ROZHOVOR | Trump prahne po konfliktu? Je to úplně jinak, říká odborník na politiku USA

Trump rozděluje společnost, a to nejen tu americkou. Konají se demonstrace, už čelí žalobám. Byl v dějinách USA nějaký jiný prezident, který budil takové vášně?Připomíná mi to nepokoje v Americe roku 1968. Prezidentská kampaň a vraždy Roberta Kennedyho a Martina Luthera Kinga vyprovokovaly občanské nepokoje. Města hořela, střílelo se.

Někteří tvrdí, že Trump vyvolává kontroverze záměrně. To je nějaký jeho „narutel“, nebo naopak taktika například ve smyslu „divide et impera“?Je to úplně jinak. Trump byl zvolen těmi, kteří mají dojem, že washingtonský establishment je příliš mocný a neprůhledný. Navíc manželé Clintonovi rozhodně měli více než dost skandálů za sebou. Trump je vnímán příznivci jako úspěšný podnikatel, který nabízí radikální změny ekonomické i politické.

Zatím se zdá, že Trump dělá přesně to, co slíbil voličům během kampaně. Jelikož washingtonský establishment málokdy plní sliby, najednou se zdá divné, když Trump drží své slovo.

Trump je dozajista úspěšný byznysmen, nicméně v politice je nováčkem. Nebude tak trochu ve vleku různých našeptávačů a „šedých eminencí? Opravdu řídí USA Trump?Každý prezident má za sebou určité zájmy. Na rozdíl od kariérních politiků, Trump má dost svých peněz a není ve vleku všelijakých lobbistů. Clintonovi se svoji nadací naopak se nechali koupit snadno.

Ptal jsem se proto, že není pořádě jasné, kdo je autorem protimigračního dekretu. To se může kdekdo potloukat po Bílém domě a sepisovat nařízení, která pak ovlivní životy milionů lidí?Trump slíbil svým příznivcům, že udělá něco s nelegální migrací a že postaví zeď na mexické hranici. Zdá se, že to chce dodržet.

Podle některých názorů migrační dekret USA před terorismem neochrání, naopak prý nahrává islamistům do karet. Souhlasíte?To je složitá otázka. Podle mého názoru každá země má právo chránit své hranice a nepouštět na své území osoby, které mohou být hrozbou.

Samozřejmě, že v otevřené společnosti jako je USA neexistuje žádná záruka, že nedojde k dalším incidentům. Ale prezident jako hlava státu a vrchní velitel amerických ozbrojených sil má povinnost zemi bránit a Trumpova administrativa se domnívá, že dokud se nezlepší bezpečnostní opatření, na nějakou dobu musí zakázat vstup lidem z určitých zemí.

Amerika za studené války také monitorovala lidi z východního bloku, kteří žádali vstup do země, a dokonce členové jakékoliv komunistické strany mohli vstoupit jen se zvláštním povolením a pokud je tam pustili, byli pod dozorem.

Vládnutí skrze dekrety sice americká ústava umožňuje, nicméně jak na to pohlíží Kongres? Nevadí mu, že je tak trochu prozatím ignorován?Dělba moci v USA je jasně dána. Když se někomu něco nezdá, může se obrátit na příslušné federální soudy. Trump nastoupil letos dne 20. ledna do úřadu. Já nemám pocit, že je Kongres ignorován.

Trump měl v kampani velké plány, jak se USA a Rusko udobří, zatím to ale tak nevypadá. Čekáte za vlády Trumpa nějaký zásadní obrat ve vztazích Washingtonu s Moskvou?To záleží na okolnostech. Zatím Trump prohlašuje, že Amerika stojí s NATO, ale že další členové této organizace musí platit více do rozpočtu. Dlouhodobě není v zájmu Spojených států, aby se Rusko přiliš izolovalo.

Co se s Trumpem mění pro NATO a bezpečnost Evropy, resp. EU?NATO si konečně uvědomuje, že Amerika nemá v plánu sama platit za bezpečnost Evropy. Je legitimní po partnerech v rámci NATO čekat, aby se více starali o vlastní obranu.

