Obecně řečeno, pokud vyjednáváte s nějakou skupinou a očekáváte, že dosáhnete dohody, nezabíjíte vůdce této skupiny, konstatuje bezpečnostní analytik Peter Bergen. Profesor z Arizonské státní univerzitě v komentáři pro server CNN rozebral nedávnou likvidaci vůdce Talibanu mully Muhammada Mansúra.
Změny v Afghánistánu
Skutečnost, že americký prezident Barack Obama povolil dronový úder, který v sobotu podle tvrzení amerických představitelů zabil vůdce Talibanu Mulu Achtara Muhammada Mansúra, podtrhuje rozsah důležitých změn v Afghánistánu, domnívá se analytik.
Předně přerušované mírové rozhovory, které vede dlouhé roky afghánská vláda s Talibanem, a které aktivně podporují Spojené státy, nepřinesly nic zásadního a je velmi nepravděpodobné, že se to v dohledné době změní, soudí Bergen.
Zadruhé pak úder amerického dronu demonstruje skutečnost, že Taliban se v Afghánistánu vrací, varuje expert. Poukazuje, že skupina kontroluje třetinu oblastí napříč zemí, či je zde velmi výrazně přítomná, a drží nejvíce území od doby, kdy americké síly svrhly vládu Talibanu v měsících následujících po útocích z 11. září 2001.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Za třetí aspekt Bergen označuje fakt, že jedním z prvních důležitých bezpečnostních rozhodnutí, které bude muset učinit nový americký prezident poté, co se 20. ledna 2017 ujme úřadu, bude otázka amerických vojsk v Afghánistánu. „Obamova administrativa již leta snižuje počty těchto jednotek a měla za cíl zcela dokončit jejich stahování k datu, kdy skončí její funkční období, ale v říjnu dočasně toto stahování pozastavila kvůli povstání Talibanu," připomíná odborník. Dodává, že k dnešnímu dni je v Afghánistánu 9800 amerických vojáků.
Navíc během posledního roku došlo k značnému posílení přítomnosti jednotek Islámského státu (IS) a Al-Káidy v Afghánistánu, pokračuje analytik. Poukazuje, že podle oficiálních amerických odhadů má první jmenovaná organizace mezi 1000-1300 bojovníky v zemi, druhá uvedená pak okolo tří set.
Klíčové rozhodnutí
„Příští prezident se bude muset rozhodnout, zda pokračovat v Obamově plánu kompletního stažení z Afghánistánu, či přijme jiný kurz,“ deklaruje profesor. Očekává, že toto rozhodnutí bude nepochybně ovlivněno tím, co se stalo v Iráku po stažení amerických vojsk na konci roku 2011 a šokujících vojenských úspěších IS v roce 2014.
Útok bezpilotního letounu cílící na mullu Masúra proběhl v odlehlé oblasti jihozápadního Pákistánu, což podle experta dobře připomíná, že tzv. afghánský Taliban nadále nemá velitelství v zemi, ale v sousedním Pákistánu. Do loňského roku byla tamní síť Haqqaní jakousi prodlouženou rukou Talibanu, vysvětluje Bergen s tím, že jako zástupce vůdce organizace byl v roce 2015 jmenován Siraj Haqqaní. Tato síť pak hrála klíčovou roli v mnoha sebevražedných útocích, které zaplavily Kábul v posledních letech, podotýká analytik. Předvídá, že smrt mully Mansúra nepochybně posílí rostoucí úlohu Siraje Haqqaního v Talibanu a může skupinu ještě více radikalizovat.
„V důsledku všech těchto událostí by příští prezident měl oznámit novou politiku, v rámci které masivní nebojové americké jednotky zůstanou v Afghánistánu po mnoho let,“ doporučuje profesor. Navrhuje, aby afghánské armádě pomáhaly se zpravodajskou činností, výcvikem a logistikou.
Za klíčovou chybu přístupu Obamovy administrativy k Afghánistánu označuje Bergen neustálé oznamování navrhovaných termínů stahování amerických sil, což umožnilo Talibanu věřit, že stačí pouze vyčkat na správný čas. Rovněž to přispělo k nedostatečné důvěře afghánské populace, kdy 8 z 10 Afghánců míní, že jejich armáda a policie potřebuje podporu od zemí, jako jsou USA, pokud mají správně vykonávat svou funkci, jak ukázal loňský průzkum společnosti Asia Foundation, konstatuje expert.
„Počkejme, zda kampaň Clintonové či Trumpa v nadcházejících dnech řekne cokoliv k tomuto důležitému tématu,“ uvádí profesor. Připomíná, že útoky z 11. září 2001 byly ostatně organizovány a řízeny Usámou bin Ládinem z Afghánistánu. Je tedy ve značném národním zájmu Spojených států zajistit, aby Afghánistánu nevládl Taliban a v zemi nepokračoval vzestup IS či Al-Káidy, uzavírá odborník.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům
Aktuálně se děje
včera
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
včera
Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup
včera
Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz
včera
Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva
včera
Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní
včera
Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění
včera
Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům
včera
Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una
včera
Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku
včera
Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků
včera
Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům
včera
Británie vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před útoky Hútíů
včera
WSJ: Omezení rychlosti Starlinku na Ukrajině nařídil Musk
včera
Konec voleb do EP, možnost vyvázat Německo... AfD dnes představí nový program
včera
Desetitisíce lidí v Praze budou bez pitné vody. Odstávka začne dnes
včera
Australské poslankyni Hainesové lékaři po útoku amputovali obě nohy
včera
Podzimní počasí očima meteorologů. Prozradili, co máme čekat
20. října 2026 21:49
Šťastný konec pátrání na Jihlavsku. Uprchlá samice servala se našla
20. října 2026 20:55
Slavia se prvního vítězství v Lize mistrů po 19 letech opět nedočkala
20. října 2026 19:13
Občanští demokraté a TOP 09 se dohodli na pokračování spolupráce v Senátu
Senátorský klub ODS a TOP 09 bude pokračovat ve společné práci i v 16. volebním období Senátu. Dohodu na tiskové konferenci potvrdili senátoři Zdeněk Nytra a Jan Grulich. Klub má v tuto chvíli formálně 31 členek a členů, jeho konečné složení je však ještě předmětem jednání.
Zdroj: Jan Hrabě