USA od krize vybraly od bank na pokutách 150 miliard dolarů

Podle FT ale částka zřejmě pořád ještě není konečná a vyšetřování pokračuje i deset let od okamžiku, co pokles trhu s bydlením vyústil v jeho kolaps s dopady po celém světě. Právě před deseti lety francouzská banka BNP Paribas zabránila investorům v přístupu k penězům ve fondech napojených na rizikové hypotéky. Důvodem bylo úplné vyčerpání likvidity.

Datum 9. srpna 2007 tak mnozí považují za skutečný začátek finanční krize. Následovala velká recese, ze které se banky již prakticky zotavily. Krize však hluboce změnila ekonomiku i samotné trhy, zatímco vliv na politiku a společnost je znát pořád. Snaha vypořádat se s údajnými zločiny bank z té doby také zůstává nedokončená.

V době, kdy vláda byla ochotna výrazně pokutovat finanční instituce, také veřejnost výrazně volala po zodpovědnosti. Většina zásahů spojených s krizí byla však zatím spíše civilního charakteru než trestního. Velká část veřejnosti tak nebyla spokojena, protože do vězení šlo jen málo bankéřů.

Některé úřady uvádějí, že nedostatek kauz vůči vrcholným představitelům Wall Street odráží problémy s prokazováním úmyslu spáchat trestný čin. Další pak naznačují, že ministerstvo spravedlnosti se není ochotno zabývat případy, které nemusí vyhrát.

Zatím nejvíce na pokutách zaplatila Bank of America, která k celkové částce přispěla více než třetinou, vyplývá z analýzy britského listu. Se státem, federálními regulátory a ministerstvem spravedlnosti se banka dohodla na vyrovnání výměnou za zaplacení částky 56 miliard USD. Tyto peníze pokrývají její vlastní prodej hypoték a činy, které uskutečnily dvě firmy, jež Bank of America koupila, a to hypoteční banku Countrywide a makléřskou firmu Merrill Lynch.

Druhou nejvyšší částku, a to 27 miliard dolarů, zaplatila banka JPMorgan Chase. Ta koupila banky Bear Stearns a Washington Mutual.

Analýza pokut, které byly vyměřeny bankám, ratingovým agenturám a dalším institucím, pokrývá podle FT chybné upisování hypoték, podvodné praktiky při zabavování domů kvůli nesplácení hypotéky, diskriminační poskytování půjček až po nesprávné označení aukční ceny cenných papírů. Hlavní podíl na celkové částce 150,1 miliardy USD tvoří urovnání obvinění, že instituce uvedly v omyl kupce cenných papírů krytých hypotékami. V souvislosti s tímto obviněním instituce zaplatily 89,1 miliardy USD.

Vyšetřování krize ale ještě neskončilo a stále se objevují nové kauzy. To naznačuje, že částka 150 miliard USA by se mohla ještě zvýšit.