Nová masivní krize? Analytik rozebral americko-čínské spory

NÁZOR - Vždy, když dojde ke zdánlivě radikální politické či ekonomické události, je těžké odhadnout, zda je součástí běžného přívalu každodenních novinek, nebo jde o cosi odlišného a velkého, konstatuje ekonomický analytik Hamish McRae. V komentáři pro server The Independent tvrdí, že to samé platí o hrozící obchodní válce mezi USA a Čínou.

Mnoho povyku pro ústupky

"Řekněme to takto: Může být obchodní válka věcí, která jako první spustí příští globální recesi a následně zkomplikuje východisko z ní?" ptá se analytik. Připouští, že návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 25% clo na mnoho čínských produktů mířících na trhy v USA není sám o sobě ničím zásadním a spíše jde o gesto, byť podle Trumpa postihne čínský dovoz v hodnotě 60 miliard dolarů.

Pokud se však podíváme na čísla, loni do USA směřovalo čínské zboží v hodnotě 506 miliard dolarů, což podle analýzy Capital Economics představovalo jen 2,5% čínských pohledávek za minulý rok, a proto by případné americké clo dopadne na pouhé 0,5% čínského vývozu, vysvětluje McRae. Dodává, že s ohledem na snahu amerických podniků závislých na čínském dovozu vyjednat si výjimky může konečné opatření zpomalit růst čínské ekonomiky o necelých 0,1% HDP.

Opatrná odpověď čínských úřadů, které údajně chystají uvalit cla na americký dovoz do Číny, jež mají postihnou zboží v hodnotě 3 miliardy dolarů, naznačuje, že dojde k nějaké formě urovnání, domnívá se analytik. Soudí, že to bylo zřejmě Trumpovým záměrem - učinit hodně povyku, získat jisté ústupky a nakonec uzavřít dohodu.

"Pokud to je pravda, pak to, co se nyní děje, není příliš odlišné od způsobu, jakým USA odpověděly na japonský dovoz v 80. letech," konstatuje McRae. Připomíná, že Japonsko bylo tehdy obviňováno z neférového jednání v mezinárodním obchodu, kopírování zahraničních produktů a využívání regulačních překážek, například sporných bezpečnostních opatření, která zamezovala dovozu zahraničního zboží.

Americký tlak tehdy vedl ke změně japonských praktik, včetně přemístění výroben automobilů do Spojených států a Velké Británie, poukazuje analytik. Dodává, že vše se nakonec uklidnilo. Čínské vedení si je dobře vědomo japonských chyb, například umožnění finančnímu boomu, aby se vykl kontrole, a snaží se z nich poučit, míní McRae. Domnívá se, že to vysvětluje mírnou reakci Pekingu.

Zdravé pochybnosti jsou na místě

Jestliže je tato úvaha správná, pak tyto obchodní šarvátky nepřerostou ve válku, očekává analytik. Připouští relevanci argumentů, že Spojené státy mohou vysílat užitečné, byť tvrdé varování, že jednotlivé země nesmějí zneužívat rostoucí svobody světového obchodu k vytváření nepřijatelných přebytků své zahraniční bilance, avšak vyzdvihuje nutnost zdravé pochybnosti, zdali se nacházíme na nepříjemném svahu, po němž nesmíme uklouznout, jak ukazuje zkušenost na 30. léta minulého století.

Tyto zdravé pochybnosti částečně vysvětlují negativní reakci amerických trhů, ale je těžké odlišit dopad americko-čínských vyjádření od dalších faktorů, například rostoucích úrokových sazeb, skandálu Facebooku i obecnějších obav z aktuálních trendů, poukazuje McRae. Zdůrazňuje, že trhy mají své zákony a po dlouhém růstu přijde určitá fáze korekcí, do níž možná momentálně míříme.

"Bylo by ovšem více znepokojivé, pokud by příští globální zpomalení umocnila obchodní válka," píše analytik. Připouští, že situace je složitá a jestliže se podíváme na současná data v rozvinutém světě - inflaci, vznik pracovních míst, průmyslový výkon a další - však je víceméně v pořádku.

Věci však vypadaly dobře i v roce 2006, a přesto většinu analytiků vyděsil rozsah ekonomického propadu v letech 2008-2009, zdůrazňuje McRae. Souhlasí, s předpokladem, že po tak velké recesi bývá ta další mírnější, avšak varuje, že obchodní napětí takovému průběhu rozhodně nepomáhá a na prahu příštího ekonomického propadu jde o závažnější problém než v jiné fázi.     

Podle analytika je potřeba zvážit následující: "Donald Trump je otevřený v jedné věci - považuje úspěch americké ekonomiky a jeho uznání finančními trhy za svůj primární cíl." Pokud by Trump vyhlášením obchodní války americkou ekonomiku poškodil, pak jeho plány zkrachovaly, a proto právě reakce trhů budou nejtvrdším hodnocením úspěšnosti jeho prezidentství.

Související

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Čína Donald Trump Ekonomická krize Ekonomika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy