USA přijímají rekordně málo uprchlíků. Situace je horší než po 11. září

Washington - Americký prezident Donald Trump svou prezidentskou kampaň postavil na ostrém ne uprchlíkům. Pro některé Američany tím popřel hodnoty, na kterých Spojené státy stojí a zapomněl na jejich vlastní minulost spojenou s uprchlictvím. Skutečně, USA byly během své existence vůči migrantů velmi otevřené. Nyní však berou méně migranů než v předchozích letech, ačkoliv jejich počet stoupá, upozorňuje výzkumná agentura Pew Reseach Center.

Od roku 1989 USA přijaly okolo 3 miliónů uprchlíků – víc než jakákoliv země na světě. V průměru v letech 1982 až 2016 USA  každoročně přesídlily přibližně 0,6% celkového počtu uprchlíků. Celkově v tomto časovém období USA přijaly více než dvě třetiny (69%) světově přesídlených uprchlíků, pro srovnání u druhé Kanady to bylo 14% a u třetí Austrálie 11%.

Tyto čísla navíc nezahrnují uchazeče o azyl již žijí ve Spojených státech nebo osoby, kteří žádají o azyl na hranicích jako tisíce nezletilých bez doprovodu ze Střední Ameriky. Pro srovnání, většina z 1,3 miliónů uprchlíků, kteří přišli do Evropy, byli žadatelé o azyl, nikoliv přesídlení uprchlíci.

Objem přijatých uprchlíků v USA rostl a klesal podle toho, jak rostl a klesal celosvětový počet uprchlíků. Například, když celkový počet uprchlíků dosáhl v roce 1992 vrcholu okolo 17,8 milionu, zvýšil se počet uprchlíků usazených v USA na 132 000. Naopak, když naopak v roce 2000 celosvětový počet uprchlíků klesl na méně než 10 miliónů, klesl i počet přijatých uprchlíků v USA na 50 000 lidí ročně.

Věci se začali měnit za Obamy. Ještě na začátku roku 2016 Obamova administrativa nechala v reakci na zvyšující počet vysídlených osob v důsledku konfliktů v Sýrii, Iráku a Africe přijmout větší počet uprchlíků. Nicméně, stále se jednalo o nižší celkové číslo přijatých osob než v předchozích obdobích uprchlických krizí a nedržel krok se světovým nárůstem počtu uprchlíků. Aby se napodobily předchozí americké reakce na vysoký nárůst uprchlíků např. z počátku devadesátých let, musela by vláda od roku 2014 každoročně přijmout přes 100 000 uprchlíků. Obava administrativa však přijala v roce 2016 jen 97 000 uprchlíků.

Vzhledem k jeho známé postoji směrem k uprchlíkům nepřekvapí, že Trump tento trend ještě posílil. Zatím v roce 2017 bylo do USA přesídleno přibližně 28 000 uprchlíků, mnohem méně než v roce 2016, podle údajů ministerstva zahraničí Spojených států. Pokud budou USA pokračovat tímto způsobem, přijmou jen 0,2% světové uprchlické populace. Jedná se o vysoký propad z historického průměru 0,6% a dokonce ještě nižší procento přijaté světové uprchlické populace než v letech 2001 a 2002 po teroristických útocích 11. září.

Změny a trendy v americké uprchlické migraci

V roce 2002, z kterého se datují nestraší statistiky o národnosti či náboženství uprchlíků, vyplývá, že více než polovina (54% nebo téměř 15 000) uprchlíků přijatých do USA byla občany evropských zemí. Tento podíl se však ve fiskálním roce 2017 snížil na 9% - okolo 5 000 uprchlíků. Naproti tomu významně se zvýšil počet uprchlíků z Blízkého východu a Afriky – v roce 2002 se jednalo o 17%  (téměř 5000) uprchlíků, zatímco v roce 2017 to už byly dvě třetiny z celkového počtu uprchlíků vstupujících do USA (68% - téměř 36 000 osob).

Změna národností skladby uprchlíků reflektuje i změna náboženské příslušnosti. Od roku 2011 do roku 2016 rostl počet muslimských uprchlíků, nejvíce jich bylo přijato v roce 2016. Nicméně, i s tímto nárůstem zůstávají muslimové druhou nejpočetnější přijímanou uprchlickou skupinou v USA. Např. v roce 2017 se 47% přijatých uprchlíků hlásilo ke křesťanství, zatímco 43% k islámu. Celkově, během posledních 15 let, 46% přijatých uprchlíků (425 000) bylo křesťanů, 33% (302 000) muslimů.

Co se výrazně změnilo v posledních letech byl počet osob náležícím k jiným či vůbec žádným náboženským skupinám, jejichž počet poklesl. Ještě v letech 2009 až 2012 čtvrtina až třetina uprchlíků věřili v jiné náboženství, nejčastěji hinduismus a buddhismus – celkově za 15 let se jednalo o 169 000 uprchlíků (z toho 55 000 hinduistů a 50 000 buddhistů). Co se týče osob bez náboženského vyznání, v roce 2002 se jednalo o 5% uprchlíků přijatých v USA, v roce 2017 už jen o 1%. V letech 2002 až 2017 jejich počet dosáhl 20 000 (nejčastěji se jednalo o Kubánce a Vietnamce).

