Senátoři v Argentině odmítli legalizaci potratů, demonstrace se zvrtly v násilnosti

Normu schválili v červnu těsnou většinou poslanci. V senátu proti zákonu hlasovalo 38 senátorů, 31 jich bylo pro a dva se zdrželi. V Buenos Aires se konaly demonstrace odpůrců interrupcí i zastánců nového zákona.

Interrupce jsou nyní v Argentině povoleny jen ve výjimečných případech, například po znásilnění či v případě ohrožení života matky, jinak za ně hrozí až čtyři roky vězení. Debata o novém zákoně vyvolala demonstrace obou táborů. K příznivcům změny, kteří kromě svobody rozhodování ženy argumentují i úmrtími žen v důsledku tajných potratů, se připojil například ministr zdravotnictví. V Argentině tajnou interrupci ročně podstoupí kolem 400.000 žen a několik desítek z nich přitom zemře.

Argentinský prezident Mauricio Macri se dnes snažil vášně kolem tohoto tématu mírnit a slíbil, že debata bude pokračovat. Nový návrh zákona se ale podle místního tisku do parlamentu nedostane dříve než po volbách, jež se konají příští rok v říjnu. 

Po zamítnutí návrhu zákona senátory se skupinky demonstrantů v Buenos Aires střetly s policií. Protestující házeli zápalné lahve a stavěli barikády, které potom zapalovali. Policisté použili slzný plyn a několik lidí zadrželi.

Debata o legalizaci interrupcí v zemi, ze které pochází i současný papež František, je už řadu měsíců velmi bouřlivá. Desetitisíce příznivců se sešly v červnu před hlasováním poslanců o nové normě, do ulic tehdy vyšli i její odpůrci. Minulou sobotu se zase shromáždily v Buenos Aires desetitisíce odpůrců legalizace interrupcí na demonstraci svolané biskupskou konferencí.

O legalizaci interrupcí, které nyní upravuje zákon z roku 1921, hlasovali poslanci od návratu Argentiny k demokracii v roce 1983 osmkrát a až letos ji schválili. Přitom za předchozí prezidentky Cristiny Fernándezové se Argentina stala první zemí Latinské Ameriky, která v roce 2010 schválila sňatky homosexuálů.