Americký prezident Donald Trump byl zvolen na základě volání po větších deportacích nelegálních přistěhovalců, kteří se dopouštějí zločinů, a příslibu větší aktivity v zamezování jejich příchodu, konstatuje vojenský historik a analytik Max Boot. V komentáři pro server Commentary Magazine vysvětluje, že teoreticky o Trumpových myšlenkách není důvod příliš debatovat, jelikož jen málo Američanů - vyjma nejextrémnějších proimigračních aktivistů - zpochybňuje potřebu chránit státní hranice a vyhostit cizí zločince.
Neobětujme humanitu a rozum
V boji za zabezpečené hranice bychom nicméně podle historika neměli obětovat humanitu či selský rozum. Jako příklad uvádí Boot případ šesti dospívajících afghánských dívek, které sestavily robota a přihlásily ho do mezinárodní robotické soutěže, která proběhne tento měsíc ve Washingtonu.
"Musely cestovat 500 mil z domova ve městě Herát do Kábulu, aby na americké ambasádě požádaly o víza - ta cesta není vůbec bezpečná a přesto ji podnikly dvakrát," píše analytik. Poukazuje, že dívky si musely objednat součástky v zahraničí a jejich doručení trvalo mimořádně dlouho, jelikož jsou snadno zaměnitelné za komponenty pro výrobu výbušnin; přesto se Afghánky velmi snažily, robota postavily a posléze je zdrtilo, když zjistily, že americké ministerstvo zahraničí jim víza neudělilo.
Případ je o to víc nepochopitelný a srdceryvný vzhledem k tomu, že vzdělávání dívek - zakázaná za vlády Talibanu - je jedním z největších úspěchů státu budovaného po roce 2001 za ohromných amerických obětí a prostředků, deklaruje Boot. Dodává, že sotva jde o ojedinělou ukázku "dočasného šílenství" pramenícího z nových Trumpových tvrdších imigračních iniciativ.
Expert také poukazuje na Radwana Zjadeha, který je přesně tím Syřanem, kterého by Spojené státy měly rády vidět na svém území. "Je to mladý, liberální, proamerický aktivista. Žije v USA celé desetiletí a jeho tři děti se tam narodily," vysvětluje analytik. Kritizuje, že americké imigrační úřady mu nyní oznámily, že může být brzy deportován, jelikož poskytl materiální pomoc nejmenované teroristické organizaci. Tou jsou myšleny Svobodná syrská armáda a syrské Muslimské bratrstvo, které podle amerických úřadů "užívají zbraně s cílem ohrozit bezpečnost syrských vládních představitelů", cituje Boot. Doplňuje, že úřady již ponechaly stranou, že mnoho těch zbraní poskytly Svobodné syrské armádě právě Spojené státy.
Zjadehovo spojení s uvedenými skupinami pramení z jeho organizování konferencí syrské opozice v letech 2012 a 2013 v Istanbulu, které přitom sponzorovaly americká a kanadská vláda, zdůrazňuje historik. Odkazuje na editorial deníku Washington Post, podle něhož byl Zjadeh fakticky obviněn z terorismu za to, že jednal na základě amerických urgencí a snažil se sjednotit Spojenými státy podporované syrské opoziční představitele.
Jde o bezpečnost země
"V rámci této hysterie USA riskují, že obětují nejen svou duši, ale také svou bezpečnost," varuje Boot. Připomíná, že Pentagon v roce 2009 zahájil program s názvem Vojenské vyhodnocování klíčových národních zájmů, v jehož rámci vytipovává cizince se zásadními schopnostmi pro americkou armádu, kteří výměnou za svou službu získávají rychleji americké občanství.
Od té doby v rámci programu čestně a statečně sloužilo více než 10.400 vojáků, kteří poskytli zásadní znalosti na poli medicíny či překladů z čínštiny, paštunštiny a ruštiny, které jsou mezi v Americe narozenými rekruty velmi vzácné, konstatuje analytik. Kritizuje, že Pentagon nyní přesto zvažuje zrušení smlouvy pro zhruba tisíc rekrutů, kteří jsou připraveni zahájit základní výcvik, a tím je vystavuje riziku deportace.
Dané případy jsou výsledkem činnosti tří amerických resortů, uvádí Boot. Ministerstvo zahraničí Rexe Tillersona je podle něj zodpovědné za nevydání víz afghánskému dívčímu robotickému týmu, ministerstvo vnitřní bezpečnosti Jihna Kellyho zase nese odpovědnost za oznámení pravděpodobné o brzké deportaci Radwena Zjadeha a ministerstvu obrany Jima Mattise jde na vrub možné zrušení vojenské služby tisícovky v zahraničí narozených dobrovolníků.
"Dobrou zprávou je, že žádné z těchto rozhodnutích není nezvratné - zatím," zdůrazňuje odborník. Konstatuje, že příslušné americké vládní úřady mají stále čas na to, aby projevily určitou humanitu a selský rozum. Podle Boota totiž hrozí riziko, že pokud bude Amerika prosazovat iracionální přistěhovaleckou politiku, může přijít o rozum.
Související
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
USA (Spojené státy americké) , Imigranti z Afriky a Blízkého Východu
Aktuálně se děje
před 14 minutami
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 4 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 5 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák