Trump prezidentem? Pro Západ to bude katastrofa, varuje vlivný server

Washington - V případě, že republikánská strana vyhraje v listopadových volbách a Donald Trump se stane prezidentem USA, bude to znamenat velké změny v diplomacii. Server Politico.eu se zaměřil na to, jak se změní vztahy s tradičními spojenci Spojených států amerických.

Estonsko zažilo zvláštní den, když se tato malá země v Pobaltí stala hlavním tématem intenzivní debaty prezidentské kampaně. Donald Trump odpovídal na otázku, jestli by splnil svůj závazek k NATO, kdyby Rusko napadlo Estonsko.

Republikánský kandidát opakovaně kritizoval malé státy v NATO za to, že využívají USA. "A oni splnili své závazky vůči nám," odpověděl Trump New York Times. "Pokud splní své závazky vůči nám, tak ano, splnil bych závazek," dodal.

O několik hodin později jeho spojenec a bývalý předseda sněmovny New Gingrich řekl, že Estonsko je na předměstí Petrohradu a není si jistý, že by se kvůli předměstí Petrohradu měla riskovat jaderná válka.

Pro Estonce a ostatní členy NATO to byla mrazivá zpráva. "Najednou náš největší problém, obrana Estonska, se stává problémem v prezidentské kampani USA," řekl Jüri Lui, bývalý estonský velvyslanec v Rusku.

"Odstrašující síla NATO závisí z velké části na podpoře prezidenta USA, pokud si v této otázce není jistý. Velmi to oslabí NATO," dodal.

Konec Západu?

Kromě regionálních problémů v Estonsku, se zbytek Evropy obává, že Trump se bude chtít do historie zapsat jako obránce a garant Západu, a to za jakoukoliv cenu. Ve skutečnosti ale svými vyjádřeními dělá pravý opak.

Od konce druhé světové války, žádný jiný prezidentský kandidát nezpochybnil výsady země jako globální supervelmoci tak otevřeně, naléhavě, nebo s takovým malým ohledem na historické vazby, jako právě Trump.

Před půl rokem si z toho evropští představitelé nic nedělali. Kritiku NATO, nebo urážky států EU brali jako štěkání kandidáta, který nemá žádnou šanci na vítěství. Jenže tomu už tak není. Trump se stal oficiálním kandidátem.

První kritika NATO po kandidátce byla právě na malé státy NATO, které mají využívat spolek, protože do pokladny aliance nedávají dostatek peněz. "Země jako Estonsko, Lotyšsko a Litva musí platit, aby byli ve hře," řekl Trump.

Jeden diplomat EU, který si nepřál být jmenován řekl, že Trump už je jen kousek od věty "ať si dělají, co chtějí, opustíme NATO". "Ani si nedokážu představit, jak by svět poté vypadal," dodal.

Vedoucí pracovník v radě NATO, Nicholas Dungan řekl, že Evropa musí pochopit, pokud Trump vyhraje, že není jiná možnost, než že obrana zůstane na nich.

Svými vyjádřeními si Trump dělá nepřítele napříč evropskými velmocemi. Podle něj je Brusel peklo, Německo totální zmatek a Francie už není to, co bývala. Všechny tyhle země v posledním roce trpěly kvůli teroristickým útokům. Místo sympatie a nabízení pomocných ruk, použil útoky ke své kampani, aby zakázal vstup občanů z teroristických zemí na půdu USA.

K Rusku s láskou

Snad ještě více stresující, než kritika EU a NATO, je jeho vztah s Putinem. Republikánský kandidát George Stephanopoulos volal v rozhovoru pro ABC, aby USA přijaly ruskou anexi Krymu, čímž by se vylepšily vztahy s Moskvou. Washington a Brusel ale považují anexi jako porušení mezinárodního práva.

Takové výroky podporují pro ruské postoje v Evropě a zařazují se po bok populistické krajní pravice, jako na napříkld Marine Le Penová, Nigel Farage, Frauke Petry nebo Beppe Grillo. Trump kromě toho ale zachází ještě dál u ruského prezidenta Putina.

Trumpova kritika Západu a podpora Putina vyvolává obavy, ohledně nezávislosti jeho kampaně. Vedoucí jeho kampaně dříve pracoval jako politický poradce pro ruské vlády bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

"Pokud Trump vyhraje, nerozpadne se hned všechno první den," řekla Camilie Grandová z nezávislého francouzského think tanku. "Skutečným problémem je, co se stane v průběhu první krize s Putinem," dodala.

V následujících měsících budou evropské elity pozorně pozorovat volby v USA, v naději, že Clintonová udrží těsný náskok. Mnoho úředníků si stále myslí, že Trump nemá šanci, ale stačí si vzpomenout na překvapivé rereferendum o odchodu Británie z EU, taky mnoho anket a průzkumů tvrdilo, že brexit neproběhne.

Související

Více souvisejících

Donald Trump EU (Evropská unie) NATO

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Aktualizováno včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

včera

včera

Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou

Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy