Washington - Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem o situaci v Sýrii, KLDR a boji s terorismem. Bílý dům označil rozhovory za „velmi dobré“, Kreml považuje rozhovor za „věcný a konstruktivní.“ Podle Foreign Policy je rozhovor zajímavý nejenom díky tomu, co bylo řečeno, ale i díky tomu, co nebylo řečeno.
Rozhovor, třetí mezi Trumpem a Putinem, byl prvním od dubnového útoku USA na syrskou leteckou základnu, který způsobil zatím nejhlubší rozkol mezi USA a Ruskem. Rusko obvinilo USA, že překročilo mezinárodní právo, když zaútočilo na území suverénního státu. V rozhovoru na tyto výtky nepřišla řeč. Namísto toho se oba státníci shodli na dosti obecném závazku „„koordinace akcí Ruska a USA v boji s terorismem v kontextu syrské krize."
Podobně obecný byl jejich dialog o KLDR. Bílý dům o něm referoval jednou větou: „Nakonec mluvili o tom, jak nejlépe vyřešit velmi nebezpečnou situaci v Severní Koreji.“ Podle ruské tiskové agentury TAAS vyzval Putin svého amerického kolegu „ke zdrženlivosti a ke snížení úrovně napětí na Korejském poloostrově". Oba státníci se prý dohodli na spolupráci s cílem urovnat severokorejský problém "diplomaticky a komplexně".
Takovéto obecné, v zásadě nic neříkající dohody budoucí spolupráce nejsou ničím neobvyklým v diplomatickém jednání mezi dvěma cizími zeměmi. Jejich hlavní úloha není podávat komplexní řešení jako spíš ukázat, co diskutující země státníci považují za hlavní politické priority, a to nejenom ty přiznané, ale především i ty nepřiznané. To, jak jednotlivé země referují o těchto rozhovorech, vypovídá mnohé o tom, kdo je vůči komu v jaké pozici a co si od rozhovorů slibuje.
Podle magazínu The Atlantic je převaha jednoznačně na straně USA. Podle ruské agentury TAAS se státníci dohodli na „uspořádání osobní schůzky v souvislosti se summitem skupiny G20, který se uskuteční 7. a 8. června v Hamburku.“ Bílý dům o této schůzce ale vůbec neinformuje. The Atlantic se domnívá, že tato chybějící zmínka o tak potencionálně důležitém setkání naznačuje, že USA neberou Rusko jako pravého partnera, s kterým se chtějí vidět. Spíše jej vnímají jako starého známého, kterému je po poněkud plochém rozhovoru ze slušnosti řečeno, že se „zase sejdeme,“ aniž by ale tento ve vzduchu visící termín byl nějak konkretizován.
Pro Rusko, které si od nástupu Trumpa do prezidentského úřadu slibovalo zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi, je takový odtažitý přístup velkým zklamáním. Ruské elity kladou vinu na bedra amerických jestřábů, kteří nenávidí Rusko, a kteří svazují Trumpovi ruce jako „Liliputáni Gulliverovi“, tvrdí Andranik Migranyan, profesor mezinárodních vztahů v Moskvě, který je zároveň starým spolužákem ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Rusové proto spěchají na uspořádání osobní schůzky mezi oběma státníky. Domnívají se, že by mezi nimi mohla fungovat velká chemie. Podle zdroje obeznámeného s rozhovory, Rusové si od setkání slibují Trumpovu revitalizaci rusko-amerických vztahů pod dojmem Putinovi osobnosti. Proto je mezi nimi „urgentní tlak“ na co nejbližší setkání na neutrální půdě. Kreml doufal, že se tak uskuteční už v květnu. Podle The Atlantic to, že se tak stane až na mezinárodním setkání odhaluje, že USA to jako prioritu nevnímá a nevidí důvod, proč by Putin měl získat přednost. Jako ostatní světoví státníci, i Putin bude muset na setkání s Trumpem čekat.
Chybějící politická témata
Foreign Policy ale naznačuje, že Putin se nemusí cítit jako poražený. V rozhovorech nepadla ani zmínka o Ukrajinské krizi. Za Obamy byla Ukrajina velkým tématem rusko-amerických vztahů. To, že Trump se o ní ani slůvkem nezmínil, může mít několik důvodů. Buď Trump považuje KLDR a Sýrii za důležitější témata k rozhovoru nebo jeho administrativa cíleně vyloučila tuto otázku ze stolu s cílem nepopudit Moskvu a zajistit si její spolupráci.
Absentovala též otázka lidských práv. Rusko se nyní potýká s hojně sledovanými protesty proti vládní korupci a porušování práv gayů. Organizace na ochranu lidských práv hovoří o znepokojivých incidentech porušování práva na svobodu shromažďování, jakožto i o zatýkání a dokonce i zabíjení gayů Čečensku. To, že Trump se o těchto problémech vůbec nezmínil, může znamenat, že to nevidí jako problém nebo opět to znamená, že jeho administrativa považuje spolupráci s Moskvou za natolik klíčovou, že se o těchto citlivých otázkách raději nezmiňuje, aby Rusko nepopudila. Pro Rusko to ukazuje, že sevření amerických jestřábů kolem Trumpa zřejmě není tak pevné, jak si myslí.
Související
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Úlevu nepřináší ani podzimní počasí. Meteorologové nemají dobré zprávy
včera
Poslední rozloučení s Jiřím Štěpničkou má termín. Bude v Národním divadle
včera
Za vraždu taxikářky v Šumperku má hrozit až výjimečný trest. Vyšetřování je u konce
včera
Manchesteru City hrozí pád až do čtvrté ligy. Porušil finanční pravidla ve 114 bodech
včera
Ženíšek navrhuje vznik nového Spolu. Exministr předložil argumenty
včera
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
včera
ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS
včera
Měsíční předpověď počasí. Meteorologové řekli, co modely odhadují pro Česko
včera
Rusko se podle rozvědky pokusí zlikvidovat šéfy evropských zbrojovek, píše FT
včera
Babiš utnul spekulace. Prozradil osud Vojtěcha, Červeného a Plagy
včera
Ukrajina zasáhla datové centrum Sberbank, kde sídlí nejvýkonnější ruský superpočítač
včera
TI: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Evropská komise
včera
Ukrajinská armáda se potýká s výpadkem Starlinku. Vedl ke kolapsu několika bojových misí
včera
První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk
včera
Papež Lev a rakovina plic: Dá se vyléčit? Jaké jsou šance na uzdravení?
včera
Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce
včera
Rusko podniklo další útoky na energetickou infrastrukturu. Kyjev o nich opět dopředu nevěděl
včera
Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí
včera
Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí
13. října 2026 21:10
Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?
Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.
Zdroj: Libor Novák