V prvním kole tajné volby šéfa OSN zřejmě vede Portugalec Guterres

Mandát Pan Ki-muna. vyprší ke konci roku, rada by se však měla shodnout dříve. V médiích se objevují hlasy, že by v čele OSN poprvé v její sedmdesátileté historii nemusel stanout muž, polovina z kandidátů jsou totiž ženy. Podle agentury AP ale není stanoven pro předložení kandidatury žádný deadline a o nominaci své vlády usiluje ještě australský expremiér Kevin Rudd.

Podle agentury AFP, která se odvolává na diplomatické zdroje, si v prvním kole nejlépe vedl portugalský expremiér António Guterres. Ten stál do loňského prosince deset let v čele Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), je jediným z šesti mužských kandidátů, který nepochází z východní Evropy. Tento region ještě svého zástupce v čele OSN neměl. Letos je většina z 12 uchazečů o funkci šéfa OSN právě z východní Evropy.

O úřad generálního tajemníka OSN se uchází šest žen: generální ředitelka UNESCO Bulharka Irina Boková, chorvatská exministryně zahraničí Vesna Pusičová, bývalá premiérka Nového Zélandu Helen Clarková, moldavská exministryně zahraničí Natalia Ghermanová, šéfka argentinské diplomacie Susana Malcorraová a Kostaričanka Christiana Figueresová, která měla ještě nedávno na starost rámcovou úmluvu OSN o klimatických změnách (UNFCCC).

Z mužů o post usilují i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, bývalý šéf makedonské diplomacie Srgjan Kerim, ministr zahraničí Černé Hory Igor Lukšić, bývalý slovinský prezident Danilo Türk a exministr zahraničí Srbska Vuk Jeremić.

Generálního tajemníka OSN podle charty této organizace „jmenuje Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti". O šéfovi OSN tak rozhoduje 15členná Rada, v níž má pět mocností se stálým členstvím (USA, Británie, Francie, Rusko a Čína) právo veta. Členové rady v tajném hlasováních ke každému z kandidátů připojují jednu ze tří možností: podporuji, nepodporuji, nemám názor.