Zemřela bývalá první dáma Barbara Bushová. Žena s kuráží a grácií, vzpomíná Clinton

Washington - Ve věku 92 let v úterý zemřela manželka bývalého amerického prezidenta George Bushe staršího a matka exprezidenta George Bushe mladšího Barbara Bushová. S odvoláním na rodinu zesnulé o tom dnes informovala agentura Reuters. V neděli mluvčí Bushových Jim McGrath uvedl, že bývalou první dámu zrazuje zdraví, další léčbu odmítá a rozhodla se zaměřit na paliativní péči. Pohřební obřad se bude konat v sobotu v kostele v texaském Houstonu, už v pátek se na tomtéž místě budou moci zesnulé poklonit zájemci z řad veřejnosti.

Příčinu úmrtí Bushové rodina nesdělila. Bývalá první dáma se desítky let léčila s Gravesovou chorobou, onemocněním štítné žlázy. Podle informací CNN před smrtí trpěla také chronickou obstrukční plicní nemocí a problémy se srdcem.

Jako manželka prezidenta USA reprezentovala Bushová v letech 1989 až 1993 zemi v roli první dámy. Svým přirozeným vystupováním, charitativní činností, podporou tradiční rodiny, ale i střízlivým humorem si získala přízeň mnoha Američanů.

Veřejnost se bude moci s Bushovou rozloučit v pátek v episkopálním kostele svatého Martina v Houstonu, kde bude její tělo vystavené od poledne do půlnoci. V sobotu pak v tomtéž kostele proběhne smuteční ceremonie, jíž se budou moci zúčastnit pozvaní hosté. Tělo bývalé první dámy následně spočine v areálu prezidentské knihovny George H. W. Bushe v texaském městě College Station. Na stejném místě je pohřbena i dcera Bushových Robin, která zemřela jako tříletá v roce 1953.

Bushová celý život pomáhala manželovi v diplomatické a politické kariéře. V roli první dámy se soustředila hlavně na šíření gramotnosti a podporu čtení. Trvala také na tom, že se nesnaží manželovu politiku ovlivňovat. "Nepletu se mu do jeho úřadu a on se mi neplete do mé domácnosti," řekla kdysi. Ve své autobiografii v roce 1994 uvedla, že se snažila své vlastní politické názory před veřejností skrývat, odhalila zároveň dvě témata, na nichž se s manželem neshodla: Na rozdíl od něj podporovala legální interrupce a postavila se proti prodeji útočných zbraní.

Bushová byla jednou ze dvou amerických prvních dam, které byly také matkou prezidenta. Druhou byla Abigail Adamsová, manželka prezidenta Johna Adamse a matka Johna Quincyho Adamse, která žila na přelomu 18. a 19. století.

Barbara Bushová, rozená Pierceová, se narodila v roce 1925 v New Yorku v rodině z vyšší střední třídy. Po studiu na dívčí škole zahájila studia na Smith College v Northamptonu ve státě Massachusetts. Seznámila se ale s Georgem W. H. Bushem a studia nedokončila. Svatbu se konala v lednu 1945. Letos v lednu oslavili Bushovi 73. výročí svatby. Narodilo se jim šest dětí. Nejstarší syn George W. stál v čele Spojených států v letech 2001 až 2009. Politickou kariéru udělal i další ze synů Jeb, který byl v letech 1999 až 2007 guvernérem Floridy, v roce 2016 byl mezi kandidáty na prezidenta USA. Ačkoli se Bushová v roce 2013 postavila proti Jebově kandidatuře s tím, že v Bílém domě už bylo dost Bushů a šanci by měly dostat i jiné rodiny, později svého syna podpořila.

Bývalý prezident USA a syn Bushové George W. Bush označil v prohlášení svou maku za "báječnou první dámu" a "ženu jako žádnou jinou". "Maminka nás udržovala stále ve střehu a přinášela nám smích až do konce," uvedl Bush mladší. Jeb Bush svou matku označil za "mimořádně laskavou, společenskou, zábavnou, vtipnou, milující, silnou, kultivovanou ženu".

"Melania a já se připojujeme k národu v oslavě života Barbary Bushové," napsal na twitteru prezident Donald Trump. V přiloženém prohlášení označil první pár USA Bushovou za "obhájkyni americké rodiny" a vyzdvihl její snahu o šíření gramotnosti. Trump později nařídil, aby na uctění památky Bushové vlály americké vlajky na půl žerdi a to až do západu slunce v den jejího pohřbu.

Bývalý prezident Bill Clinton, který porazil George H. W. Bushe ve volbách v roce 1992, a jeho žena a bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová označili ve společném prohlášení Bushovou za mimořádnou ženu s "kuráží a grácií, inteligencí a krásou".

"Barbara Bushová byla oporou rodiny, která se oddala veřejné službě," uvedl v prohlášení exprezident Barack Obama s manželkou Michelle, podle kterých byla bývalá první dáma rovněž "příkladem pokory a slušnosti".

Soustrast rodině Bushových vyjádřil také bývalý prezident Jimmy Carter s manželkou Rosalynn.

Související

Barbara Bushová

Na pohřeb Bushové dorazili čtyři exprezidenti, Trump ne

Houston - Čtveřice bývalých prezidentů, manželka současné hlavy státu a dalších 1500 lidí dorazilo dnes na pohřeb bývalé první dámy Spojených států Barbary Bushové. Hosté zaplnili episkopální kostel svatého Martina v Houstonu, který s manželem Georgem Bushem starším často navštěvovala.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bushová (†92) se proslavila rázností. Usadila svého syna, dvakrát navštívila Prahu

Washington - Humanitární činností, podporou tradiční rodiny, osobitým humorem i tím, že stála svému manželovi vždy pevně po boku, si Barbara Bushová získala přízeň většiny Američanů. První dámou USA byla v letech 1989 až 1993. Manželku exprezidenta George Bushe staršího a matku další hlavy státu, George W. Bushe, trápily v posledních letech vleklé zdravotní obtíže. Oblíbená Bushová zemřela 17. dubna ve věku 92 let.

Více souvisejících

Barbara Bushová USA (Spojené státy americké) Prezident USA George H. W. Bush (sr.) Donald Trump Bill Clinton

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 3 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy