Pentagon záměrně lže? USA vedou nejméně transparentní válku v historii

NÁZOR - Zavádějící tvrzení Pentagonu o počtech civilních obětí bojů ve Vietnamu před půlstoletím podryla veřejnou důvěru a nakonec i ukončila podporu této válce, připomíná editorial serveru New York Times. Prestižní deník v něm připomíná, že americká armáda dle svých tvrzení z tohoto vyvodila poučení pro následující bojové operace.

Nejméně transparentní válka v historii USA

Americká armáda tvrdí, že vypracovala systém s cílem omezit civilní oběti, zahrnující i požadavek z Obamovy éry, aby si útočící jednotky byly téměř jisté, že při jejich úderu nebude zraněn žádný civilista, konstatuje vlivný deník. Dodává, že cíle údajně vybírají zpravodajští analytici studující modely počítající nejlepší úhly údaru, plány prý hodnotí týmy právníků a Pentagon dle svých slov zveřejňuje počty civilistů, kteří jsou "nevyhnutelně a tragicky" zabíjeni.

"Ukazuje se, že to vše je - alespoň částečně - iluze," varuje New York Times. Obviňuje Pentagon, že zabíjí mnohem více civilistů, než sám připouští, přičemž model, který měl zajistit transparentnost a odpovědnost, umožňuje ministerstvu obrany obelhávat sebe i veřejnost o skutečných následcích amerických útoků, protože do složitého systému pro určování cílů se často dostávají chybné zpravodajské informace a následně vyšetřování ohledně mrtvých civilistů nebývá důkladné.

Spojenými státy vedená vojenská koalice například tvrdí, že během náletů na cíle Islámského státu (IS) v Iráku připadá jedna civilní oběť na 157 úderů, avšak New York Times zjistil, že ve skutečnosti civilista zemře průměrně jednou za 5 vzdušných útoků, což jednatřicetkrát převyšuje statistiku poskytnutou Pentagonem. Skutečná čísla se pak podle novinářů Azmaty Khanové a Ananda Gopala natolik liší od oficiálních tvrzení, že tažení proti IS je možná tou nejméně transparentní válkou v amerických dějinách.

Oba novináři přinesli první systematickou analýzu náletů v Iráku od začátku operace v roce 2014, přičemž sami navštívili téměř 150 míst v severním Iráku, odkud byl IS vyhnán a kde předtím docházelo k vzdušným úderům, vysvětluje newyorský server. Doplňuje, že hovořili se stovkami svědků a přeživších, fotografovali zbytky bomb a mapovali míru destrukce na základě satelitních snímků, načež dat předali expertům na americké letecké základně v Kataru.

Článek Khanové a Gopala vycházel z tragického příběhu Bassima Razzoa, jehož žena, dcera, synovec a bratr byli zabiti při koaličním náletu v roce 2015 v Mosulu, hlavní baště IS v Iráku, poukazuje editorial. Videozáznamy a písemné dokumenty ukázaly, že koalice zaměnila jejich domy za továrnu IS na výrobu náloží v autech a velitelské centrum, avšak velení Spojenými státy zaštítěné koalice do té doby Razzovu rodinu mezi civilní oběti nezapočítalo a poté, co Razzo požádal o odškodnění, mu armáda nabídla urážlivou sumu 15 tisíc dolarů (zhruba 315 tisíc korun).

Američané musí znát cenu války

Projekt Cena války probíhající na Brown University pak odhaduje, že od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu, Iráku a Pákistánu přes 200 tisíc civilistů, byť většina expertů přisuzuje nejvíce obětí tamním extremistům, uvádí americký deník. Dodává, že ačkoliv mezinárodní právo zavazuje bojující strany k minimalizaci utrpení civilistů a je nerealistické se domnívat, že lze zabránit veškerým civilním obětem, odhalení Kanové a Gopala naznačují, že USA by pro ochranu civilistů měly dělat mnohem více.   

Novináři tvrdí, že objevili konstantní neschopnost Spojenými státy vedené koalice podrobně vyšetřovat vznesená obvinění a vést patřičnou statistiku, připomíná editorial. Připouští, že někteří civilisté zahynuli, jelikož se nacházeli blízko cílů IS, avšak mnoho dalších zemřelo kvůli chybným či zastaralým zpravodajským informacím, případně byli zaměněni za bojovníky, ale podle zjištění Khanové a Gopala armáda připouští svá pochybení a provádí změny s cílem zamezit civilním ztrátám jen velmi zřídka.

"Američané mohou být do jisté míry slepí k tomuto masakru, jelikož je ukolébali vojenští a političtí vůdci přesvědčováním, že pokročilé technologie a precizní údery zabíjejí darebáky a ušetřují nevinné," píše New York Times. Soudí, že tento svůdný koncept přišel spolu se záběry údajně přesných úderů během první války v Perském zálivu a podpořilo ho široké nasazení dronů proti vzdáleným cílům za prezidentů Bushe mladšího, Obamy a Trumpa.      

Navzdory přesným zbraním, pečlivému plánování a zručným pilotům válka s sebou nese nevyhnutelně množství chyb, které zabíjejí civilisty, deklaruje prestižní server. Politiky nabádá, aby upřímně připustili, že nic jako chirurgický boj neexistuje, zatímco Američané musí uvědomit plnou cenu a důsledky vojenských akcí probíhajících jejich jménem. "Nejde o plané obavy," varuje editorial. Podotýká, že počty útoků a civilních obětí zřejmě stoupají a spolu s nimi také potenciál pro znepřátelení si lidí, které USA chtějí zachránit.

Boj proti IS zrychlil a posunul se do obydlených oblastí, avšak prezident Trump zároveň přenesl více pravomocí na velitele v poli, kteří mohou ve vágně definovaném honu na teroristy činit vlastní rozhodnutí, konstatuje newyorský deník. Varuje, že civilní oběti v sobě nesou trest, jelikož se stávají verbovacím nástrojem pro teroristy a podrývají protiteroristické operace, a pokud nehodlá jednat Trumpova administrativa, zůstává na Kongresu, aby zajistil skutečnou odpovědnost, transparentnost prostřednictvím patřičných slyšení a vyžadováním odpovědí.  

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. AIR FORCE) Islámský stát (IS) Irák

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

před 1 hodinou

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

před 1 hodinou

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Aktualizováno před 13 hodinami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

včera

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

včera

Další nakažení hantavirem na MV Hondius. Přístav výletní lodi zakázal zakotvit, cestující na břeh nesmí

Na palubě výletní lodi MV Hondius, která se plavila přes Atlantik, byl potvrzen druhý případ nákazy vzácným hantavirem. Tato zpráva přichází poté, co v důsledku podezřelého vypuknutí nákazy zemřeli již tři lidé a další cestující zůstává ve vážném stavu v nemocnici.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy