Trump podporuje terorismus. Jen se o tom nemluví

Začátkem tohoto měsíce, Trumpova administrativa navrhla, že by se programy proti násilnému extremismu měly soustředit pouze na islámské extrémisty a proto je navrhuje přejmenovat na programy „boje proti radikálnímu islámskému extremismu“ nebo „boje proti islámského extremismu." Je v tom jasně vidět ruka hlavního Trumpova strategického poradce, Stevea Bannona, jehož konexe na krajně pravicové a rasistické skupiny jsou velmi dobře zdokumentované, domnívá se Daniel Köhler, ředitel Německého institutu radikalizačních a deradikalizačních studií, a Cynthia Miller-Idriss, docenta sociologie na American University. Implementace této změny znamená, že nenávistivé skupiny jako Ku Kux Klan nebudou už dále vystavěny federálnímu monitoringu prostřednictvím CVE, i když jednotlivé agentury jako FBI budou i nadále sledovat domácí terorismus a násilí.

Podle Köhlera a Miller-Idriss však domácí terorismus představuje významnou hrozbu srovnatelnou – ne-li větší než – islámský terorismus. Pravicoví extremisté opakovaně zaútočili na nevinné americké občany. V roce 1995 krajní pravice stála za výbuchem bomby v Oklahomě (což byl největší teroristický útok v USA před 11.9.) V roce 2012 za střelbou v kostele Sikhském chrámu ve Wisconsinu a v roce 2015 za střelbou v kostele v Charlestonu. FBI během let zmařila další, rozsáhlejší útoky, které by mohly způsobit ještě větší ztráty. Je proto kriticky důležité, naléhá Köhler, aby CVE se i nadále zaměřoval na předcházení násilnému extremismu napříč politickým a ideologickým spektrem.

To však není jedinou prevencí proti domácímu terorismu. Köhler a Miller-Idriss upozorňují na případ Německa, které v šoku sledovalo bujení pravicového extremismu. Graffiti zobrazující svastiky; růst skinheadského násilí mezi mládeží; pravicové teroristické buňky bombardující a zabíjející imigranty, policisty a levicové politiky; žhářství a útoky proti utečeneckým domovům. Jeden výzkum ukázal, že tyto incidenty byly spojeny s politickou řečí, která byla silně protiuprchlická (např. „příliv přistěhovalců") a s obecně negativním veřejným náhledem na imigraci.

V Americe podobná rétorika má nyní zastání na nejvyšších místech a pravicoví extrémisté se tím cítí být posvěceni a nabuzeni. Když je v Americe nyní v čele prezident neschopný spojit Američany dohromady, musí se této úlohy chopit jiní politici se zcela jinou rétorikou. Kromě toho by USA měla následovat příkladu Německa, domnívají se Köhler a Miller-Idriss, které efektivně bojuje proti pravicovému extremismu na všech úrovních vlády i občanské společnosti . Německo podle nich těží ze zákonných zásahů, federálního policejního monitorování a školních osnov, výzkumných center, vládních agentur a neziskových organizací, které se věnují krajní pravici, a v neposlední řadě a rozsáhlá síť poradců ohledně krajní pravice v malých městech a čtvrtích po celé zemi.

Dvojí metr

Dvojí metr prozrazuje Trumpovo konspirační stěžování si, že média dostatečně nepokrývají zprávy o teroristických útocích (Trump zmiňuje 78 takovýchto útoků, o kterých média nereferují – mezi nimi i např. velmi citované útoky v Paříži). Jak si povšiml ThinkProgress, mezi těmito útoky nebyly vůbec zmiňovány žádné spjaté s pravicovými rasisty. Moderátorka CNN, Alisyn Camerotová, se zeptala kongresmana Seana Duffyho, proč se prezident nezmiňuje též o teroristických činech spáchaných bílými rasisty. Duffy odpověděl, že mezi násilím spáchaným krajně pravicovými radikály a islámskými teroristy je rozdíl, protože islámští radikálové jsou inspirováni skupinami jako IS nebo Al-Káida, které operují všude po světě a tvoří celosvětové hnutí.

ThinkProgess upozorňuje, že Duffy přehlíží skutečnost, že v Americe je sedmkrát větší pravděpodobnost, že někdo bude zabit pravicovými extrémisty než muslimským útočníkem a významnou roli, jakou Trump hraje v rozšíření zločinů z nenávisti (hate crime). Salon odhaluje, jak si Duffy a jiní konzervativci svébytně vykládají termín terorismus, který připisují pouze lidem jiné barvy a národnosti a vyznání, jako kdyby běloch byl ze své podstaty nevinný. Terorismus však označuje násilí namířené proti civilnímu obyvatelstvu kvůli dosažení určitých politických cílů - a podle takové definice do ní spadají i krajně pravicoví extrémisté. 

Salon se ptá: nejsou stovky zabitých Afro-Američanů Ku Kux Klanem a jinými rasistickými skupinami po americké občanské válce obětí terorismu? Nejsou útoky bílého davu na černochy po první světové válce na černochy, aby se jim „připomnělo jejich místo“, teroristickými akty? Když bílí „suverénní občané" a jiné pravicové militantní organizace útočí na policii, hasiče a další státní zaměstnance, nejsou to též teroristické činy?

Je smutné, vzdychá si Salon, že Duffy má nakonec pravdu a skutečně je mezi bílým terorismem a tím „barevným“ rozdíl  - přinejmenším v USA. Zatímco když zaútočí bílý terorista na policii a jiné federální úřady - a dokonce zajde tak daleko, že zabíjí lidi – je často vzat do vazby naživu. Teroristé odlišné pleti bývají ihned zabiti. Bílým teroristům je přinášeno jídlo z Burger Kingu a v některých případech je jim dovoleno, aby zabrali veřejné pozemky bez jakéhokoliv potrestání. V tomto smyslu je skutečně bílý terorismus odlišný.