Washington – Bývalý prezident Spojených státu George H. W. Bush si zřejmě vybral svého favorita v nadcházející prezidentské volbě. Podle členky slavné rodiny Kennedyů bude někdejší republikánská hlava státu volit demokratku Hillary Clintonovou.
Další velmi známý a vlivný člen republikánů se zřejmě postaví proti republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi. George Herbert Walker Bush (92), prezident USA v letech 1989 až 1993, a otec dalšího prezidenta George Walkera Bushe, dá svůj hlas ve volbách Clintonové.
O Bushově rozhodnutí na sociálních sítích informovala Kathleen Hartington Kennedy Townsendová, neteř amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a někdejší zástupkyně guvernéra Marylandu. „Prezident mi řekl, že bude hlasovat pro Hillary," napsala na Facebooku.
V telefonickém rozhovoru se serverem Politico Townsendová potvrdila, že se setkala s bývalým prezidentem v Maine, kde jí sdělil, že bude volit právě Clintonovou. Bush přitom doteď odolával a o tom, koho bude volit, mlčel.
„Hlas, který prezident Bush odevzdá jako svobodný občan za asi 50 dní bude právě tím: soukromým hlasem, který vhodí do urny za 50 dní. Mezi tím nebude prezidentskou volbu nijak komentovat," uvedl pro Politico Bushův tiskový mluvčí Jim McGrath.
Související
Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé
Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.
30 let od START II. Pokus o hlubší spolupráci USA a Ruska zkrachoval, Kreml dál rachotí jadernými zbraněmi
Mělo se jednat o další milník na cestě k bezpečnějšímu světu a ukázku spolupráce někdejších studenoválečných supervelmocí. Před 30 lety, 3. ledna 1993, podepsali prezidenti Spojených států George H. W. Bush a Ruska Boris Jelcin smlouvu START II, která dále výrazně omezovala strategické jaderné arzenály obou zemí. Následující vývoj však zamezil jejímu uvedení do praxe a učinil z ní jeden ze symbolů pozvolného krachu pokusů budovat korektní vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.
George H. W. Bush (sr.) , Prezident USA , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne
Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.
před 1 hodinou
Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu
Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.
před 2 hodinami
Inspekce varuje před bramborovým salátem způsobujícím listeriózu. Prodával jej i Globus
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) varuje veřejnost před nebezpečnou šarží baleného bramborového salátu. Během pravidelné kontroly přímo ve výrobě odhalili inspektoři v jedné z šarží přítomnost bakterií Listeria monocytogenes, které jsou původcem infekčního onemocnění listerióza.
před 3 hodinami
Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru
Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.
před 4 hodinami
Prezident Pavel udělil čtyři milosti
Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.
před 5 hodinami
Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen
Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.
před 5 hodinami
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.
před 6 hodinami
Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu
Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.
před 7 hodinami
Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen
Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.
před 8 hodinami
Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili
Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.
před 9 hodinami
Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg
Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.
před 10 hodinami
Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů
Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.
včera
Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje
Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.
včera
Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včera
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.
včera
Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA
Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.
včera
Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici
V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.
včera
Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa
Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.
včera
USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti
Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.
včera
Největší demonstrace v historii USA? Na protestech No Kings vystoupilo proti Trumpovi osm milionů lidí
Spojené státy zažily v sobotu pravděpodobně největší protestní akci ve své historii. Třetí vlna demonstrací pod hlavičkou „No Kings“ (Žádní králové) přivedla do ulic miliony lidí, kteří vyjádřili svůj odpor k autoritářským tendencím administrativy Donalda Trumpa. Protesty se konaly ve všech padesáti státech USA a v dalších 16 zemích světa.
Zdroj: Libor Novák