Obama varoval Trumpa před Flynnem

Washington - Bývalý americký prezident Barack Obama varoval svého nově zvoleného nástupce v Bílém domě Donalda Trumpa před jmenováním Michaele Flynna poradcem pro národní bezpečnost. Potvrdil to dnes podle stanice BBC Bílý dům. Obamovo varování zaznělo necelých 48 hodin po Trumpově zvolení během schůzky v Oválné pracovně, uvedli bývalí Obamovi spolupracovníci.

Rovněž bývalá náměstkyně americké ministryně spravedlnosti Sally Yatesová, která dnes poprvé veřejně vystupovala před členy Kongresu, uvedla, že varovala novou vládu před tím, že Flynn by mohl být vydíratelný, protože svým šéfům zjevně lhal o svých kontaktech s ruským velvyslancem.

Prohlášení Yatesové, kterou jmenoval ještě Obama, před výborem Senátu zabývajícím se údajným vměšováním Ruska do amerických prezidentských voleb, nabídlo podle agentury AP zdaleka nejpodrobnější vylíčení řetězce událostí, které vedly k Flynnovu pádu z vysoké funkce během prvních týdnů Trumpovy vlády.

Flynn do roku 2014 vedl vojenskou rozvědku DIA, loni pak Trumpovi pomáhal s prezidentskou kampaní. Po Trumpově lednovém nástupu do Bílého domu sloužil prezidentovi jako hlavní bezpečnostní poradce. Po 24 dnech v úřadu ale musel odstoupit kvůli svým nejasným vazbám na Rusko. Flynn totiž viceprezidentovi Miku Penceovi nejdříve řekl, že před prezidentskou inaugurací nehovořil s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem o amerických sankcích proti Rusku. Později připustil, že s Kisljakem jednal a že to Penceovi neřekl nedopatřením.

Sám Trump se pokusil distancovat se od skandálu s Flynnem poznámkami na twitteru, že to byla Obamova vláda, která dala Flynnovi nejvyšší bezpečnostní prověrku, když pracoval v Pentagonu.

Trump se však podle AP nezmínil, že Obama v roce 2014 Flynna odvolal.

V další poznámce Trump doporučil ptát se Yatesové pod přísahou na to, co ví o tom, jak se utajené informace o Flynnovi rychle dostaly do novin.

Ta však nařčení z úniku informací odmítla.

Yatesová popsala schůzku s právníkem Trump White House Donem McGahnem z 26. ledna, během níž varovala, že Flynn zjevně podvedl vládu ohledně svého jednání s ruským velvyslancem.

Představitelé Bílého domu trvali na tom, že Flynn během prezidentského přechodného období nejednal s Kisljakem o sankcích vyhlášených USA proti Rusku. Flynna požádali o odstoupení poté, co zpravodajské služby naznačily, že je o povaze hovorů s diplomatem obelhal.

Flynn podle Yatesové "klamal" amerického viceprezidenta - a Rusové o tom věděli. "To vytvořilo kompromitující situaci. Situaci, kdy poradce pro národní bezpečnost mohl být v podstatě vydírán Rusy," řekla.

"Cítili jsme, že je velmi důležité, abychom tyto informace dostali do Bílého domu, a to zčásti proto, že viceprezident dělal falešná prohlášení na veřejnosti, a protože jsme věřili, že generál Flynn byl pravděpodobně ohrožen," řekla Yatesová. "Věděli jsme, že to není dobrá situace, a proto jsme chtěli, aby se Bílý dům o tom dozvěděl," dodala.

O čtyři dny později ji Trumpova vláda propustila, kvůli nesouhlasu s prezidentovým rozhodnutím ohledně imigrace.

Před senátory dnes svědčil rovněž bývalý ředitel zpravodajských služeb v Obamově éře James Clapper, který odstoupil po Trumpově nástupu do úřadu.

Trump ujistil, že nemá žádné vazby na Rusko a není si vědom žádné účasti svých spolupracovníků na údajném vměšování Moskvy do voleb. Odmítl celé vyšetřování jako "podvod" živený mstou demokratů za prohru ve volbách.

Případem možných ruských zásahů do prezidentské kampaně v neprospěch neúspěšné demokratické kandidátky Hillary Clintonové a pozadím vazeb Trumpova volebního štábu na Rusko se zabývá několik výborů Senátu i Sněmovny reprezentantů. Vlastní prověřování vede také Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Související

Barack Obama, 44. prezident Spojených států amerických Rozhovor

Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Před 15 lety, 4. listopadu 2008, proběhly ve Spojených státech prezidentské volby, jejichž vítězem se stal demokratický kandidát Barack Obama. V Bílém domě vůbec poprvé zasedl politik jiné než bílé barvy pleti, což u části Američanů posilovalo dojem, že jde o politika nového typu, který dokáže přinést změnu, konstatuje Jan Hornát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že každý si ovšem pod touto změnou představoval něco jiného. V americké společnosti dnes podle něj nicméně patrně převažuje dojem, že právě během Obamova prezidentství v zemi výrazně narostla politická a společenská polarizace, byť interpretace jejích příčin zůstávají pro mnohé především otázkou pohledu. 

Více souvisejících

Barack Obama Donald Trump USA (Spojené státy americké) Michael Flynn (generál)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům

Finanční správa začala informovat poplatníky o nové výši daně z nemovitosti. Lidé mohou obdržet platební údaje do datové schránky, na email či poštou. Lhůta pro zaplacení daně či její první splátky končí 31. května. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy