Politicky nekorektní tvrzení, které ani Trump nechce slyšet? USA si mohou za teroristické útoky samy, tvrdí odborník

Podle policejní zprávy Sayfullo Saipov, strůjce newyorského masakru, svůj čin plánoval rok předem, než jej spáchal. Motivací mu mělo být video, ve kterém vůdce IS, Abú Bakr al-Bagdádí, se ptá amerických muslimů, jakým způsobem odpovídají na „vraždění muslimů v Iráku.“ Saipov není prvním, kdo odůvodňuje svůj teroristický  útok jako oplatu za zabíjení muslimů v různých částech světa. Např. Faisal Shahzad, který se neúspěšně pokusil odpálit bombu na Time Square, podle svých slov tak činil, aby pomstil zabité ženy a děti v jeho rodném Pákistánu.

A v jmenném listu by se dalo pokračovat. Nidal Hasan, střelec odpovědný za masakr v Fort Hood, prý podle jeho bývalého kolegy se ostře vyjadřoval proti angažmá USA v Iráku a Afghánistánu a americké zahraniční politice. Dzhokhar Tsarnaev, jenž ze svým bratrem nastražil bomby během bostonského maratónu, uvedl, že je k činu motivovaly americké války v Iráku a Afghánistánu. Taktéž Omar Mateen, střelec z gay z klubu v Orlandu, měl požadovat po USA konec bombardování.

Samozřejmě, tyto odůvodnění lze vnímat jako pouhé výmluvy, snahu dodat svým projevům nenávisti „morálnější“ náboj. Není divu, že se jim nedostává příliš pozornosti. Tyto výroky minimálně v americkém prostředí komplikují jednoduchý narativ o fanaticky nesnášenlivých muslimech. Hasan naznačuje, že ta pravá „politická nekorektnost“ neleží ve vykreslování muslimů jako nebezpečných bestiálních barbarů jako spíše v uznání nepříjemného faktu, že existuje úzká souvislost mezi americkou zahraniční politikou a množstvím teroristických útoků ze strany muslimů v USA.

Nekonečný cyklus násilí

Marc Sageman, bývalý důstojník CIA, jenž studoval biografie stovek extremistů, se neostýchá proti takovému typu „politické korektnosti“ (Hasan hovoří o tabu) vystoupit. Tvrdí, že by v USA nebyl žádný útok ze strany IS, kdyby USA zůstaly mimo Irák a Sýrii. Poukazuje na skutečnost, že první útok inspirovaný IS na americkém území, jenž se odehrál v Garlandu v Texasu v květnu 2015, se uskutečnil devět měsíců po tom, co Obamova administrativa začala bombardovat IS v srpnu 2014.

Namísto termínu terorismus, Sageman preferuje frázi „politické násilí“, která dle něj lépe postihuje fakt, že činy tzv. džihádistů jsou motivovány primárně politikou, respektive směsí „rozčarování“ nad neplodností mírových politických protestů a „morálním hněvem“ nad útoky na muslimy v zahraničí. Podle Sagemana politické násilí je přímý proces akce a reakce. „ My bombardujeme je, oni bombardují nás. Oni bombardují nás, my bombardujeme je,“ popisuje Sageman nekonečný cyklus násilí.

Sagemanovo tvrzení potvrzují i některé oficiální studie. Např. Pentagonská Vědecká rada pro obranu uvedla v roce 1997, čtyři roky před 11.9. 2001, že historie dokládá „ silnou korelaci mezi zapletením USA do mezinárodních situací a nárůstem teroristických útoků proti Spojeným státům." V roce 2004 další studie tohoto orgánu došla k závěru, že muslimové spíše než, že by nenáviděli „naši svobodu“ nesnáší „naši politiku.“ Spolupředseda komise vyšetřující 11.9., Lee Hamilton, se pokusil v závěrečné zprávě uvést, že přítomnost amerických sil na Blízkém východě byla „motivujícím faktorem“ pro al-Káidu.

Podle Hasana by se těmito dokumenty měl Trump seznámit a poučit se z nich. Poukazuje na to, že i Trumpův bývalý bezpečností poradce, generál Michael Flynn mu v rozhovoru přiznal, že shazováním více bomb jen živí konflikt. Podle průzkumu deníku Daily Beast, Američany vedená koalice v Iráku a Sýrii zabila asi 2 200 civilistů od uvedení Trumpa do úřadu. Daily Beast tvrdí, že jen v květnu koalice v Mosulu zabila více než 100 civilistů, včetně žen a dětí a že Američany vedená koalice má na svědomí více civilních obětí než Rusové.