Je Čína skutečnou hrozbou? Vojenský historik má překvapivou odpověď

Trump by měl přijít o diplom

Trump neustále poukazuje na americký schodek v obchodu s Čínou v hodnotě 375 miliard dolarů ročně a zdůrazňuje, že takto to dál nejde, připomíná Boot. Konstatuje, že ve skutečnosti nelze nadále tolerovat prezidentovu propastnou neznalost základů ekonomiky a pokud má Wharton School, kde Trump studoval, nějakou čest, měla by mu odebrat diplom.

Podle analytika Trump jedná, jakoby Čína okrádala USA tím, že od nich nakupuje méně zboží, než jim prodává. "Stejnou logikou si musím myslet, že můj místní supermarket mě odírá, když mi prodá zboží za 100 dolarů, aniž by si na oplátku koupil mé knihy za 100 dolarů," píše historik. Vysvětluje, že ve skutečnosti jde o vzájemně výhodnou situaci, protože zákazník dostane potraviny a supermarket peníze, i když je zákazník v obchodním deficitu.

V případě Číny získávají USA vše od LED displejů pro plastové rukavice, navíc Čína kupuje od Spojených států zboží, jehož hodnota loni dosáhla 130 miliard dolarů, což ze země činí třetího největšího importéra amerických produktů, uvádí odborník. Konstatuje, že jde o vzájemně výhodný vztah, který Trump zřejmě ohrožuje svým burácením o obchodní válce, navíc je to právě jeho politika, co ve skutečnosti obchodní deficit prohlubuje.

Trumpovy daňové škrty a navýšení výdajů stimulují poptávku a americká ekonomika při téměř plné zaměstnanosti nedokáže vyprodukovat veškeré zboží, které si zákazníci žádají, proto ho musí ve větší míře importovat a její obchodní deficit roste, vysvětluje Boot. Soudí, že pokud chce prezident skutečně omezit tento deficit, měl by spíše omezit rozpočtový schodek.

"Zajisté existuje více vážných problémů v obchodu s Čínou," pokračuje expert. Podotýká, že Peking krade americké duševní vlastnictví, vyrábí padělky a obchoduje s darebáckými státy, čímž porušuje pravidla mezinárodního obchodu, jejichž dodržování by USA měly prosazovat spolu se svými spojenci skrze Světovou obchodní organizaci (WTO) a na ty, kdo je porušují, v případě nutnosti uvalit sankce.

Takový scénář je komplikovaný, protože samy USA porušují pravidla WTO, když uvalily selektivní cla na své obchodní partnery, uvádí Boot. Dodává, že Trump navíc není koherentní a ve skutečnosti uvolnil sankce vůči čínskému telekomunikačnímu gigantu ZTE, byť ten zjevně porušil americké obchodní zákony, například prodejem amerického vybavení do Íránu a Severní Koreje.

Čína na prvním místě

Zatímco Trump vyhrocuje obchodní spor s Čínou, přehlíží čínské nelegální zábory v Jihočínském moři, které jsou aktem území agrese, stejně jako ruská invaze na Ukrajinu, tvrdí analytik. Poukazuje, že Čína v oblasti zřídila několik vojenských základen na umělých ostrovech, které jí umožní ovládnout strategicky důležité lodní koridory, v nichž probíhá třetina světové námořní plavby, byť velká část z nich patří jiným zemím.

"Čína rozmístila na Spratlayových ostrovech protilodní střely s plochou dráhou letu a střely země-vzduch a na Paracelských ostrovech přistála se strategickým bombardérem H-6K," píše Boot. Odkazuje na amerického admirála Philipa Davidsova, který varoval, že Čína nyní dokáže kontrolovat Jihočínské moře za všech okolností vyjma války se Spojenými státy. Americký ministr obrany Jim Mattis vyjádřil své znepokojení zrušením pozvánky čínského námořnictva na námořní manévry v Pacifiku a posílením patrol dohlížejících na svobodnou plavbu, navíc v úterý nedaleko Spratlayových ostrovů prolétly dva bombardéry B-52, poukazuje expert s tím, že tyto akce inicioval zajisté Mattis, nikoliv roztržitý Trump.

Trump ostatně minulý týden reagoval na Mattisovo odmítnutí čínského "zastrašování a nátlaku" v Jihočínském moři tweetem, v němž vyjádřil svůj údiv nad tím, že by Čína něco takého dělala, připomíná historik. Doplňuje, že šlo o teprve druhý Trumpův tweet věnovaný Jihočínskému moři, ačkoliv například zrušení pozvánky fotbalového týmu Filadelfie Eagles dokázal věnovat hned čtyři tweety během jediného týdne.

"Trump si zaslouží ocenění za podepsání navýšení výdajů na obranu, které umožní námořnictvu do roku 2023 rozšířit svých 280 lodí na 326," uvádí odborník. Soudí, že jde o velké posílení americké schopnosti čelit rostoucí vojenským schopnostem Číny, ale ani zdaleka se to neblíží počtu 355 lodí, které námořnictvo potřebuje k plnění všech svých misí a ani takové opatření neumožní Spojeným státům udržet Jihočínské moře svobodné bez cizí pomoci.

USA mají v Asii mnoho spojenců, ale Trump si je čile znepřáteluje, například zrušením transpacifického partnerství a neochotou udělit Japonsku výjimku z cel na ocel a hliník, připomíná Boot. Varuje, že Trumpova politika "Amerika na prvním místě" v praxi umožňuje Číně stát se hlavní mocností ve východní Asii a veškeré hřímání o obchodním deficitu Trumpa pouze odvádí od skutečného nebezpečí.