značnému posílení přítomnosti jednotek Islámského státu (IS) a Al-Káidy v Afghánistánu, pokračuje analytik. Poukazuje, že podle oficiálních amerických odhadů má první jmenovaná organizace mezi 1000-1300 bojovníky v zemi, druhá uvedená pak okolo tří set.
Klíčové rozhodnutí
„Příští prezident se bude muset rozhodnout, zda pokračovat v Obamově plánu kompletního stažení z Afghánistánu, či přijme jiný kurz,“ deklaruje profesor. Očekává, že toto rozhodnutí bude nepochybně ovlivněno tím, co se stalo v Iráku po stažení amerických vojsk na konci roku 2011 a šokujících vojenských úspěších IS v roce 2014.
Útok bezpilotního letounu cílící na mullu Masúra proběhl v odlehlé oblasti jihozápadního Pákistánu, což podle experta dobře připomíná, že tzv. afghánský Taliban nadále nemá velitelství v zemi, ale v sousedním Pákistánu. Do loňského roku byla tamní síť Haqqaní jakousi prodlouženou rukou Talibanu, vysvětluje Bergen s tím, že jako zástupce vůdce organizace byl v roce 2015 jmenován Siraj Haqqaní. Tato síť pak hrála klíčovou roli v mnoha sebevražedných útocích, které zaplavily Kábul v posledních letech, podotýká analytik. Předvídá, že smrt mully Mansúra nepochybně posílí rostoucí úlohu Siraje Haqqaního v Talibanu a může skupinu ještě více radikalizovat.
„V důsledku všech těchto událostí by příští prezident měl oznámit novou politiku, v rámci které masivní nebojové americké jednotky zůstanou v Afghánistánu po mnoho let,“ doporučuje profesor. Navrhuje, aby afghánské armádě pomáhaly se zpravodajskou činností, výcvikem a logistikou.
Za klíčovou chybu přístupu Obamovy administrativy k Afghánistánu označuje Bergen neustálé oznamování navrhovaných termínů stahování amerických sil, což umožnilo Talibanu věřit, že stačí pouze vyčkat na správný čas. Rovněž to přispělo k nedostatečné důvěře afghánské populace, kdy 8 z 10 Afghánců míní, že jejich armáda a policie potřebuje podporu od zemí, jako jsou USA, pokud mají správně vykonávat svou funkci, jak ukázal loňský průzkum společnosti Asia Foundation, konstatuje expert.
„Počkejme, zda kampaň Clintonové či Trumpa v nadcházejících dnech řekne cokoliv k tomuto důležitému tématu,“ uvádí profesor. Připomíná, že útoky z 11. září 2001 byly ostatně organizovány a řízeny Usámou bin Ládinem z Afghánistánu. Je tedy ve značném národním zájmu Spojených států zajistit, aby Afghánistánu nevládl Taliban a v zemi nepokračoval vzestup IS či Al-Káidy, uzavírá odborník.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Tlak na Madura eskaluje. Americké síly zadržely u Venezuely "největší" ropný tanker, oznámil Trump
Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA
USA (Spojené státy americké) , Afghanistán , Tálibán
Aktuálně se děje
včera
Ikonický kamion Coca-Cola odstartoval letošní turné po republice
včera
Tlak na Madura eskaluje. Americké síly zadržely u Venezuely "největší" ropný tanker, oznámil Trump
včera
Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy
včera
Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele
včera
Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA
včera
Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry
včera
Evropští lídři kvůli Ukrajině volali Trumpovi. Zelenskyj chystá jednání s Koalicí ochotných
včera
Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci
včera
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
včera
Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu
včera
Fiala je přesvědčen, že Česko předává Babišovi ve skvělé kondici
včera
Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům
včera
Důchody vyplácené poštou od ledna zdraží. Existuje možnost, jak ušetřit
včera
Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje
včera
Nejočekávanější předpověď v roce. Meteorologové naznačili, jak bude o Vánocích
včera
V případu vraždy na ulici v Brně padlo obvinění. Muži hrozí až 20 let
včera
NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí
včera
Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci
včera
Studenti v Ústí zburcovali policii. Obavy z útoku ve škole se nepotvrdily
včera
Na Ukrajině mohou být do tří měsíců volby, Zelenskyj není proti
Ukrajina je připravena uspořádat volby v příštích 60 až 90 dnech, pokud její spojenci zajistí bezpečnost pro hlasování. V úterý to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak na kritiku ze strany amerického protějška Donalda Trumpa.
Zdroj: Lucie Podzimková