Jsme na pokraji dalšího jaderného zbrojení, říká bývalý velvyslanec

Americký tisk přiživuje šílenství obklopující styky Trumpových spolupracovníků s ruským velvyslancem Sergejem Kysljakem. Předpoklad je takový, že tyto styky jsou něco zlověstného právě proto, že se jedná o ruského diplomata.

Jack Matlock strávil 35 let v diplomacii a v SSSR se snažil o přiblížení amerického velvyslanectví v Moskvě blíže běžným sovětským občanům. Názorům velké části politického vedení USA a kdysi respektovaným médiím nerozumí. „Co je prosím vás špatného na konzultacích s velvyslanectvím jiné země o možnostech, jak zlepšit vzájemné vztahy?” pokládá si rétorickou otázku ve svém článku zveřejněném na serveru Consortiumnews.

Začátkem března byly Matlockovi doručeny čtyři zvídavé otázky od Mariany Rambaldiové z americké zpravodajské společnosti Univision Digital. Jejich odpovědi zveřejnilo na svých stránkách Consortiumnews.

Michael Flynn musel rezignovat potom, co se v médiích objevilo, že mluvil s ruským velvyslancem o protiruských sankcích předtím, než došlo k Trumpově inauguraci. [Ministr spravedlnosti] Jeff Sessions je teď v podobné situaci. Proč je tak nebezpečné mluvit se Sergejem Kisljakem?

Velvyslanec Kysljak je uznávaný a velmi schopný diplomat. Kdokoliv, kdo má zájem na zlepšení vztahů s Ruskem a na zabránění vzniku dalších závodů ve zbrojení, což má pro USA vysokou prioritu, by s ním a s jeho spolupracovníky měl diskutovat o současném dění. Považovat ho za „nebezpečného” je směšné. Rozumím tomu, proč [bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost] Michael Flynn rezignoval. Zklamal totiž viceprezidenta, protože ho plně neinformoval o jeho rozhovoru s Kysljakem. Nevím, proč se to stalo, ale nevidím nic špatného na jeho kontaktech s velvyslancem, pokud to bylo zvoleným prezidentem schváleno. Velvyslanec Kysljak neudělal nic špatného.

Jsou ruští velvyslanci, podle vašich zkušeností, pod dohledem ruských zpravodajských služeb či s nimi pracují společně?

To je zvláštní otázka. Zpravodajské operace jsou běžnou praxí na většině velvyslanectví po celém světě. V případě USA musí být velvyslanci informováni o zpravodajských operacích v zemích, v nichž jsou akreditováni. Mohou vetovat takové operace, jež považují za nerozumné, příliš riskantní či odporující politickým zájmům státu.

Sovětští velvyslanci neměli v době studené války přímou kontrolu nad zpravodajskými operacemi. Tyto operace řídila Moskva napřímo. Nevím, jak to funguje v Rusku dnes. Nicméně nezáleží na tom, zda ruští diplomaté takovou pravomoc mají. Všichni členové velvyslanectví totiž stejně vystupují jako zástupci své země před hostitelským státem. Za dob SSSR někdy došlo i k využití sovětských zpravodajských důstojníků k doručení zpráv přímo nejvyššímu sovětskému vedení. Příkladem je Kubánská krize, kdy prezident Kennedy prostřednictvím rezidenta KGB ve Washingtonu, D. C. vyjednával dohodu o stažení sovětských jaderných zbraní z Kuby.

Jak běžné (a etické) je, že osoba spojená s prezidentskou kampaní USA má kontakty s ruským velvyslanectvím?

Proč vyčleňujete právě ruské velvyslanectví? Pokud chcete porozumět politickým zájmům jiné země, musíte komunikovat s jejími reprezentanty. Pro diplomaty je taková komunikace běžnou záležitostí. Je to část jejich práce.

Kdokoliv, kdo plánuje radit prezidentovi v politických záležitostech, by udělal dobře, pokud by udržoval kontakt s velvyslanci kvůli porozumění politickým postojům jejich domovských států. V průběhu studené války by jak Demokraté, tak Republikáni konzultovali aktuální dění se sovětským velvyslancem Dobryninem. Takové kontakty jsou tak dlouho etické, dokud nedochází k předávání utajovaných informací.

Jak byste několika slovy komentoval schůzky s Kisljakem? Rezignuje konečně Sessions?

Nevím, jestli americký ministr spravedlnosti Sessions rezignuje či nikoliv. On by nebyl mým kandidátem na post ministra spravedlnosti, a pokud bych byl v Senátu, nejpravděpodobněji bych nehlasoval pro jeho schválení. Přesto nemám žádný problém s tím, že příležitostně prohodil pár slov s velvyslancem Kysljakem.

Věřím, že je chybné pokládat takové rozhovory za podezřelé. Když jsem byl velvyslancem v SSSR a Gorbačov konečně povolil soutěživé volby, my z velvyslanectví USA jsme mluvili se všemi. Udržoval jsem i osobní kontakt s Borisem Jelcinem, který prakticky vedl opozici. Nepomáhali jsme mu ke zvolení (stranili jsme Gorbačovi), ale snažili jsme se porozumět jeho taktice a cílům. Také jsme se chtěli ujistit, že on rozumí těm našim.

Celý ten rozruch ohledně kontaktů s ruskými diplomaty již vykazuje znaky lovu na čarodějnice. Pokud někdo porušil zákony USA, například odhalením utajovaných informací neoprávněným osobám, ministerstvo spravedlnosti by mělo celou věc vyšetřit. Do té doby by neměla padat žádná veřejná obvinění.

V demokracii a v právním státě platí pro obviněné presumpce neviny, dokud nejsou odsouzeni. Tady ale kolují informace, že jakékoliv kontakty s ruským velvyslanectvím jsou podezřelé. To jsou praktiky policejního státu. Trump je právoplatně naštvaný, ale na jeho místě bych neodsuzoval média jako celek.

Zlepšení vztahu s Ruskem je velkou prioritou pro USA. Atomové zbraně představují existenční hrozbu celému lidstvu. Jsme na pokraji dalšího jaderného zbrojení, jež je samo o sobě nebezpečné, a navíc by učinilo jakoukoliv spolupráci s Moskvou nemožnou. Ti kdo, se snaží zlepšit vztahy s Kremlem, by se neměli stát obětními beránky, ale být pochváleni.