Britská premiérka byla první oficiální návštěvou ze zahraničí v Bílém domě po nástupu Trumpa, přičemž média psala, že to připomíná návrat časů Reagan-Thatcherová. Vidíte to taky tak?Vztah mezi Reaganem a Thatcherovou se odehrával v atmosféře studené války. Paní Mayová je jiná osobnost a čelí jiným problémům. Mám na mysli brexit a budoucí úlohu Británie ve světě. Také není vyloučené, že díky brexitu se Skotsko odtrhne.

Server Politico nedávno nabídl srovnávací test Trumpa se Zemanem. Vy vidíte nějaké paralely mezi těmito prezidenty? A v čem jsou naopak odlišní?Srovnávat panovníky z odlišných systémů (parlamentní a americký) se těžko dělá. Hlavní rozdíl mezi Zemanem a Trumpem je, že Zeman by rád měl větší pravomoce a Trump de facto moc má. A na rozdíl od Zemana, který je prezidentem téměř pět let, Trump právě nastoupil do úřadu.

Navíc Zeman je kariérní politik a Trump ne. Na rozdíl od Zemana, který celý život pracoval ve státní sféře, Trump je velkopodnikatel, který nikdy předtím žádnou politickou funkci neměl. Nehodlám si zde hrát na psychoanalytika, protože to fakt není moje parketa.

Trump už byl také srovnáván s čínským komunistickým vůdcem Mao Ce-Tungem, někteří v něm vidí nového Adolfa Hitlera. Není to už moc přitažené za vlasy?To rozhodně přitažené za vlasy je. Mao a Hitler patří k nejhnusnějším diktátorům v dějinách lidstva a oba mají na svědomí desítky miliony životů. Trump do této ligy v žádném případě nepatří.

Trumpům inaugurační projev mnohé vyděsil extrémně nacionalistickým tónem. Liší se nějak americký nacionalismus od toho evropského? V USA ani není fašismus postaven mimo zákon...Amerika je symbolem svobody a její nacionalismus má jiné kořeny než nacionalismus v Evropě. Americká ústava zaručuje v prvním dodatku svobodu slova.

Všichni Američané jsou potomci přistěhovalců. Trumpovi předci přišli do USA teprve nedávno a jeho exmanželka je Češka (ta současná pak Slovinka), přesto je proti imigraci. Jak si tento paradox vysvětlit?Trump není proti veškeré imigraci. Je pro dodržování přistěhovaleckých zákonů a proti nelegální migraci. Také chce být opatrnější, komu americký stát poskytne imigrační vízum. Kritéria pro selekci jsou jak bezpečnostní, tak hospodářská. Evropa také chrání své zájmy. Proč by tomu v Americe mělo být jinak?

Vášně vyvolal taky dekret o výstavbě zdi na hranicích USA s Mexikem. Je tento projekt realizovatelný a ochrání Spojené státy před ilegály z Latinské Ameriky?Samozřejmě, že technicky to realizovatelné je. Ještě se uvidí, zda to získá podporu a financování. Nemohu říct s jistotou, zda stavba zdi zastaví veškerou nelegální imigraci, ale je vidět, že od nástupu Trumpa řada ilegálů opouští USA.

Jaké jsou vlastně vztahy mezi Američany a Mexičany vzhledem k historii? Přeci jenom západ dnešních USA patříval Mexiku (Španělsku)? Amerika spolupracuje s Mexičany ekonomicky, ale mexická politická scéna není nejčistější a je tam veliká korupce. Také je válka mezi mexickým státem a narkobarony. I zde pomáhá Amerika Mexiku. Historie americko-mexických vztahů je komplexní a díky politickým ambicím, někteří na obou stranách debaty selektivně citují historické události, aby sloužily jejich politickým zájmům.

USA a Mexiko v 19. století válčily a jako každý ozbrojený konflikt v dějinách lidstva, vyvodily se důsledky. Mexiko přišlo o spoustu území. To je fakt a nevěřím, že dnes má někdo právo měnit výsledky starých válek. Američané tenkrát zvítězili a nemá smysl se dnes domnívat, že staré křivdy se dají napravit nějakým iredentismem. Kam by svět přišel?

Děkujeme za rozhovor.