Obecně řečeno, pokud vyjednáváte s nějakou skupinou a očekáváte, že dosáhnete dohody, nezabíjíte vůdce této skupiny, konstatuje bezpečnostní analytik Peter Bergen. Profesor z Arizonské státní univerzitě v komentáři pro server CNN rozebral nedávnou likvidaci vůdce Talibanu mully Muhammada Mansúra.
Změny v Afghánistánu
Skutečnost, že americký prezident Barack Obama povolil dronový úder, který v sobotu podle tvrzení amerických představitelů zabil vůdce Talibanu Mulu Achtara Muhammada Mansúra, podtrhuje rozsah důležitých změn v Afghánistánu, domnívá se analytik.
Předně přerušované mírové rozhovory, které vede dlouhé roky afghánská vláda s Talibanem, a které aktivně podporují Spojené státy, nepřinesly nic zásadního a je velmi nepravděpodobné, že se to v dohledné době změní, soudí Bergen.
Zadruhé pak úder amerického dronu demonstruje skutečnost, že Taliban se v Afghánistánu vrací, varuje expert. Poukazuje, že skupina kontroluje třetinu oblastí napříč zemí, či je zde velmi výrazně přítomná, a drží nejvíce území od doby, kdy americké síly svrhly vládu Talibanu v měsících následujících po útocích z 11. září 2001.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Za třetí aspekt Bergen označuje fakt, že jedním z prvních důležitých bezpečnostních rozhodnutí, které bude muset učinit nový americký prezident poté, co se 20. ledna 2017 ujme úřadu, bude otázka amerických vojsk v Afghánistánu. „Obamova administrativa již leta snižuje počty těchto jednotek a měla za cíl zcela dokončit jejich stahování k datu, kdy skončí její funkční období, ale v říjnu dočasně toto stahování pozastavila kvůli povstání Talibanu," připomíná odborník. Dodává, že k dnešnímu dni je v Afghánistánu 9800 amerických vojáků.
Navíc během posledního roku došlo k značnému posílení přítomnosti jednotek Islámského státu (IS) a Al-Káidy v Afghánistánu, pokračuje analytik. Poukazuje, že podle oficiálních amerických odhadů má první jmenovaná organizace mezi 1000-1300 bojovníky v zemi, druhá uvedená pak okolo tří set.
Klíčové rozhodnutí
„Příští prezident se bude muset rozhodnout, zda pokračovat v Obamově plánu kompletního stažení z Afghánistánu, či přijme jiný kurz,“ deklaruje profesor. Očekává, že toto rozhodnutí bude nepochybně ovlivněno tím, co se stalo v Iráku po stažení amerických vojsk na konci roku 2011 a šokujících vojenských úspěších IS v roce 2014.
Útok bezpilotního letounu cílící na mullu Masúra proběhl v odlehlé oblasti jihozápadního Pákistánu, což podle experta dobře připomíná, že tzv. afghánský Taliban nadále nemá velitelství v zemi, ale v sousedním Pákistánu. Do loňského roku byla tamní síť Haqqaní jakousi prodlouženou rukou Talibanu, vysvětluje Bergen s tím, že jako zástupce vůdce organizace byl v roce 2015 jmenován Siraj Haqqaní. Tato síť pak hrála klíčovou roli v mnoha sebevražedných útocích, které zaplavily Kábul v posledních letech, podotýká analytik. Předvídá, že smrt mully Mansúra nepochybně posílí rostoucí úlohu Siraje Haqqaního v Talibanu a může skupinu ještě více radikalizovat.
„V důsledku všech těchto událostí by příští prezident měl oznámit novou politiku, v rámci které masivní nebojové americké jednotky zůstanou v Afghánistánu po mnoho let,“ doporučuje profesor. Navrhuje, aby afghánské armádě pomáhaly se zpravodajskou činností, výcvikem a logistikou.
Za klíčovou chybu přístupu Obamovy administrativy k Afghánistánu označuje Bergen neustálé oznamování navrhovaných termínů stahování amerických sil, což umožnilo Talibanu věřit, že stačí pouze vyčkat na správný čas. Rovněž to přispělo k nedostatečné důvěře afghánské populace, kdy 8 z 10 Afghánců míní, že jejich armáda a policie potřebuje podporu od zemí, jako jsou USA, pokud mají správně vykonávat svou funkci, jak ukázal loňský průzkum společnosti Asia Foundation, konstatuje expert.
„Počkejme, zda kampaň Clintonové či Trumpa v nadcházejících dnech řekne cokoliv k tomuto důležitému tématu,“ uvádí profesor. Připomíná, že útoky z 11. září 2001 byly ostatně organizovány a řízeny Usámou bin Ládinem z Afghánistánu. Je tedy ve značném národním zájmu Spojených států zajistit, aby Afghánistánu nevládl Taliban a v zemi nepokračoval vzestup IS či Al-Káidy, uzavírá odborník.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Prokletí Kennedyových trvá. Vnučka prezidenta podlehla vážné nemoci
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
USA (Spojené státy americké) , Afghanistán , Tálibán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Silvestrovský požár. Hasiči bojují s plameny, které zachvátily bývalý hotel Rabyně
před 2 hodinami
Sníh na Silvestra komplikuje dopravu v Česku. Platí výstraha
před 4 hodinami
Novinky v pražské MHD. Od Nového roku platí změny v přepravních podmínkách
před 5 hodinami
Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění
před 6 hodinami
Rusové předložili údajný důkaz ukrajinského útoku na Putina
před 6 hodinami
Spanilá jízda skončila v příkopu. Opilý muž ukradl autobus, policie už ho obvinila
před 7 hodinami
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
před 8 hodinami
Počasí aktuálně: Meteorologové upřesnili varování kvůli sněhu a větru
před 9 hodinami
Prokletí Kennedyových trvá. Vnučka prezidenta podlehla vážné nemoci
před 10 hodinami
Obchody na Silvestra otevřely. Lidé si musí dát pozor na zkrácenou provozní dobu
před 11 hodinami
Policie se připravuje na Silvestra. O konkrétní hrozbě ale neví
před 12 hodinami
Ukrajina neztrácí ani den. Diplomatická jednání budou pokračovat i v novém roce
před 13 hodinami
Nestandardní krok, říká Babiš o fondu. Převádí do něj pouze Agrofert
před 14 hodinami
Předpověď počasí do víkendu. Připravte se na sníh i silný vítr
včera
Záchranná služba posiluje na silvestrovskou noc a novoroční oslavy svůj provoz
včera
Policie vyšetřuje tragédii na Jindřichohradecku. Převrátil se popelářský vůz
včera
Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit
včera
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
včera
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
včera
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
Motoristé trvají na tom, aby se poslanec Filip Turek stal ministrem životního prostředí. Potvrdil to předseda strany a místopředseda vlády Petr Macinka. K Turkovi má výhrady prezident Petr Pavel, který dal najevo, že ho nechce do funkce jmenovat.
Zdroj: Jan Hrabě