Co se týče věku, ve většině letech v období 2002 – 2017 40 až 50 uprchlíků vstupujících do USA byla ve věku 20 let a méně. Zhruba třetina uprchlíků byla věku 21 až 40 let a dalších 20% přijatých uprchlíků věku 41 let a více. To koresponduje s celosvětovými odhady, pdole kterých většina uprchlíků je mladších 18 let. Podobně celosvětově je více uprchlíků než uprchlic, což se projevilo i v USA, kdy např. 54% přijatých uprchlíků v roce 2013 byli muži. Nicméně, v roce 2017 už muži a ženy tvořili prakticky stejné podíly uprchlíků vstupujících do Spojených států.  

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Soudy, ilustrační fotografie.

Norskem hýbe soud se synem princezny. Zpovídá se i ze znásilnění

V Norsku začal ostře sledovaný soudní proces se synem korunní princezny Mariusem Borgem Høibym, který je obviněn z více než tří desítek trestných činů. Čtyři ženy měl podle obžaloby znásilnit. Kauza se k soudu dostává jen krátce poté, co se jméno jeho matky Mette-Marit objevilo v tzv. Epstein Files. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Žena v Praze překvapila policisty. Přinesla protitankovou střelu

V Česku se od začátku roku koná tzv. zbraňová amnestie, která přináší i kuriózní momenty. Jeden takový se stal v Praze, kde žena přinesla na policejní služebnu protitankovou střelu. Policie toho využila, aby upozornila občany, jak se má s takovým arzenálem manipulovat. 

před 3 hodinami

Metoděj Jílek

Rychlobruslař Jílek při debutu na olympiádě dojel na pěti kilometrech pro stříbro

Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Markéta Davidová

Sázka na Davidovou nevyšla. Biatlonová smíšená štafeta skončila až jedenáctá, slaví Francie

Byl to jeden z největších otazníků v české olympijské výpravě. Zda se olympiády zúčastní dlouhodobě zdravotně se trápící biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová, nebo nikoli, a popřípadě, pokud ano, jak na tom fyzicky bude. Nakonec se Davidová zúčastnila hned prvního biatlonového závodu v Anterselvě pod pěti olympijskými kruhy, kterým byla smíšená štafeta, přičemž český trenérský štáb se ji rozhodl nasadit jako finišmanku štafety. Ta tak jela ve složení Vítězslav Hornig, Michal Krčmář, Tereza Voborníková a Markéta Davidová. Přestože to před poslední předávkou vypadalo nadějně z českého pohledu, jelikož české kvarteto figurovalo na páté pozici, Davidové se finiš vůbec nevydařil. Češi tak propadli až na 11. místo. Závod ovládli Francouzi.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zuzana Maděrová

Senzační zlato. Maděrová zastoupila zklamanou Ledeckou v paralelním obřím slalomu

Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

Olympijská kolekce českých sportovců ve světě zaujala. Řadí je k těm nejpoutavějším

Na domácí scéně nejen mezi fanoušky, ale i mezi politiky nenašlo oblečení českých sportovců pro letošní zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo příliš pochopení vzhledem k jeho netradiční barevné kombinaci. Jak už to ale v mnoha případech bývá, to, co pro Čechy může být pohoršující, může naopak ve světě snést pochvalu. A to je právě případ i nové české olympijské kolekce. Podle zahraničních médií se totiž Češi ve svém oblečení při zahájení rozhodně neztratili. Kolekce prý patří k pěti nejzajímavějším.

před 10 hodinami

Andrej Babiš přichází na zasedání vlády.

Česko by mohlo dětem zakázat sociální sítě. Babiš se tomu nebrání

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Podle předsedy vlády jsou internetové platformy pro nejmladší občany škodlivé. Česko by v případě zavedení zákazu následovalo některé evropské státy, které se rozhodly k takovému opatření přistoupit. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Curling

Curleři si připsali první výhru, Indráčková historický zápis. V akci byl i český sáňkař

Po čtyřech duelech se na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo konečně dočkali a mohli se radovat z premiérové výhry pod pěti kruhy. České curlingové smíšené dvojici Julie Zelingrová-Vít Chabičovský se to povedlo, když dokázala pokořit jihokorejské duo Kim Seon-yeong a Jeong Yeong-sok 9:4. Na tento výkon se snažila navázat ve večerním duelu se Švýcarskem, ale v něm se opět dostala do dříve zajetých kolejí a bohužel prohrála jasně 3:10. 

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Výhled počasí na příští víkend. Do Česka dorazí ochlazení

Zima sice v Česku pokračuje, ale počasí se v posledních dnech oteplilo. Příští únorový víkend by však měl přinést ochlazení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy