Preventivní úder NATO vůči Rusku? Expert nešetří kritikou

NÁZOR - Devět hodin je ve světě jaderné diplomacie dlouhá doba, konstatuje bezpečnostní expert a publicista Edward Lucas v komentáři pro server Washington Post. Viceprezident think tanku Center for European Policy Analysis připomíná, že tak dlouho trvalo americké vyslankyni při NATO Kay Bailey Hutchisonové vyjasnit svou mnohoznačnou úterní poznámku, která zdánlivě hrozila Rusku preventivním úderem v případě, že začne rozmisťovat nové střely, jež zakazuje klíčová smlouva o kontrole zbrojení.

Nejtvrdší a nejlákavější odpověď

"Otázka zněla, co budete dělat, pokud to bude pokračovat do bodu, kdy budeme vědět, že jsou schopni udeřit. A v ten moment se podíváme na možnost zničit střelu, která může zasáhnout jakoukoliv z našich zemí v Evropě a zasáhnout Ameriku na Aljašce," cituje Lucas slova vyslankyně. Připouští však, že učinila dobře, když na problém poukázala, jelikož američtí představitelé si celé desetiletí stěžují - nejprve soukromě a nyní i veřejně - na nové ruské zbraně, především ze země střely s plochou dráhou letu.

Ty podle experta porušují smlouvu o likvidaci raket střední doletu, kterou v roce 1987 podepsali americký prezident Ronald Reagana sovětský vůdce Michail Gorbačov v rámci série odzbrojovacích a dalších dohod, které vedly ke konci studené války. Rusko však tuto smlouvu považuje za zastaralou a argumentuje, že musí reagovat na rozmístění americké protiraketové obrany ve východní Evropě, poukazuje Lucas. Ptá se, jak by měly Spojené státy zareagovat.    

Nejtvrdší a nejlákavější odpověď představuje "roztrhání" uvedené smlouvy a zahájení vývoje obdobných amerických raket, soudí publicista. Doplňuje, že americký Kongres již schválil finance na patřičný výzkum - což smlouva nezakazuje - a Trumpova administrativa k této cestě inklinuje.

"Takový přístup by však perfektně vyhovoval kremelskému plánu hry," varuje expert. Tvrdí, že Rusko by získalo ideální záminku pro celkové odmítnutí smlouvy, což by odstranilo jeden z posledních pilířů kontroly zbrojení v poststudenoválečné éře.

Navíc, rozmístění nových zbraní v Evropě by vyvolalo roztržku mezi USA a jejich evropskými spojenci, o kterou Moskva usiluje, domnívá se Lucas. Deklaruje, že kremelská politická válka se Západem se řídí principem rozděl a panuj, který zahrnuje tajné operace na sociálních sítích, politicky zatížené energetické a infrastrukturní projekty a diplomatické manévrování podobné sovětským snahám v 70. a 80. letech, jejichž cílem bylo prezentovat Evropanům Spojené státy jako vměšující se a bezhlavou mocnost.   

NATO má jasnou převahu

Za velký rozdíl publicista považuje to, že USA nyní z vojenského hlediska nepotřebují vyvažovat každou ruskou raketu, jelikož výdaje NATO do vojenského vybavení masivně převyšují ty ruské. "Spojené státy již mají těžko detekovatelné ze vzduchu odpalované střely s plochou dráhou letu, JASSM. Mohou jich rozmístit více na vojenských letounech dislokovaných na letištích v Británii nebo do evropských vod vyslat námořní lodě vyzbrojené z moře odpalovanými střelami středního doletu," nastiňuje Lucas.

Vývojem prošly i senzory a sledovací technologie, takže Spojené státy a jejich spojenci z NATO mají nyní mnohem lepší představu o tom, jak Rusko a další protivníci přesouvají své ze země odpalované střely, poukazuje expert. Dodává, že nejsme na počátku 80. let, kdy navýšení počtů amerických raket v Evropě bylo životně důležitým testem západní vůle postavit se vojensky silnějšímu nepříteli.

Spojené státy by místo toho měly ucpat vojenské mezery, na kterých skutečné záleží, doporučuje Lucas. Za největší problém, jemuž NATO čelí, označuje slabou mobilitu jednotek, jelikož nedostatečná infrastruktura a byrokratické překážky vedou k tomu, že přesuny ozbrojených sil po Evropě trvají týdny, nikoliv dny či hodiny, jak je nutné v případě krize.     

Výzbroj a znalosti nastřádané během studené války jsou dávno pryč a jedním řešením může být posílení americké přítomnosti v Polsku dodatečnou bojovou brigádou na letišti v Powidzu, domnívá se publicista. Připomíná, že logistika oproti vývoji nových raket není tak výbušná a zároveň je mnohem méně lukrativní pro vojenské dodavatele, přičemž by se nemuselo jednat ani o trvalou přítomnost - demonstrativní americkou základnu - po níž Polsko roky neúspěšně volá, i když nedávna nabídka "Trumpovy pevnosti" nepochybně v Bílém domě získala kladnou odezvu.

"Spojené státy by také měly čelit tlaku zachránit smlouvu o likvidaci raket středního dosahu odstraněním svých protiraketových základen v Polsku a Rumunsku," nabádá Lucas. Tvrdí, že nejsou zaměřeny proti Rusku, ale chrání Evropu před možným íránským raketovým útokem a Trumpova administrativa by měla nadále odmítat veškeré pokusy Ruska a jeho evropských podporovatelů neodůvodněně spojovat tyto základny se zmíněnou smlouvou.

Každý se může přeřeknout, přiznává publicista. Dodává však, že vyslankyně Hutchisonová by si měla pamatovat, že kontrola zbrojení je ve své podstatě nudou a je úkolem diplomatů, aby jí nadále zůstala.   

Související

Andrej Babiš

Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání. 
NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

NATO Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 1 hodinou

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zemřel Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie

Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy