V případě Donalda Trumpa je ironií, že ačkoliv se prezentuje jako první, kdo v Americe kritizuje imigraci, odmítá volný obchod a hlásá nacionalismus v duchu "učiňme zemi opět skvělou", ve skutečnosti se ve všech případech jedná o evropské importy. Tvrdí to alespoň profesor politologie E. J. Doinne z Georgetown University v komentáři pro server Washington Post.
Úpadek tradičních stran
Americká pravice byla typicky protivládní, ctící ústavu, podezíravá vůči politickým silákům a rezolutní v trvání na tom, že "americká výjimečnost" odlišuje Spojené státy od jiných zemí, připomíná Doinne. "Trumpismus ale není původem americký," vysvětluje politolog s tím, že téměř každý prvek v vágně definované agendě tohoto prezidentského kandidáta představuje derivát evropské krajní pravice. Magnát tak získává body na bázi vymezování se vůči přistěhovalcům, strachu z terorismu a zločinu, prosazování ekonomického nacionalismu a slibů toho, že vláda nastaví svou svalnatou ruku všem rušivým silám, podotýká expert.
Ačkoliv se nabízí myšlenka, že zkopírovaná podstata Trumpovy ideologie ji v nadcházejících měsících bude činit stále méně atraktivní pro americké voliče, magnátův vzestup není o nic méně znepokojivý, jelikož dobře odkrývá, co probíhá v mnoha demokraciích, pokračuje Doinne. Domnívá se, že Trumpova popularita je symptomem širší demokratické vyčpělosti šířící se světem politických stran levého i pravého středu, které po roce 1945 garantovaly svobodnou vládu. "Přes všechny své odlišnosti tyto strany sdílely závazek vůči institucím, který kombinoval svobodu a blahobyt, vytvořil rozumnou distribuci prosperity, respektoval moc demokratické vlády činit dobro, ale také přijímal své limity a přijal potřebu kompromisu," konstatuje odborník.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Slabost těchto stran se dramaticky ukázala tento týden v Rakousku, kde se Norbert Hofer, kandidát krajně pravicové strany svobodných, která explicitně koření z nacistické minulosti, téměř stal prezidentem, uvádí profesor. Deklaruje, že je dobrou zprávou, že Hofera porazil Alexander Van der Bellen zaštítěný stranou zelených, ale jeho vítězství bylo neuvěřitelně těsné, když získal 50,3% hlasů oproti Hoferovým 49,7%.
"Skutečnost, že alternativa krajní pravici přišla od zelených odráží úpadek dvou stran, které dominovaly rakouské politice od druhé světové války," konstatuje expert. Připomíná, že kandidáti středopravé lidové strany a středolevé sociální demokracie se neprobojovali do druhého kola voleb, když v tom prvním dohromady získali pouhých 22,4% hlasů. To Doinne přirovnává k situaci, jakoby v amerických volbách republikáni a demokraté dohromady obdrželi jen něco přes pětinu hlasů.
Chování voličů v Rakousku nicméně podle politologa blízce připomíná to na druhé straně Atlantiku. Průzkumy provedené rakouskou veřejnou stanicí ORF ukázaly, že Hofer, stejně jako Trump v amerických primárkách, bodoval v zemědělských oblastech, mezi muži a manuálně pracujícími, uvádí Doinne. Dodává, že Var der Bellen naopak porazil krajně pravicového kandidáta ve velkých městech, mezi ženami a "bílými límečky".
"Zavedené strany, které mohou být infikovány sebeuspokojením, nepochybně nesou část zodpovědnosti za to, co se děje," kritizuje profesor. Soudí, že odliv pracující třídy ke krajní pravici je fenomén, který se šíří napříč demokraciemi a odráží vážné selhání části sociálnědemokratických a progresivních stran, jejichž historickým úkolem bylo zastupovat "občany v montérkách". Zároveň umírněné konzervativní strany zažívají odliv svých přirozených voličů k sílícím protipřistěhovaleckým náladám živeným evropskou migrační krizí, což mimo jiné oslabuje Křesťansko-demokratickou unii německé kancléřky Angely Merkelové, poukazuje expert.
Konec politické korektnosti
Doinne zde opět vidí analogii s Trumpem - hlavní proud republikánů pošilhával a tíhl k tvrdé linii v otázce imigrace, přičemž newyorský magnát ji přebral jako celek, když volá po pohraniční zdi a dočasném zákazu vstupu muslimů do země. Za další podobnost na obou stranách Atlantiku politolog označuje fakt, že názory, které kdysi stály zcela mimo běžný politický diskurs o přistěhovalectví a nacionalismu, jsou nyní zcela normálně hlásány. Tento trend pak podle profesora trefně popsala editorka BBC Katya Adlerová německým slovem "salonfähig", které znamená salónně způsobilí, nebo-li společensky přijatelný.
"Trumpovy nemilosrdné útoky na politickou korektnost mají za cíl prolomit bariéry toho, co dříve bývalo za hraničí přijatelnosti ohledně přistěhovalců a rasy," varuje Doinne. Deklaruje, že Trumpův neotesaný přístup ke kampani - v úterý například nazval Hillary Clintonovou "nízkým stvořením" - odráží lhostejnost k normám, které posilují veřejné opovržení politikou a tradičními politiky.
Postavit se nové krajní pravici by měl podle profesora být společný úkol pro veškeré staré rozdělené politiky napříč všemi demokraciemi. Republikánští představitelé však jeden za druhým selhávají a zaostávají za Trumpem, když raději ignorují hrozbu, kterou představuje pro politickou umírněnost a jeho výzvu pro samotné demokratické hodnoty, soudí Doinne.
"Spojené státy by neměly vzhlížet k evropské krajní pravici jako ke svému modelu," nabádá expert. Domnívá se, že země možností a svobody s dlouhou tradicí otevřenosti vůči nově příchozím by naopak měla vést odpor vůči novém autoritářství.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 5 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 6 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 8 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 10 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák