Boom nynějších supermarketů, hypermarketů či obecně samoobslužného prodeje začal před více než 100 lety. V časech, kdy v Evropě zuřila krutá první světová válka, se v USA otevřela první samoobslužná prodejna, která nadbíhala pohodlí člověka. Následovaly supermarkety a rozvoj samoobslužného prodeje. První samoobslužnou prodejnu s potravinami s názvem Piggly Wiggly si 6. září 1916 otevřel v Memphisu v americkém státě Tennessee obchodník Clarence Saunders.
A navzdory skeptickým hlasům i nezvyklému názvu se projekt tohoto pětatřicetiletého rodáka z Virgínie ujal. V říjnu 1917 si tento koncept nechal Saunders patentovat. Fenomén Piggly Wiggly se rychle šířil a do konce 30. let bylo po celé Severní Americe 2660 prodejen.
Díky řetězci Piggly Wiggly v podobných obchodech zdomácněly pokladny, cenovky na jednotlivých kusech zboží, klimatizované boxy na potraviny i uniformovaní zaměstnanci. Saunders po vstupu na burzu nakonec ve 20. letech o kontrolu nad svým podnikem přišel.
Prodejny s růžovým prasátkem v logu však existují dodnes, v současnosti je v 17 amerických státech na 600 individuálně vlastněných obchodů Piggly Wiggly, zejména v menších městech.
První supermarket byl pak otevřen 4. srpna 1930, opět v USA. U zrodu obchodu na newyorském Long Islandu stál potomek irských přistěhovalců Michael Cullen. Původním povoláním úředník pracoval jako manažer v maloobchodní firmě, když se v jeho hlavě zrodila myšlenka prodávat zboží s nižší marží než klasické obchody, ale zato v masovém měřítku. Svůj nápad sepsal a předložil vedení společnosti, kterému však nestál ani za odpověď.
Cullen byl o správnosti své myšlenky přesvědčen natolik, že opustil jistotu dosavadního zaměstnání a založil si vlastní firmu. Počátkem srpna 1930 pak otevřel brány svého obchodu nazvaného King Kullen, který respektovaný muzejní a vědecký Smithsonův institut z Washingtonu považuje za nejstarší americký supermarket.
Úspěch Cullenova podniku, jenž vznikl přestavbou automobilových garáží v newyorské čtvrti Queens, na sebe nenechal dlouho čekat. Zákazníky ze širokého okolí lákal nízkými cenami i širokým sortimentem zboží. O tom, že si veřejnost novinku oblíbila, svědčí skutečnost, že v roce 1936 byla otevřena v pořadí 17. prodejna s logem King Kullen a ročně celou sítí proteklo na šest milionů dolarů. V témže roce však Cullen nečekaně zemřel a vedení podniku se ujala jeho manželka. I díky ní lze na supermarkety King Kullen v New Yorku narazit dodnes.
V evropských zemích se samoobsluhy rozšířily až po druhé světové válce, ve Francii byl kupříkladu první takový "chrám konzumu" otevřen v roce 1948. Ani Československo nezůstalo pozadu. První samoobsluha byla otevřena 1. června 1955 v Husitské ulici v Praze na Žižkově, přičemž argumenty pro její zavedení byly stejné jako dnes: "Samoobslužná forma prodeje byla velmi propagovaná shora - socialistickému hospodářství měl nový systém přinést úsporu pracovních sil," řekl k tomu před časem historik Martin Franc. Hromadně byly samoobsluhy zaváděny až od let 1958-1959, koncem roku 1959 bylo například jen v Praze již 148 prodejen se samoobsluhou.
První supermarket v Československu (Mana) byl otevřen v Jihlavě 6. června 1991. Na stejném místě, ale pod jiným názvem, funguje tento obchod na sídlišti Březinky dodnes. Tak jako někdejší Manu ho i nyní provozuje nizozemská maloobchodní společnost Ahold. V témže roce přivítaly zákazníky v Československu také moderní prodejny řetězců Delvita a Billa.
Supermarkety a hypermarkety dohromady nyní v ČR představují 80 procent celkového obratu sítě obchodů s potravinami a obchodů se smíšeným zbožím. Jde o nejvyšší podíl v rámci střední Evropy.
Další mezníky v dějinách samoobsluhování byly automaty na cigarety či sladkosti. Pak přišly bankomaty - první přístroj podobný dnešním instalovala 27. června 1967 v severním Londýně britská banka Barclays Bank. A obrovský nárůst samoobslužných služeb přinesl kolem roku 2000 internet. Díky němu se povedlo přimět neskutečné množství zákazníků, aby se sami obsluhovali. Kupříkladu loni Češi utratili podle odhadů v e-shopech s potravinami zhruba dvě miliardy korun.
6. července 2026 17:22
Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila
Související
Obchody byly o svátcích v červenci k dispozici. Podzim nabídne jiný obrázek
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
před 1 hodinou
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno před 2 hodinami
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
před 2 hodinami
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
před 3 hodinami
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
před 4 hodinami
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
před 5 hodinami
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
před 5 hodinami
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
před 7 hodinami
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
včera
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
včera
Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou
včera
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
včera
Babiš a Macinka ztrapnili jen sebe, rýpl si expremiér Fiala
včera
Španělé se gólem v závěru postarali o poslední Ronaldův zápas na MS. Američané končí
včera
Velká důlní tragédie před 65 lety. Zahynulo přes 100 horníků
včera
Babiš si podal ruku s Trumpem. Kritika Česka kvůli výdajům se nekonala
včera
Trump z Ankary varoval Írán. Znovu vás tvrdě zasáhneme, vzkázal
včera
Policejní manévry ve Strakonicích. Žena vyhrožovala sousedovi se zbraní
včera
Írán vyzval Američany, aby se podrobili novému režimu v Hormuzském průlivu
včera
Pavla se na večeři ptali na podporu Kyjeva. Babišovi vadí, že se nemluví o míru
Rozpolcenost české delegace poutá na probíhajícím summitu NATO velkou pozornost. Úterní neformální večeře se nakonec zúčastnil nejen premiér Andrej Babiš (ANO), ale i prezident Petr Pavel. Oba politici každopádně popisovali dění v místnosti velmi odlišně.
Zdroj: Jan Hrabě