Rozdělená společnost? Americké generace mají rozdílné pohledy na postavení USA ve světě i rasové otázky, ukázal průzkum

Washington - O americké společnosti se často hovoří jako o rozdělené společnosti. Hovoří se o velkých rozdílech mezi demokraty a republikány, mezi Severem a Jihem. Jak ukazuje poslední průzkum provedený výzkumnou společností Pew Research Center, USA jsou výrazně rozděleny podle generací.

Obvykle, nejenom v případě americké společnosti, se rozlišují čtyři generace (nepočítaje tzv. největší generaci, narozenou v letech 1901-1927, jejímž příslužníkům je dnes minimálně 91 let a více). Nejstarší generaci představuje tzv. tichá generace lidí narozených v letech 1928 – 1945, kterým je dnes 70 až 90 let – tato generace představuje 11% podíl celkové dospělé populace. Jejich děti, přezdívaní baby boomers, se narodily během ekonomické prosperity po 2.světové válce v letech 1946-1964 (54 až 72 let, 29% podíl). Jen o něco méně početná je generace X z let 1965-1980 (38-53 let, 26% podíl). O něco početnější je generace tzv. mileniálů, narozená v letech 1981-1996 (22-37let, 28% podíl). Poslední uváděnou dospělou generací jsou tzv. post-mileniálové z let 1997 a dále (18-21 let, 5% podíl), která ale nebyla pro svůj marginální podíl započtena ve výzkumu.  

 

Generace X a mileniálové mají velmi odlišné politické pohledy od předchozích dvou generací. Lze to velmi dobře pozorovat na hodnocení prvních let v úřadu posledních čtyř prezidentů. Zatímco u prvních dvou prezidentů, Billa Clintona (1993-1994) a George W. Bushe (2001-2002) existovaly jen malé rozdíly co se týče příznivého mínění výkonu funkce v prvním roce úřadu, Barracka Obamy a Donalda Trumpa už existují velké rozdíly mezi generacemi.

Jen 27% mileniálů vyjadřuje příznivé hodnocení Trumpovy výkonu v prvním roce jeho působení v úřadu, u generace X je podíl příznivců jen o něco větší, 36%. Naproti tomu tichá generace i generace baby boomers je vůči němu mnohem smířlivější. 46% tiché generace a 44% baby boomers vyjadřuje podporu Trumpovy v prvním roce jeho vlády.

 U Obamy 64% mileniálů a 55% členů generace X vyjadřovalo spokojenost s jeho působením v prvním roce v úřadu.  Mnohem kritičtější byla tichá generace, jen 46% vyjádřilo spokojenost s jeho prvním rokem v úřadu, naproti tomu baby boomers vyjadřovala stejnou vlnu podpory jako generace X, tj. 55%.

Mileniálové obecně vykazují největší podporu demokratické straně. V raném průzkumu nadcházejících „kongresových voleb“ 62% mileniálních registrovaných voličů uvedlo, že upřednostňují demokratického kandidáta. Jedná se o mnohem vyšší podíl než jaký uvedli voliči z generace X v podobném průzkumu z roku 2006.

Taktéž jsou nejhlasitějšími zastánci svateb mezi příslušníky stejného pohlaví. Hned po nich následuje generace X, obecně čím, starší generace, tím je vůči podpoře této myšlenky více rezistentní. Nicméně, podpora svazků příslušníků stejného pohlaví rostla v posledních letech ve všech čtyřech generačních skupinách.

Generační rozdíly ohledně rasy a imigrace

Mnohem větší rozdíly se týkají otázek spjatých s rasou. Do značné míry je to dáno samotným demografickým rozlišením mezi generacemi. Američtí mileniálové jsou až z 40% jiné než bílé rasy, naproti tomu 79% příslužníků tiché generace jsou bílé rasy. Nicméně, podpora příslužníků jiné barvi pleti je v u mileniálů vysoká celkově a týká se i příslužníků bílé rasy. Polovina bílých mileniálů tvrdí, že rasová diskriminace je důvodem, proč se černí neposouvají vpřed – toto stanovisko zastává jen 35% bílých členů generace 35%.

Veřejnost celkově je spíše na straně toho, že černí si mohou za svoje problémy samy (49%), méně Američanů tvrdí, že za to může rasová diskriminace (41%). Při hlubším pohledu mezi generacemi však jsou rozdíly větší a v posledním roce rostl počet těch, kteří mají za to, že diskriminace je příčinou potíží černého obyvatelstva. Největší nárůst byl nepřekvapivě u mileniálů, v letech 2016 až 2017 se zvedlo procento členů této generace o 14% (z 38% na 52%). Stoupl taktéž počet členů generace X, kteří sdílí tento názor (z 29% na 40%), sedmiprocentní nárůst byl vypozorován též u členů baby boomers (z 29% na 36%). Naproti tomu u tiché generace se názor prakticky nezměnil od roku 2000. V tomto roce zastávalo názor, že diskriminace je zdroj problémů, 28% členů této generace, v roce 2017 to bylo o pouhé dvě procenta víc (30%).

Co se týče velmi polarizujícího tématu imigrace, mileniálové opět jsou v čele těch, kteří ji vnímají spíše jako pozitivum než jako zátěž (79%). Imigraci vnímá pozitivně i většina členů generace X (66%), generace baby boomer si pozitivními dopady už není tolik jistá, přesto převládá spíše optimistický pohled (56%). Tichá generace je naproti tomu z většiny přesvědčena, že imigrace přináší více potíží než užitku (47% pro imigraci).

Velké rozdíly mezi generacemi se týkají postavení USA ve světě. Ačkoliv poměrně velké podíly ve všech generacích říkají, že USA patří mezi největší světové země, přesvědčení o tom, že USA stojí nad jinými zeměmi, je u mileniálů velmi nízké (18%), zatímco u tiché generace se najde skoro polovina těch, co tak myslí (46%). Mileniálové také preferují v mnohem menší míře dobrou diplomacii (77%) jako zajištění míru než tichá generace (43%). Generace X i baby boomers sdílí podobné procento těch, co více preferují diplomacii (59% a 52%).

Co však všechny generace spojuje, je nedůvěra v federální vládu. Nejvíce v ní věří tichá generace (18%), naproti nejmenší podporu má u baby boomers (14%). Generace X je o něco důvěřivější (17%), mileniálové jsou na lodi spíše s baby boomers (15%).

Související

Donald Trump Komentář

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) politika

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 1 hodinou

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 3 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy