NÁZOR - Americký prezident Donald Trump zasáhl minulý týden do německé politiky, když v manipulativním tweetu tvrdil, že Němci se odvracejí od svého vedení, jak migrace ohrožuje již tak křehkou berlínskou koalici, a navíc lživě konstatoval, že kriminalita v Německu je na vzestupu, poukazuje mezinárodněpolitický analytik a bývalý ruský diplomat Vladimir Frolov. V komentáři pro server Moscow Times uvádí, že míra kriminality v zemi je sice ve skutečnosti nejnižší od roku 1992, ale Trumpův nevyžádaný zásah do sporného tématu přesto přišel v choulostivý moment.
Drsné politické vměšování
Spory ohledně migrantů mohou rozštěpit vládní koalici Angely Merkelové a s ohledem na závažnost situace se zdá, že Trump se pokouší záměrně destabilizovat německou vládu a uspíšit pád kancléřky, domnívá se Frolov. Dodává, že v kontextu skandálních poznámek amerického velvyslance v Německu Richarda Grenella, který tvrdí, že jeho cílem je posílit krajně pravicové protievropské strany, se Trumpův tweet jeví jako drsné politické vměšování.
"Snaží se Putin svými zásahy destabilizovat politiku EU? Ano. Ale Trump je momentálně mnohem horší. Toto je neslýchané," cituje bývalý diplomat vyjádření někdejšího švédského ministra zahraničí Carla Bildta. Připomíná, že pokud americký prezident zasahoval do politiky cizího státu, dosud se zpravidla snažil podpořit demokratické změny v zemích nepřátelských vůči USA, nikoliv rasistické sváry u nejbližších amerických spojenců.
Trump se pochopitelně o německou politiku nezajímá, zdůrazňuje analytik. Za poměrně reálnou považuje možnost, že šéfovi Bílého domu by sice nevadil pád Merkelové, která byla nejbližším zahraničním partnerem jeho předchůdce Baracka Obamy, avšak ve skutečnosti pouze oportunisticky využil imigraci jako rozdělující téma, kterým chce mobilizovat své voliče pro listopadové volby do amerického Kongresu.
"Merkelová tuto krizi přežije. Zůstává nejpopulárnějším německým politikem. Německé statistiky o kriminalitě mluví za sebe," pokračuje Frolov. Poukazuje, že kancléřka Trumpovi úder vrátila, navíc současný americký prezident je v Evropě natolik neoblíbený, že jeho kritika může ve skutečnosti fungovat jako katalyzátor jednoty, ačkoliv krajně pravicové nacionalistické strany volají po vzniku trumpistické osy v evropské politice.
Z pohledu Moskvy se může Trumpovo nepřátelství vůči spojencům jevit jako příležitost sblížit se s Evropou, ukončit nepřátelství s EU, normalizovat obchod a mobilizovat proti unilateralistické politice "Amerika na prvním místě", připouští odborník. Nepovažuje to však za pravděpodobné, protože Moskva chce ve skutečnosti těžit z Trumpovy škodlivé rétoriky, která Spojené státy oslabuje.
Trump a Putin vidí svět podobně
Moskva tak bude takticky pracovat na vrážení dalších klínů mezi USA a EU, ale zároveň se nespojí s evropskými lídry proti Trumpovi, očekává zkušený diplomat. Vysvětluje, že Kreml sice mohlo povzbudit evropské rozhodnutí držet se dohody o íránském jaderném programu, ale nebude tlačit na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby se nyní přizpůsobil novým požadavkům Washingtonu a Rusko se naopak spíše připojí k evropské odvetě za americká cla na hliník a ocel, ač je jeho obchod se Spojenými státy symbolický.
"Rusko se nikdy nepřidá k EU v opozici vůči Trumpově Americe. Bude je proti sobě vzájemně štvát, podobně jako když Putin ponížil Macrona nabídkou ruských bezpečnostních garancí namísto těch amerických," píše expert. Podotýká, že pohled Kremlu na svět se blíží spíše pohledu Trump než Merkelové či Macrona.
Putin i Trump odmítají mezinárodní řád založený na pravidlech, jelikož zbytečně limituje jejich možnost jednat, chápou ho jako omezování své suverenity, vysvětluje Frolov. Doplňuje, že oba považují pravidla za něco, co svazuje malé i velké země, a dle jejich pohledu by dohody velmocí a jejich vůdců měly být realizovány jen s malým ohledem na dopady pro menší státy.
Toto měl Putin namysli, když nabádal Washington k jednání, z něhož by vzešly pravidla pro společný obchod a evropskou bezpečnost a jeho šance přijde v červenci, kdy se setká s Trumpem ve Vídni, naznačuje analytik. Zdůrazňuje, že rozpory Ruska a EU v otázce na pravidlech založeného mezinárodního řádu jsou neslučitelné, jelikož se dotýkají srdce ruské doktríny "plné suverenity" - tedy práva vládce jednat doma i v zahraničí dle libosti.
Ruská zahraničněpolitická strategie má být nezávislá a nesvázaná spojenectvími, konstatuje Frolov. Má za to, že EU nezbývá než se připravit na bitvu na dvou frontách, proti Rusku i Spojeným státům, pokud chce udržet na pravidlech založený řád, a tuto nepříjemnou realitu si pozvolna začíná uvědomovat.
Související
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
USA (Spojené státy americké) , Rusko , EU (Evropská unie) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
před 57 minutami
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
před 1 hodinou
Rozhodnuto. Trenér Rulík po sezóně skončí u národního týmu a bude trénovat Kladno
před 1 hodinou
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
před 2 hodinami
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
před 3 hodinami
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
před 5 hodinami
Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření
před 5 hodinami
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
před 6 hodinami
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
před 7 hodinami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
před 8 hodinami
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
před 9 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 10 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 11 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 11 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 12 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 13 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 14 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.
Zdroj: Libor Novák