Nový americký prezident bude mít těžký úkol

Obecně řečeno, pokud vyjednáváte s nějakou skupinou a očekáváte, že dosáhnete dohody, nezabíjíte vůdce této skupiny, konstatuje bezpečnostní analytik Peter Bergen. Profesor z Arizonské státní univerzitě v komentáři pro server CNN rozebral nedávnou likvidaci vůdce Talibanu mully Muhammada Mansúra.

Změny v Afghánistánu

Skutečnost, že americký prezident Barack Obama povolil dronový úder, který v sobotu podle tvrzení amerických představitelů zabil vůdce Talibanu Mulu Achtara Muhammada Mansúra, podtrhuje rozsah důležitých změn v Afghánistánu, domnívá se analytik.

Předně přerušované mírové rozhovory, které vede dlouhé roky afghánská vláda s Talibanem, a které aktivně podporují Spojené státy, nepřinesly nic zásadního a je velmi nepravděpodobné, že se to v dohledné době změní, soudí Bergen.

Zadruhé pak úder amerického dronu demonstruje skutečnost, že Taliban se v Afghánistánu vrací, varuje expert. Poukazuje, že skupina kontroluje třetinu oblastí napříč zemí, či je zde velmi výrazně přítomná, a drží nejvíce území od doby, kdy americké síly svrhly vládu Talibanu v měsících následujících po útocích z 11. září 2001.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Za třetí aspekt Bergen označuje fakt, že jedním z prvních důležitých bezpečnostních rozhodnutí, které bude muset učinit nový americký prezident poté, co se 20. ledna 2017 ujme úřadu, bude otázka amerických vojsk v Afghánistánu. „Obamova administrativa již leta snižuje počty těchto jednotek a měla za cíl zcela dokončit jejich stahování k datu, kdy skončí její funkční období, ale v říjnu dočasně toto stahování pozastavila kvůli povstání Talibanu," připomíná odborník. Dodává, že k dnešnímu dni je v Afghánistánu 9800 amerických vojáků.  

Navíc během posledního roku došlo k značnému posílení přítomnosti jednotek Islámského státu (IS) a Al-Káidy v Afghánistánu, pokračuje analytik. Poukazuje, že podle oficiálních amerických odhadů má první jmenovaná organizace mezi 1000-1300 bojovníky v zemi, druhá uvedená pak okolo tří set.

Klíčové rozhodnutí

„Příští prezident se bude muset rozhodnout, zda pokračovat v Obamově plánu kompletního stažení z Afghánistánu, či přijme jiný kurz,“ deklaruje profesor. Očekává, že toto rozhodnutí bude nepochybně ovlivněno tím, co se stalo v Iráku po stažení amerických vojsk na konci roku 2011 a šokujících vojenských úspěších IS v roce 2014.

Útok bezpilotního letounu cílící na mullu Masúra proběhl v odlehlé oblasti jihozápadního Pákistánu, což podle experta dobře připomíná, že tzv. afghánský Taliban nadále nemá velitelství v zemi, ale v sousedním Pákistánu. Do loňského roku byla tamní síť Haqqaní jakousi prodlouženou rukou Talibanu, vysvětluje Bergen s tím, že jako zástupce vůdce organizace byl v roce 2015 jmenován Siraj Haqqaní. Tato síť pak hrála klíčovou roli v mnoha sebevražedných útocích, které zaplavily Kábul v posledních letech, podotýká analytik. Předvídá, že smrt mully Mansúra nepochybně posílí rostoucí úlohu Siraje Haqqaního v Talibanu a může skupinu ještě více radikalizovat.

„V důsledku všech těchto událostí by příští prezident měl oznámit novou politiku, v rámci které masivní nebojové americké jednotky zůstanou v Afghánistánu po mnoho let,“ doporučuje profesor. Navrhuje, aby afghánské armádě pomáhaly se zpravodajskou činností, výcvikem a logistikou.

Za klíčovou chybu přístupu Obamovy administrativy k Afghánistánu označuje Bergen neustálé oznamování navrhovaných termínů stahování amerických sil, což umožnilo Talibanu věřit, že stačí pouze vyčkat na správný čas. Rovněž to přispělo k nedostatečné důvěře afghánské populace, kdy 8 z 10 Afghánců míní, že jejich armáda a policie potřebuje podporu od zemí, jako jsou USA, pokud mají správně vykonávat svou funkci, jak ukázal loňský průzkum společnosti Asia Foundation, konstatuje expert.

„Počkejme, zda kampaň Clintonové či Trumpa v nadcházejících dnech řekne cokoliv k tomuto důležitému tématu,“ uvádí profesor. Připomíná, že útoky z 11. září 2001 byly ostatně organizovány a řízeny Usámou bin Ládinem z Afghánistánu. Je tedy ve značném národním zájmu Spojených států zajistit, aby Afghánistánu nevládl Taliban a v zemi nepokračoval vzestup IS či Al-Káidy, uzavírá odborník.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.  

Související

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Afghanistán Tálibán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Sníh na Silvestra komplikuje dopravu v Česku. Platí výstraha

Zimní počasí působí během silvestrovské středy komplikace v dopravě. Potíže jsou hlášeny například ze středních Čech či Krkonoš. Meteorologové dnes aktualizovali varování před novým sněhem, silným větrem a sněhovými jazyky či závějemi. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění

Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Rusové předložili údajný důkaz ukrajinského útoku na Putina

Rusové se nadále snaží svět přesvědčit, že opravdu došlo k útoku na rezidenci prezidenta Vladimira Putina. Ministerstvo obrany zveřejnily záběry dronu, jenž se měl na ukrajinské operaci podílet. Zahraniční média ale nedokážou ověřit, zda není video pouze zinscenované.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Silvestrovské oslavy, ilustrační fotografie.

Policie se připravuje na Silvestra. O konkrétní hrozbě ale neví

Česko se připravuje na silvestrovské a novoroční oslavy. Ve střehu jsou samozřejmě i policisté, kteří již zahájili příslušná bezpečnostní opatření. Policie nicméně nemá informace o jakékoliv konkrétní hrozbě. Strážci zákona zároveň vyzvali řidiče k obezřetnosti na silnicích.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Záchranná služba posiluje na silvestrovskou noc a novoroční oslavy svůj provoz

Tři desítky zdravotníků nad rámec běžného provozu nasadí záchranná služba v hlavním městě po dobu silvestrovských oslav – tradičně nejvytíženějšího dne roku. V ulicích bude vyšší počet posádek i speciální techniky. Nepřehlédnutelný modul Golem bude umístěn stejně jako loni na Staroměstském náměstí.

včera

včera

Vlaky

Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit

Oslava příchodu nového roku znamená tradiční menší zájem o cestování. Provoz na železnici se proto utlumí už ve večerních hodinách. Sváteční klid na železnici se však během Nového roku rychle změní a odpoledne se již očekává ve vlacích rušno. České dráhy jsou připraveny posílit vlaky na nejvíce vytížených dálkových linkách a doporučují zákazníkům rezervaci míst. 

včera

včera

včera

Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka

Motoristé trvají na tom, aby se poslanec Filip Turek stal ministrem životního prostředí. Potvrdil to předseda strany a místopředseda vlády Petr Macinka. K Turkovi má výhrady prezident Petr Pavel, který dal najevo, že ho nechce do funkce jmenovat.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy