Sedm měsíců poté, co se Barack Obama ujal v roce 2009 prezidentského úřadu, obdržel chmurnou zprávu od velitele amerických vojsk v Afghánistánu generála Stanleyho McChrystala, která varovala, že pokud nemá mise selhat, je nutné vyslat do země více vojáků, připomíná vojenský historik Max Boot v komentáři pro server Commentary Magazine. Dodává, že ačkoliv Obama nebyl z tohoto doporučení nadšený a cítil nátlak armády, nakonec počet amerických vojáků ztrojnásobil na 100 tisíc a zároveň nastavil striktní termín jejich odchodu.
Neprohrát, či zvítězit
V době, kdy Obama minulý měsíc úřad opouštěl, v Afghánistánu zbývalo necelých 8400 amerických vojáků, plus další zhruba 4000 ze spojeneckých zemí, poukazuje expert. Odkazuje v té souvislosti na požadavek, který v uplynulém týdnu přednesl americkému senátu generál John Nicholson, současný velitel amerických vojsk v Kábulu, že potřebuje o několik tisíc vojáků více, aby zabránil zhoršování současné patové situace v zemi.
Republikánský senátor John McCain zase navrhuje, aby USA namísto udržování patu a realizaci strategie "hlavně neprohrát" začaly jednat agresivněji s cílem zatlačit a porazit Taliban, podotýká odborník.
"Jak prezident Trump rozhodne o žádosti generála Nicholsona může každý jen hádat, jelikož v záplavě slov, které prezident věnuje jiným tématům, zatím řekl jen málo o budoucnosti Afghánistánu, ačkoliv tato země zůstává jednou ze dvou hlavních probíhajících bojových misí amerických vojsk," konstatuje Boot. Sám soudí, že Bílý dům na základě urgencí poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna, který dříve působil jako zpravodajský důstojník v Afghánistánu, Nicholsonovu žádost schválí, ale nepůjde příliš za její rámec.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Pokud se tak skutečně stane, Nicholson nebude moci realizovat strategii s cílem porazit Taliban, k níž nabádá McCain, míní historik. Vysvětluje, že takový pokus by vyžadoval další velké zvýšení vojenské přítomnosti, podobně jako v letech 2009-2010, ale daný krok by se obtížně vysvětloval americké veřejnosti, která pokládá pochopitelnou otázku, proč předchozí navýšení počtu vojáků nepřineslo trvalé výsledky.
Odpověď podle Boota zní, že časový harmonogram, kterým se Obama chtěl ospravedlnit, nutil americké vojáky předčasně ponechávat afghánské síly vést samostatně těžké boje v regionech, kde nedokázaly udržet své předchozí zisky. "Tím, že obětoval výhodu ve prospěch své uspěchané strategii odchodu, Obama umožnil Talibanu získat většinu ztraceného území v jižním Afghánistánu," kritizuje komentátor. Obává se, že zatlačit povstalce by nyní vyžadovalo vrátit se do bodu nula, pro což má trpělivost jen málo Američanů.
Alternativa - návrat islamistů
Expert proto považuje za pravděpodobné, že Trumpova administrativa bude pokračovat v pouhém protloukávání se a snaze neprohrát, namísto úsilí o vítězství. To nemusí být příliš uspokojivé, ale za daných podmínek jde o nejlepší možnou naději, míní Boot. Připomíná, že pokud by Afghánistán ovládl Taliban, ti, které Trump nazývá "radikálními islámskými teroristy", by zaznamenali povzbudivé vítězství, avšak pokus o porážku těchto povstalců vyžaduje více zdrojů, než jsou Spojené státy ochotné vynaložit, především za situace, kdy se Talibanu dostává podpora ze sousedního Pákistánu.
"Obecně, ale chybně se říká, že ve všech povstáních se povstalci musí pouze vyhnout porážce," pokračuje historik. Tvrdí, že blíže pravdě je však opak, jelikož je to vládnoucí strana, která zůstává u moci, dokud neprohraje, zatímco povstalci jsou většinou zatlačeni na okraj, stejně jako v Afghánistánu.
Taliban tak bude představovat existenční hrozbu pro stát, pouze pokud bude nadále sílit, ale příslib vyslání více amerických poradců, kteří by spolupracovali s afghánskou armádou, v kombinaci s pružnějšími pravidly pro nasazení amerického letectva, jež schválil Obama, by mělo takovému scénáři zabránit, očekává odborník.
"Pochopitelně, cenou za tuto strategii je, že americká vojska mohou skončit zaseknutá v Afghánistánu na několik desetiletí," připouští Boot. Považuje to za jasně neuspokojivý stav, ale preferuje ho vůči jediné alternativě - návratu Talibanu a jeho přátel z Al-Káidy a klanu Hakkání k moci v Kábulu.
Související
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
USA (Spojené státy americké) , Afghanistán , Tálibán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák