Pentagon záměrně lže? USA vedou nejméně transparentní válku v historii

NÁZOR - Zavádějící tvrzení Pentagonu o počtech civilních obětí bojů ve Vietnamu před půlstoletím podryla veřejnou důvěru a nakonec i ukončila podporu této válce, připomíná editorial serveru New York Times. Prestižní deník v něm připomíná, že americká armáda dle svých tvrzení z tohoto vyvodila poučení pro následující bojové operace.

Nejméně transparentní válka v historii USA

Americká armáda tvrdí, že vypracovala systém s cílem omezit civilní oběti, zahrnující i požadavek z Obamovy éry, aby si útočící jednotky byly téměř jisté, že při jejich úderu nebude zraněn žádný civilista, konstatuje vlivný deník. Dodává, že cíle údajně vybírají zpravodajští analytici studující modely počítající nejlepší úhly údaru, plány prý hodnotí týmy právníků a Pentagon dle svých slov zveřejňuje počty civilistů, kteří jsou "nevyhnutelně a tragicky" zabíjeni.

"Ukazuje se, že to vše je - alespoň částečně - iluze," varuje New York Times. Obviňuje Pentagon, že zabíjí mnohem více civilistů, než sám připouští, přičemž model, který měl zajistit transparentnost a odpovědnost, umožňuje ministerstvu obrany obelhávat sebe i veřejnost o skutečných následcích amerických útoků, protože do složitého systému pro určování cílů se často dostávají chybné zpravodajské informace a následně vyšetřování ohledně mrtvých civilistů nebývá důkladné.

Spojenými státy vedená vojenská koalice například tvrdí, že během náletů na cíle Islámského státu (IS) v Iráku připadá jedna civilní oběť na 157 úderů, avšak New York Times zjistil, že ve skutečnosti civilista zemře průměrně jednou za 5 vzdušných útoků, což jednatřicetkrát převyšuje statistiku poskytnutou Pentagonem. Skutečná čísla se pak podle novinářů Azmaty Khanové a Ananda Gopala natolik liší od oficiálních tvrzení, že tažení proti IS je možná tou nejméně transparentní válkou v amerických dějinách.

Oba novináři přinesli první systematickou analýzu náletů v Iráku od začátku operace v roce 2014, přičemž sami navštívili téměř 150 míst v severním Iráku, odkud byl IS vyhnán a kde předtím docházelo k vzdušným úderům, vysvětluje newyorský server. Doplňuje, že hovořili se stovkami svědků a přeživších, fotografovali zbytky bomb a mapovali míru destrukce na základě satelitních snímků, načež dat předali expertům na americké letecké základně v Kataru.

Článek Khanové a Gopala vycházel z tragického příběhu Bassima Razzoa, jehož žena, dcera, synovec a bratr byli zabiti při koaličním náletu v roce 2015 v Mosulu, hlavní baště IS v Iráku, poukazuje editorial. Videozáznamy a písemné dokumenty ukázaly, že koalice zaměnila jejich domy za továrnu IS na výrobu náloží v autech a velitelské centrum, avšak velení Spojenými státy zaštítěné koalice do té doby Razzovu rodinu mezi civilní oběti nezapočítalo a poté, co Razzo požádal o odškodnění, mu armáda nabídla urážlivou sumu 15 tisíc dolarů (zhruba 315 tisíc korun).

Američané musí znát cenu války

Projekt Cena války probíhající na Brown University pak odhaduje, že od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu, Iráku a Pákistánu přes 200 tisíc civilistů, byť většina expertů přisuzuje nejvíce obětí tamním extremistům, uvádí americký deník. Dodává, že ačkoliv mezinárodní právo zavazuje bojující strany k minimalizaci utrpení civilistů a je nerealistické se domnívat, že lze zabránit veškerým civilním obětem, odhalení Kanové a Gopala naznačují, že USA by pro ochranu civilistů měly dělat mnohem více.   

Novináři tvrdí, že objevili konstantní neschopnost Spojenými státy vedené koalice podrobně vyšetřovat vznesená obvinění a vést patřičnou statistiku, připomíná editorial. Připouští, že někteří civilisté zahynuli, jelikož se nacházeli blízko cílů IS, avšak mnoho dalších zemřelo kvůli chybným či zastaralým zpravodajským informacím, případně byli zaměněni za bojovníky, ale podle zjištění Khanové a Gopala armáda připouští svá pochybení a provádí změny s cílem zamezit civilním ztrátám jen velmi zřídka.

"Američané mohou být do jisté míry slepí k tomuto masakru, jelikož je ukolébali vojenští a političtí vůdci přesvědčováním, že pokročilé technologie a precizní údery zabíjejí darebáky a ušetřují nevinné," píše New York Times. Soudí, že tento svůdný koncept přišel spolu se záběry údajně přesných úderů během první války v Perském zálivu a podpořilo ho široké nasazení dronů proti vzdáleným cílům za prezidentů Bushe mladšího, Obamy a Trumpa.      

Navzdory přesným zbraním, pečlivému plánování a zručným pilotům válka s sebou nese nevyhnutelně množství chyb, které zabíjejí civilisty, deklaruje prestižní server. Politiky nabádá, aby upřímně připustili, že nic jako chirurgický boj neexistuje, zatímco Američané musí uvědomit plnou cenu a důsledky vojenských akcí probíhajících jejich jménem. "Nejde o plané obavy," varuje editorial. Podotýká, že počty útoků a civilních obětí zřejmě stoupají a spolu s nimi také potenciál pro znepřátelení si lidí, které USA chtějí zachránit.

Boj proti IS zrychlil a posunul se do obydlených oblastí, avšak prezident Trump zároveň přenesl více pravomocí na velitele v poli, kteří mohou ve vágně definovaném honu na teroristy činit vlastní rozhodnutí, konstatuje newyorský deník. Varuje, že civilní oběti v sobě nesou trest, jelikož se stávají verbovacím nástrojem pro teroristy a podrývají protiteroristické operace, a pokud nehodlá jednat Trumpova administrativa, zůstává na Kongresu, aby zajistil skutečnou odpovědnost, transparentnost prostřednictvím patřičných slyšení a vyžadováním odpovědí.  

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. AIR FORCE) Islámský stát (IS) Irák

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy