Demokracie se mění v autoritářství. Politolog burcuje USA k zásahu

V případě Donalda Trumpa je ironií, že ačkoliv se prezentuje jako první, kdo v Americe kritizuje imigraci, odmítá volný obchod a hlásá nacionalismus v duchu "učiňme zemi opět skvělou", ve skutečnosti se ve všech případech jedná o evropské importy. Tvrdí to alespoň profesor politologie E. J. Doinne z Georgetown University v komentáři pro server Washington Post.

Úpadek tradičních stran

Americká pravice byla typicky protivládní, ctící ústavu, podezíravá vůči politickým silákům a rezolutní v trvání na tom, že "americká výjimečnost" odlišuje Spojené státy od jiných zemí, připomíná Doinne. "Trumpismus ale není původem americký," vysvětluje politolog s tím, že téměř každý prvek v vágně definované agendě tohoto prezidentského kandidáta představuje derivát evropské krajní pravice. Magnát tak získává body na bázi vymezování se vůči přistěhovalcům, strachu z terorismu a zločinu, prosazování ekonomického nacionalismu a slibů toho, že vláda nastaví svou svalnatou ruku všem rušivým silám, podotýká expert.   

Ačkoliv se nabízí myšlenka, že zkopírovaná podstata Trumpovy ideologie ji v nadcházejících měsících bude činit stále méně atraktivní pro americké voliče, magnátův vzestup není o nic méně znepokojivý, jelikož dobře odkrývá, co probíhá v mnoha demokraciích, pokračuje Doinne. Domnívá se, že Trumpova popularita je symptomem širší demokratické vyčpělosti šířící se světem politických stran levého i pravého středu, které po roce 1945 garantovaly svobodnou vládu. "Přes všechny své odlišnosti tyto strany sdílely závazek vůči institucím, který kombinoval svobodu a blahobyt, vytvořil rozumnou distribuci prosperity, respektoval moc demokratické vlády činit dobro, ale také přijímal své limity a přijal potřebu kompromisu," konstatuje odborník.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Slabost těchto stran se dramaticky ukázala tento týden v Rakousku, kde se Norbert Hofer, kandidát krajně pravicové strany svobodných, která explicitně koření z nacistické minulosti, téměř stal prezidentem, uvádí profesor. Deklaruje, že je dobrou zprávou, že Hofera porazil Alexander Van der Bellen zaštítěný stranou zelených, ale jeho vítězství bylo neuvěřitelně těsné, když získal 50,3% hlasů oproti Hoferovým 49,7%.   

"Skutečnost, že alternativa krajní pravici přišla od zelených odráží úpadek dvou stran, které dominovaly rakouské politice od druhé světové války," konstatuje expert. Připomíná, že kandidáti středopravé lidové strany a středolevé sociální demokracie se neprobojovali do druhého kola voleb, když v tom prvním dohromady získali pouhých 22,4% hlasů. To Doinne přirovnává k situaci, jakoby v amerických volbách republikáni a demokraté dohromady obdrželi jen něco přes pětinu hlasů.     

Chování voličů v Rakousku nicméně podle politologa blízce připomíná to na druhé straně Atlantiku. Průzkumy provedené rakouskou veřejnou stanicí ORF ukázaly, že Hofer, stejně jako Trump v amerických primárkách, bodoval v zemědělských oblastech, mezi muži a manuálně pracujícími, uvádí Doinne. Dodává, že Var der Bellen naopak porazil krajně pravicového kandidáta ve velkých městech, mezi ženami a "bílými límečky".   

"Zavedené strany, které mohou být infikovány sebeuspokojením, nepochybně nesou část zodpovědnosti za to, co se děje," kritizuje profesor. Soudí, že odliv pracující třídy ke krajní pravici je fenomén, který se šíří napříč demokraciemi a odráží vážné selhání části sociálnědemokratických a progresivních stran, jejichž historickým úkolem bylo zastupovat "občany v montérkách". Zároveň umírněné konzervativní strany zažívají odliv svých přirozených voličů k sílícím protipřistěhovaleckým náladám živeným evropskou migrační krizí, což mimo jiné oslabuje Křesťansko-demokratickou unii německé kancléřky Angely Merkelové, poukazuje expert.

Konec politické korektnosti

Doinne zde opět vidí analogii s Trumpem - hlavní proud republikánů pošilhával a tíhl k tvrdé linii v otázce imigrace, přičemž newyorský magnát ji přebral jako celek, když volá po pohraniční zdi a dočasném zákazu vstupu muslimů do země. Za další podobnost na obou stranách Atlantiku politolog označuje fakt, že názory, které kdysi stály zcela mimo běžný politický diskurs o přistěhovalectví a nacionalismu, jsou nyní zcela normálně hlásány. Tento trend pak podle profesora trefně popsala editorka BBC Katya Adlerová německým slovem "salonfähig", které znamená salónně způsobilí, nebo-li společensky přijatelný.        

"Trumpovy nemilosrdné útoky na politickou korektnost mají za cíl prolomit bariéry toho, co dříve bývalo za hraničí přijatelnosti ohledně přistěhovalců a rasy," varuje Doinne. Deklaruje, že Trumpův neotesaný přístup ke kampani - v úterý například nazval Hillary Clintonovou "nízkým stvořením" - odráží lhostejnost k normám, které posilují veřejné opovržení politikou a tradičními politiky.     

Postavit se nové krajní pravici by měl podle profesora být společný úkol pro veškeré staré rozdělené politiky napříč všemi demokraciemi. Republikánští představitelé však jeden za druhým selhávají a zaostávají za Trumpem, když raději ignorují hrozbu, kterou představuje pro politickou umírněnost a jeho výzvu pro samotné demokratické hodnoty, soudí Doinne.

"Spojené státy by neměly vzhlížet k evropské krajní pravici jako ke svému modelu," nabádá expert. Domnívá se, že země možností a svobody s dlouhou tradicí otevřenosti vůči nově příchozím by naopak měla vést odpor vůči novém autoritářství.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.      

Související

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 2 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 2 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy