Proč se USA ještě nepustila do denuklearizace Severní Koreji?

Washington/Pchjongjang - Po 74 dnech ticha na 28. listopadu vyděsil svět další raketový test. Opět ho měl na svědomí vládnoucí režim v Severní Koreji, který se tentokrát chlubí, že ani USA nezůstane ušetřena jejich hněvu. Z technického hlediska jim nejspíš patří pochvala, takhle rychle od nich nikdo mezikontinentální raketu nečekal. Ze světového hlediska však postavili USA do velkých problémů.

Spojené státy opakovaně potvrzují, že nehodlají nikdy přijmout nukleární Severní Koreu. Slova se neustále opakují, výhrůžky se vrší jedna nad druhou, ale k činu přesto nedošlo. Na co Spojené státy ještě čekají? Je jasné, že veškeré snahy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa byly k ničemu, Severní Koreu to nezastavilo.

Testem z minulého týdne získal Kim Čong-un veliké vítězství a dosáhl tak mnohaletého snažení, které se nepovedlo ani jeho předkům. Nyní má v rukou zbraň, která může přinutit Američany, aby se Severní Korejou jednali jako s rovným. To je však vůdci stále málo, hlavním cílem je miniaturizace jaderné hlavice, aby Spojené státy nebyly jen v ohrožení jeho raket, ale hlavně jaderné bomby.

Poslední test se však od ostatních lišil. Za prvé se uskutečnil v noci, zatímco ty předešlé spíše nad ránem. Má se za to, že kdyby KLDR chtěla skutečně zaútočit na USA, učiní tomu za tmy. Za druhé se odborníci domnívají, že se jednalo o zcela nový typ technologie, než kterou doposud severokorejští vědci používali. Asi proto byl opětovný návrat rakety do atmosféry úspěšný.

A za třetí, velmi pravděpodobně využila k odpalování pohyblivý raketomat, což nejspíš naznačuje, že se připravuje i na možnost odpalu raket odjinud, než jsou jen testovací oblasti. Tyto důkazy svědčí o tom, že Severní Korea bere americkou hrozbu velmi vážně a že USA by se mělo mít na pozoru.

Ze strategického hlediska se to však dalo očekávat. Celý svět věděl, že s mezikontinentální střelou KLDR jednou přijde. Otázkou je, proč USA stále nejedná. Celou dobu tvrdí, že jejich cílen je zcela odzbrojit Pchjongjang od jaderných zbraní, nynější napětí by se přitom už dalo nožem krájet. Přesto z Washingtonu přišla poněkud slabá odpověď - uvalí na režim Kim Čong-una další sankce.

Přesto Donald Trump i nadále tvrdí, že cíl Spojených států zůstává i nadále nepozměněný. Bez ohledu na to, co Kim Čong-un předvede za další zbrani, ve světovém jaderném klubu svoje místo rozhodně nenajde. Jenže poté, co naznačil, že USA se o to "postarají", k žádným změnám vlastně nedošlo.

Svět se blíží k bodu, kdy už velmi brzo nepůjde KLDR zastavit, a svět se tak ptá, na co vlastně Trump nyní čeká? Co má v úmyslu? Jedni prezidenta obhajují, že se snaží vytvořit prostor pro diplomatický, politický či vojenský manévr, kritikové to však vidí mnohem černěji. Přes všechny ty řeči, USA jsou ve skutečnosti tak oslabené, že s nynější situací samo nic nezmůžou.

Související

Kim Čong-un

Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un při slavnostním otevření nového rozsáhlého památníku na okraji Pchjongjangu otevřeně ocenil vojáky, kteří v bojích na Ukrajině zvolili sebevraždu před zajetím. Podle zpráv státní tiskové agentury KCNA jde o dosud nejexplicitnější potvrzení přímého zapojení severokorejských jednotek do ruské agrese a oficiální posvěcení doktríny „vlastního odpálení“.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 57 minutami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 4 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 6 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

Počasí: V zahraničí už padl. Současná vlna veder může za pár dní překonat absolutní rekord i v Česku

Český hydrometeorologický ústav upozornil na možnost, že by nadcházející neděle mohla přinést překonání absolutního českého teplotního rekordu 40,4 °C. Výrazné oteplování začíná již během dnešního dne a vyvrcholí extrémně teplým víkendem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy