USA přijímají rekordně málo uprchlíků. Situace je horší než po 11. září

Washington - Americký prezident Donald Trump svou prezidentskou kampaň postavil na ostrém ne uprchlíkům. Pro některé Američany tím popřel hodnoty, na kterých Spojené státy stojí a zapomněl na jejich vlastní minulost spojenou s uprchlictvím. Skutečně, USA byly během své existence vůči migrantů velmi otevřené. Nyní však berou méně migranů než v předchozích letech, ačkoliv jejich počet stoupá, upozorňuje výzkumná agentura Pew Reseach Center.

Od roku 1989 USA přijaly okolo 3 miliónů uprchlíků – víc než jakákoliv země na světě. V průměru v letech 1982 až 2016 USA  každoročně přesídlily přibližně 0,6% celkového počtu uprchlíků. Celkově v tomto časovém období USA přijaly více než dvě třetiny (69%) světově přesídlených uprchlíků, pro srovnání u druhé Kanady to bylo 14% a u třetí Austrálie 11%.

Tyto čísla navíc nezahrnují uchazeče o azyl již žijí ve Spojených státech nebo osoby, kteří žádají o azyl na hranicích jako tisíce nezletilých bez doprovodu ze Střední Ameriky. Pro srovnání, většina z 1,3 miliónů uprchlíků, kteří přišli do Evropy, byli žadatelé o azyl, nikoliv přesídlení uprchlíci.

Objem přijatých uprchlíků v USA rostl a klesal podle toho, jak rostl a klesal celosvětový počet uprchlíků. Například, když celkový počet uprchlíků dosáhl v roce 1992 vrcholu okolo 17,8 milionu, zvýšil se počet uprchlíků usazených v USA na 132 000. Naopak, když naopak v roce 2000 celosvětový počet uprchlíků klesl na méně než 10 miliónů, klesl i počet přijatých uprchlíků v USA na 50 000 lidí ročně.

Věci se začali měnit za Obamy. Ještě na začátku roku 2016 Obamova administrativa nechala v reakci na zvyšující počet vysídlených osob v důsledku konfliktů v Sýrii, Iráku a Africe přijmout větší počet uprchlíků. Nicméně, stále se jednalo o nižší celkové číslo přijatých osob než v předchozích obdobích uprchlických krizí a nedržel krok se světovým nárůstem počtu uprchlíků. Aby se napodobily předchozí americké reakce na vysoký nárůst uprchlíků např. z počátku devadesátých let, musela by vláda od roku 2014 každoročně přijmout přes 100 000 uprchlíků. Obava administrativa však přijala v roce 2016 jen 97 000 uprchlíků.

Vzhledem k jeho známé postoji směrem k uprchlíkům nepřekvapí, že Trump tento trend ještě posílil. Zatím v roce 2017 bylo do USA přesídleno přibližně 28 000 uprchlíků, mnohem méně než v roce 2016, podle údajů ministerstva zahraničí Spojených států. Pokud budou USA pokračovat tímto způsobem, přijmou jen 0,2% světové uprchlické populace. Jedná se o vysoký propad z historického průměru 0,6% a dokonce ještě nižší procento přijaté světové uprchlické populace než v letech 2001 a 2002 po teroristických útocích 11. září.

Změny a trendy v americké uprchlické migraci

V roce 2002, z kterého se datují nestraší statistiky o národnosti či náboženství uprchlíků, vyplývá, že více než polovina (54% nebo téměř 15 000) uprchlíků přijatých do USA byla občany evropských zemí. Tento podíl se však ve fiskálním roce 2017 snížil na 9% - okolo 5 000 uprchlíků. Naproti tomu významně se zvýšil počet uprchlíků z Blízkého východu a Afriky – v roce 2002 se jednalo o 17%  (téměř 5000) uprchlíků, zatímco v roce 2017 to už byly dvě třetiny z celkového počtu uprchlíků vstupujících do USA (68% - téměř 36 000 osob).

Změna národností skladby uprchlíků reflektuje i změna náboženské příslušnosti. Od roku 2011 do roku 2016 rostl počet muslimských uprchlíků, nejvíce jich bylo přijato v roce 2016. Nicméně, i s tímto nárůstem zůstávají muslimové druhou nejpočetnější přijímanou uprchlickou skupinou v USA. Např. v roce 2017 se 47% přijatých uprchlíků hlásilo ke křesťanství, zatímco 43% k islámu. Celkově, během posledních 15 let, 46% přijatých uprchlíků (425 000) bylo křesťanů, 33% (302 000) muslimů.

Co se výrazně změnilo v posledních letech byl počet osob náležícím k jiným či vůbec žádným náboženským skupinám, jejichž počet poklesl. Ještě v letech 2009 až 2012 čtvrtina až třetina uprchlíků věřili v jiné náboženství, nejčastěji hinduismus a buddhismus – celkově za 15 let se jednalo o 169 000 uprchlíků (z toho 55 000 hinduistů a 50 000 buddhistů). Co se týče osob bez náboženského vyznání, v roce 2002 se jednalo o 5% uprchlíků přijatých v USA, v roce 2017 už jen o 1%. V letech 2002 až 2017 jejich počet dosáhl 20 000 (nejčastěji se jednalo o Kubánce a Vietnamce).

Co se týče věku, ve většině letech v období 2002 – 2017 40 až 50 uprchlíků vstupujících do USA byla ve věku 20 let a méně. Zhruba třetina uprchlíků byla věku 21 až 40 let a dalších 20% přijatých uprchlíků věku 41 let a více. To koresponduje s celosvětovými odhady, pdole kterých většina uprchlíků je mladších 18 let. Podobně celosvětově je více uprchlíků než uprchlic, což se projevilo i v USA, kdy např. 54% přijatých uprchlíků v roce 2013 byli muži. Nicméně, v roce 2017 už muži a ženy tvořili prakticky stejné podíly uprchlíků vstupujících do Spojených států.  

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Donald Trump

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

včera

včera

Joe Kent

Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení

Bývalý šéf protiteroristického oddělení v administrativě Donalda Trumpa Joe Kent vystoupil ve středu s prohlášením týkajícím se zpravodajských informací o Íránu. Učinil tak pouze jeden den poté, co se rozhodl na svou funkci v rámci vládního aparátu rezignovat. Podle jeho slov neexistovaly žádné indicie, které by naznačovaly, že se Teherán chystá k masivnímu úderu.

včera

Ilustrační fotografie.

Koubek zveřejnil svoji první nominaci. Na baráž s Irskem se Šulcem, Daridou i Klimentem

Jeho nominace patřila mezi ty dlouho očekávané. Aby také ne, když byla jeho první a zrovna na tak důležité souboje, jakými bude baráž o fotbalové mistrovství světa. Řeč je o novém trenérovi české fotbalové reprezentace Miroslavu Koubkovi, který v úterý oznámil, koho nominoval na barážový zápas s Irskem a na případné barážové finále. Podle očekávání v týmu nalezneme opory Pavla Šulce, Tomáše Součka či Patrika Schicka. Stejně tak nikoho nepřekvapí povolání velezkušeného záložníka Vladimíra Daridy, jenž se tak vrací do reprezentace po téměř pěti letech. Překvapivějším návratem do národního týmu je ten v podání útočníka Jana Klimenta, který bude v reprezentačním dresu k vidění po roce.

včera

včera

včera

Počasí v příštím týdnu ovlivní změna. Nastane po pondělku

Po nadcházejícím víkendu bude následovat poslední ryze březnový týden. Začne poměrně teplým dnem, následně se ale počasí pokazí. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy