S ruskými zásahy do amerických voleb to je jinak? Prestižní deník poukázal na velký problém

Neobhajitelný zásah

Francouzský velvyslanec v USA se snažil podpořit Jeffersona, demokratického frankofila, proti federalistovi a anglofilovi Johnu Adamsovi, uvádí britský server. Dodává, že tehdy se krok nezdařil a naopak pomohl Adamsovi zvítězit.

"Nyní se přesuňme o 150 let," pokračuje The Guardian. Konstatuje, že během studené války a dokonce i poté se Spojené státy i Sovětský svaz snažily podloudně, příležitostně krvavě a občas úspěšně ovlivňovat volby v různých částech světa. "Tudíž, ať se o údajném ruském zapojení do amerických voleb v roce 2016 říká cokoliv, nedělejme chybu a netvrďme, že taková věc je bezprecedentní - protože není," deklaruje prestižní deník.

Ať již je interpretace zřejmého ruského vměšování se do posledních amerických prezidentských voleb jakákoliv, je podle úvodníku neobhajitelná. Obvinění, s nimiž přišla odtajněná zpráva tajných služeb, kterou koncem minulého týdne ve Washingtonu zveřejnily CIA, FBI a NSA, jsou vážná, zdůrazňuje britský server. Připomíná, že dle zprávy ruský prezident Vladimir Putin osobně nařídil ovlivnit volební kampaň, aby podkopal důvěru v americký demokratický systém, očernil Hillary Clintonovou a pomohl Donaldu Trumpovi.

Jak zpráva uvádí, Rusko jednalo za pomoci skrytých i otevřených prostředků, zahrnujících Moskvou financované hackery, trolly a další pochybné metody, včetně nabourání se do státních a místních volebních zařízení, byť k přímému ovlivnění sčítání hlasů nedošlo, poukazuje The Guardian. Cituje závěr amerických zpravodajců, že ruské zásahy v roce 2016 představují výraznou eskalaci přímého jednání, aktivity a snahy Moskvy, přičemž její úspěch značí, že jde o novou normu, o kterou se Rusko pokusí i jinde, především v Evropě, kde letos proběhnou důležité volby v Nizozemsku, Francii a Německu.        

"To je závažná záležitost," varuje úvodník. Konstatuje, že by bylo naivní závěry odmítat jako pouhou propagandu či lež, případně ji odsunout jako něco, co běžně dělají všechny vlády - jak by mohla naznačovat například víkendová reportáž arabské televize Al Džazíra o činnosti izraelského diplomata v Londýně. Zpravodajské důkazy nejenže toto přímo vylučují, ale jejich vskutku bezprecedentní zpřístupnění navíc ukazuje, jak jsou tato obvinění pevně podložená, tvrdí The Guardian.      

Popírání prospívá jen Putinovi

Pokud jsou obvinění pravdivá, potvrzují nejen ohrožení státu jiným státem, ale i ohrožení systému systémem, soudí vlivný deník. Míní, že by se prokázalo, do jaké míry se ruský stát cíleně snaží podvracet demokratické systémy a víru lidí v ně. "Tyto systémy a ta víra musí být bráněny. Důkazy, že jsou ohroženy, nesmí být přehlíženy," apeluje úvodník.     

To ještě neznamená, že zveřejněné zpravodajské hodnocení představuje bernou minci, připouští The Guardian. Tvrdí, že částečně je to kvůli skutečnosti, že tajné služby nemohou prozradit své zdroje a metody, částečně pak kvůli otřesu důvěryhodnosti zpravodajců událostmi okolo války v Iráku a odhaleními ze strany Edwarda Snowdena. "To bohužel znamená, že zůstává prostor pro legitimní stejně jako nelegitimní skepsi," uznává deník.    

Reakce Donalda Trumpa na zprávu tajných služeb však podle britského serveru spadá do druhé kategorie a je typická pro kandidáta, nikoliv vůdce státu. Trumpovo páteční odmítání zprávy se zřejmě snaží spíše posílit legitimitu jeho zvolení namísto řešení hrozby Putinovy destabilizace a je přitom možné, že mnoho Trumpových voličů chce právě toto slyšet. "Pokud se toto stalo, jsem rád, že to (Rusové) udělali," cituje úvodník jednoho z příznivců nastupujícího prezidenta USA.  

Zvolení Trumpa je podle prestižního serveru děsivé, ale legitimní a je třeba se z něj velmi poučit. "Jeho kavalírský přístup k hrozbě Putinova Ruska není ten případ," deklaruje The Guardian. Dodává, že mezi zbraně ruského prezidenta patří prolhanost, demoralizace a násilí, a proto Trumpovo odmítání ruské hrozby neprospívá nikomu, krom samotného vládce Kremlu.