Boom nynějších supermarketů, hypermarketů či obecně samoobslužného prodeje začal před více než 100 lety. V časech, kdy v Evropě zuřila krutá první světová válka, se v USA otevřela první samoobslužná prodejna, která nadbíhala pohodlí člověka. Následovaly supermarkety a rozvoj samoobslužného prodeje. První samoobslužnou prodejnu s potravinami s názvem Piggly Wiggly si 6. září 1916 otevřel v Memphisu v americkém státě Tennessee obchodník Clarence Saunders.
A navzdory skeptickým hlasům i nezvyklému názvu se projekt tohoto pětatřicetiletého rodáka z Virgínie ujal. V říjnu 1917 si tento koncept nechal Saunders patentovat. Fenomén Piggly Wiggly se rychle šířil a do konce 30. let bylo po celé Severní Americe 2660 prodejen.
Díky řetězci Piggly Wiggly v podobných obchodech zdomácněly pokladny, cenovky na jednotlivých kusech zboží, klimatizované boxy na potraviny i uniformovaní zaměstnanci. Saunders po vstupu na burzu nakonec ve 20. letech o kontrolu nad svým podnikem přišel.
Prodejny s růžovým prasátkem v logu však existují dodnes, v současnosti je v 17 amerických státech na 600 individuálně vlastněných obchodů Piggly Wiggly, zejména v menších městech.
První supermarket byl pak otevřen 4. srpna 1930, opět v USA. U zrodu obchodu na newyorském Long Islandu stál potomek irských přistěhovalců Michael Cullen. Původním povoláním úředník pracoval jako manažer v maloobchodní firmě, když se v jeho hlavě zrodila myšlenka prodávat zboží s nižší marží než klasické obchody, ale zato v masovém měřítku. Svůj nápad sepsal a předložil vedení společnosti, kterému však nestál ani za odpověď.
Cullen byl o správnosti své myšlenky přesvědčen natolik, že opustil jistotu dosavadního zaměstnání a založil si vlastní firmu. Počátkem srpna 1930 pak otevřel brány svého obchodu nazvaného King Kullen, který respektovaný muzejní a vědecký Smithsonův institut z Washingtonu považuje za nejstarší americký supermarket.
Úspěch Cullenova podniku, jenž vznikl přestavbou automobilových garáží v newyorské čtvrti Queens, na sebe nenechal dlouho čekat. Zákazníky ze širokého okolí lákal nízkými cenami i širokým sortimentem zboží. O tom, že si veřejnost novinku oblíbila, svědčí skutečnost, že v roce 1936 byla otevřena v pořadí 17. prodejna s logem King Kullen a ročně celou sítí proteklo na šest milionů dolarů. V témže roce však Cullen nečekaně zemřel a vedení podniku se ujala jeho manželka. I díky ní lze na supermarkety King Kullen v New Yorku narazit dodnes.
V evropských zemích se samoobsluhy rozšířily až po druhé světové válce, ve Francii byl kupříkladu první takový "chrám konzumu" otevřen v roce 1948. Ani Československo nezůstalo pozadu. První samoobsluha byla otevřena 1. června 1955 v Husitské ulici v Praze na Žižkově, přičemž argumenty pro její zavedení byly stejné jako dnes: "Samoobslužná forma prodeje byla velmi propagovaná shora - socialistickému hospodářství měl nový systém přinést úsporu pracovních sil," řekl k tomu před časem historik Martin Franc. Hromadně byly samoobsluhy zaváděny až od let 1958-1959, koncem roku 1959 bylo například jen v Praze již 148 prodejen se samoobsluhou.
První supermarket v Československu (Mana) byl otevřen v Jihlavě 6. června 1991. Na stejném místě, ale pod jiným názvem, funguje tento obchod na sídlišti Březinky dodnes. Tak jako někdejší Manu ho i nyní provozuje nizozemská maloobchodní společnost Ahold. V témže roce přivítaly zákazníky v Československu také moderní prodejny řetězců Delvita a Billa.
Supermarkety a hypermarkety dohromady nyní v ČR představují 80 procent celkového obratu sítě obchodů s potravinami a obchodů se smíšeným zbožím. Jde o nejvyšší podíl v rámci střední Evropy.
Další mezníky v dějinách samoobsluhování byly automaty na cigarety či sladkosti. Pak přišly bankomaty - první přístroj podobný dnešním instalovala 27. června 1967 v severním Londýně britská banka Barclays Bank. A obrovský nárůst samoobslužných služeb přinesl kolem roku 2000 internet. Díky němu se povedlo přimět neskutečné množství zákazníků, aby se sami obsluhovali. Kupříkladu loni Češi utratili podle odhadů v e-shopech s potravinami zhruba dvě miliardy korun.
Související
Obchody byly o svátcích v červenci k dispozici. Podzim nabídne jiný obrázek
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
Aktuálně se děje
včera
Páral nebude mít veřejný pohřeb. Rodina se chce rozloučit jinak
včera
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
včera
Bývalý šéf České pošty Knap podlehl vážné nemoci
včera
Policie vyšetřuje pondělní tragickou zkoušku potrubí v Praze
včera
Houbaři už pamatují lepší časy. Zelená místa na mapě vesměs chybějí
včera
Padlo obvinění kvůli útoku v Tanvaldu. Útočníka poslal soud do vazby
včera
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
včera
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
včera
Trump označuje globální oteplování za podvod. Američané mu to ale vůbec nevěří
včera
36 hodin po ničivém zemětřesení v Kolumbii záchranáři stále nachází živé
včera
Vance potají jednal se Zelenským. Požaduje, aby se Ukrajina vyhnula útokům na klíčovou trasu pro vývoz ropy
včera
MAPA: Kde pozorovat zatmění Slunce? Najděte si místo přímo ve vašem okolí
včera
Zatmění Slunce nás v příštích letech čeká ještě několikrát. Z Česka jej opět uvidíme už za rok
včera
Zatmění Slunce vám může poškodit oči i zničit mobil. Jak jej sledovat a fotit bez speciálních brýlí?
včera
Počasí se zde zhoršuje dvakrát rychleji než kdekoliv jinde. Proč se Evropa otepluje nejrychleji na světě?
včera
Zákaz sociálních sítí nefunguje. Většina mladých jej už obešla
včera
Zelenskyj: Ukrajina předala USA konkrétní návrhy na ukončení války
včera
Trump potvrdil, že ze summitu NATO odjel v kontejneru na jídlo. Rubio a Bessent zůstali v ohroženém letadle
včera
Počasí dnes bude na pozorování zatmění Slunce a Perseid ideální
11. srpna 2026 21:58
Trump změnil názor. Licenci k výrobě raket systému Patriot Ukrajině neudělí
Americký prezident Donald Trump přehodnotil svá původní prohlášení a ustoupil od plánu udělit Ukrajině licenci k domácí výrobě rakety systému Patriot. Bílý dům k tomuto kroku vedou především obavy z možného úniku vysoce citlivých vojenských technologií, které by v budoucnu mohly skončit v ruských rukách. Rozhodnutí tak opět prohlubuje nejistotu ohledně ukrajinské protivzdušné obrany před očekávanými zimními útoky ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák