NÁZOR - Americký prezident Donald Trump zasáhl minulý týden do německé politiky, když v manipulativním tweetu tvrdil, že Němci se odvracejí od svého vedení, jak migrace ohrožuje již tak křehkou berlínskou koalici, a navíc lživě konstatoval, že kriminalita v Německu je na vzestupu, poukazuje mezinárodněpolitický analytik a bývalý ruský diplomat Vladimir Frolov. V komentáři pro server Moscow Times uvádí, že míra kriminality v zemi je sice ve skutečnosti nejnižší od roku 1992, ale Trumpův nevyžádaný zásah do sporného tématu přesto přišel v choulostivý moment.
Drsné politické vměšování
Spory ohledně migrantů mohou rozštěpit vládní koalici Angely Merkelové a s ohledem na závažnost situace se zdá, že Trump se pokouší záměrně destabilizovat německou vládu a uspíšit pád kancléřky, domnívá se Frolov. Dodává, že v kontextu skandálních poznámek amerického velvyslance v Německu Richarda Grenella, který tvrdí, že jeho cílem je posílit krajně pravicové protievropské strany, se Trumpův tweet jeví jako drsné politické vměšování.
"Snaží se Putin svými zásahy destabilizovat politiku EU? Ano. Ale Trump je momentálně mnohem horší. Toto je neslýchané," cituje bývalý diplomat vyjádření někdejšího švédského ministra zahraničí Carla Bildta. Připomíná, že pokud americký prezident zasahoval do politiky cizího státu, dosud se zpravidla snažil podpořit demokratické změny v zemích nepřátelských vůči USA, nikoliv rasistické sváry u nejbližších amerických spojenců.
Trump se pochopitelně o německou politiku nezajímá, zdůrazňuje analytik. Za poměrně reálnou považuje možnost, že šéfovi Bílého domu by sice nevadil pád Merkelové, která byla nejbližším zahraničním partnerem jeho předchůdce Baracka Obamy, avšak ve skutečnosti pouze oportunisticky využil imigraci jako rozdělující téma, kterým chce mobilizovat své voliče pro listopadové volby do amerického Kongresu.
"Merkelová tuto krizi přežije. Zůstává nejpopulárnějším německým politikem. Německé statistiky o kriminalitě mluví za sebe," pokračuje Frolov. Poukazuje, že kancléřka Trumpovi úder vrátila, navíc současný americký prezident je v Evropě natolik neoblíbený, že jeho kritika může ve skutečnosti fungovat jako katalyzátor jednoty, ačkoliv krajně pravicové nacionalistické strany volají po vzniku trumpistické osy v evropské politice.
Z pohledu Moskvy se může Trumpovo nepřátelství vůči spojencům jevit jako příležitost sblížit se s Evropou, ukončit nepřátelství s EU, normalizovat obchod a mobilizovat proti unilateralistické politice "Amerika na prvním místě", připouští odborník. Nepovažuje to však za pravděpodobné, protože Moskva chce ve skutečnosti těžit z Trumpovy škodlivé rétoriky, která Spojené státy oslabuje.
Trump a Putin vidí svět podobně
Moskva tak bude takticky pracovat na vrážení dalších klínů mezi USA a EU, ale zároveň se nespojí s evropskými lídry proti Trumpovi, očekává zkušený diplomat. Vysvětluje, že Kreml sice mohlo povzbudit evropské rozhodnutí držet se dohody o íránském jaderném programu, ale nebude tlačit na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby se nyní přizpůsobil novým požadavkům Washingtonu a Rusko se naopak spíše připojí k evropské odvetě za americká cla na hliník a ocel, ač je jeho obchod se Spojenými státy symbolický.
"Rusko se nikdy nepřidá k EU v opozici vůči Trumpově Americe. Bude je proti sobě vzájemně štvát, podobně jako když Putin ponížil Macrona nabídkou ruských bezpečnostních garancí namísto těch amerických," píše expert. Podotýká, že pohled Kremlu na svět se blíží spíše pohledu Trump než Merkelové či Macrona.
Putin i Trump odmítají mezinárodní řád založený na pravidlech, jelikož zbytečně limituje jejich možnost jednat, chápou ho jako omezování své suverenity, vysvětluje Frolov. Doplňuje, že oba považují pravidla za něco, co svazuje malé i velké země, a dle jejich pohledu by dohody velmocí a jejich vůdců měly být realizovány jen s malým ohledem na dopady pro menší státy.
Toto měl Putin namysli, když nabádal Washington k jednání, z něhož by vzešly pravidla pro společný obchod a evropskou bezpečnost a jeho šance přijde v červenci, kdy se setká s Trumpem ve Vídni, naznačuje analytik. Zdůrazňuje, že rozpory Ruska a EU v otázce na pravidlech založeného mezinárodního řádu jsou neslučitelné, jelikož se dotýkají srdce ruské doktríny "plné suverenity" - tedy práva vládce jednat doma i v zahraničí dle libosti.
Ruská zahraničněpolitická strategie má být nezávislá a nesvázaná spojenectvími, konstatuje Frolov. Má za to, že EU nezbývá než se připravit na bitvu na dvou frontách, proti Rusku i Spojeným státům, pokud chce udržet na pravidlech založený řád, a tuto nepříjemnou realitu si pozvolna začíná uvědomovat.
30. července 2026 12:47
Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat
Související
Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
USA (Spojené státy americké) , Rusko , EU (Evropská unie) , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
31. července 2026 21:57
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
31. července 2026 21:11
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
31. července 2026 20:34
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
31. července 2026 19:52
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
31. července 2026 19:03
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
31. července 2026 18:15
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková