Preventivní úder NATO vůči Rusku? Expert nešetří kritikou

NÁZOR - Devět hodin je ve světě jaderné diplomacie dlouhá doba, konstatuje bezpečnostní expert a publicista Edward Lucas v komentáři pro server Washington Post. Viceprezident think tanku Center for European Policy Analysis připomíná, že tak dlouho trvalo americké vyslankyni při NATO Kay Bailey Hutchisonové vyjasnit svou mnohoznačnou úterní poznámku, která zdánlivě hrozila Rusku preventivním úderem v případě, že začne rozmisťovat nové střely, jež zakazuje klíčová smlouva o kontrole zbrojení.

Nejtvrdší a nejlákavější odpověď

"Otázka zněla, co budete dělat, pokud to bude pokračovat do bodu, kdy budeme vědět, že jsou schopni udeřit. A v ten moment se podíváme na možnost zničit střelu, která může zasáhnout jakoukoliv z našich zemí v Evropě a zasáhnout Ameriku na Aljašce," cituje Lucas slova vyslankyně. Připouští však, že učinila dobře, když na problém poukázala, jelikož američtí představitelé si celé desetiletí stěžují - nejprve soukromě a nyní i veřejně - na nové ruské zbraně, především ze země střely s plochou dráhou letu.

Ty podle experta porušují smlouvu o likvidaci raket střední doletu, kterou v roce 1987 podepsali americký prezident Ronald Reagana sovětský vůdce Michail Gorbačov v rámci série odzbrojovacích a dalších dohod, které vedly ke konci studené války. Rusko však tuto smlouvu považuje za zastaralou a argumentuje, že musí reagovat na rozmístění americké protiraketové obrany ve východní Evropě, poukazuje Lucas. Ptá se, jak by měly Spojené státy zareagovat.    

Nejtvrdší a nejlákavější odpověď představuje "roztrhání" uvedené smlouvy a zahájení vývoje obdobných amerických raket, soudí publicista. Doplňuje, že americký Kongres již schválil finance na patřičný výzkum - což smlouva nezakazuje - a Trumpova administrativa k této cestě inklinuje.

"Takový přístup by však perfektně vyhovoval kremelskému plánu hry," varuje expert. Tvrdí, že Rusko by získalo ideální záminku pro celkové odmítnutí smlouvy, což by odstranilo jeden z posledních pilířů kontroly zbrojení v poststudenoválečné éře.

Navíc, rozmístění nových zbraní v Evropě by vyvolalo roztržku mezi USA a jejich evropskými spojenci, o kterou Moskva usiluje, domnívá se Lucas. Deklaruje, že kremelská politická válka se Západem se řídí principem rozděl a panuj, který zahrnuje tajné operace na sociálních sítích, politicky zatížené energetické a infrastrukturní projekty a diplomatické manévrování podobné sovětským snahám v 70. a 80. letech, jejichž cílem bylo prezentovat Evropanům Spojené státy jako vměšující se a bezhlavou mocnost.   

NATO má jasnou převahu

Za velký rozdíl publicista považuje to, že USA nyní z vojenského hlediska nepotřebují vyvažovat každou ruskou raketu, jelikož výdaje NATO do vojenského vybavení masivně převyšují ty ruské. "Spojené státy již mají těžko detekovatelné ze vzduchu odpalované střely s plochou dráhou letu, JASSM. Mohou jich rozmístit více na vojenských letounech dislokovaných na letištích v Británii nebo do evropských vod vyslat námořní lodě vyzbrojené z moře odpalovanými střelami středního doletu," nastiňuje Lucas.

Vývojem prošly i senzory a sledovací technologie, takže Spojené státy a jejich spojenci z NATO mají nyní mnohem lepší představu o tom, jak Rusko a další protivníci přesouvají své ze země odpalované střely, poukazuje expert. Dodává, že nejsme na počátku 80. let, kdy navýšení počtů amerických raket v Evropě bylo životně důležitým testem západní vůle postavit se vojensky silnějšímu nepříteli.

Spojené státy by místo toho měly ucpat vojenské mezery, na kterých skutečné záleží, doporučuje Lucas. Za největší problém, jemuž NATO čelí, označuje slabou mobilitu jednotek, jelikož nedostatečná infrastruktura a byrokratické překážky vedou k tomu, že přesuny ozbrojených sil po Evropě trvají týdny, nikoliv dny či hodiny, jak je nutné v případě krize.     

Výzbroj a znalosti nastřádané během studené války jsou dávno pryč a jedním řešením může být posílení americké přítomnosti v Polsku dodatečnou bojovou brigádou na letišti v Powidzu, domnívá se publicista. Připomíná, že logistika oproti vývoji nových raket není tak výbušná a zároveň je mnohem méně lukrativní pro vojenské dodavatele, přičemž by se nemuselo jednat ani o trvalou přítomnost - demonstrativní americkou základnu - po níž Polsko roky neúspěšně volá, i když nedávna nabídka "Trumpovy pevnosti" nepochybně v Bílém domě získala kladnou odezvu.

"Spojené státy by také měly čelit tlaku zachránit smlouvu o likvidaci raket středního dosahu odstraněním svých protiraketových základen v Polsku a Rumunsku," nabádá Lucas. Tvrdí, že nejsou zaměřeny proti Rusku, ale chrání Evropu před možným íránským raketovým útokem a Trumpova administrativa by měla nadále odmítat veškeré pokusy Ruska a jeho evropských podporovatelů neodůvodněně spojovat tyto základny se zmíněnou smlouvou.

Každý se může přeřeknout, přiznává publicista. Dodává však, že vyslankyně Hutchisonová by si měla pamatovat, že kontrola zbrojení je ve své podstatě nudou a je úkolem diplomatů, aby jí nadále zůstala.   

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

Více souvisejících

NATO Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

včera

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

včera

Ilustrační fotografie

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

včera

Alena Schilerová

Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá

Plánované zrušení koncesionářských poplatků od začátku příštího roku se s vysokou pravděpodobností odkládá. Koalice sice rušení poplatků prezentovala jako jeden ze svých stěžejních slibů, původně stanovený termín k prvnímu lednu se však ukazuje jako příliš ambiciózní. Příslušný vládní návrh zákona totiž doposud neprošel ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

včera

Biotechnologická společnost Moderna

Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině

Společnosti Merck a Moderna zaznamenaly zásadní úspěch ve třetí fázi klinického testování své experimentální personalizované vakcíny proti rakovině. Podle výsledků zveřejněných  v časopisu Nature přípravek v kombinaci s imunoterapií Keytruda výrazně prodlužuje dobu, po kterou pacienti žijí bez návratu melanomu, a zároveň snižuje riziko vzniku vzdálených metastáz. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat a akcie obou farmaceutických firem prudce posílily.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

včera

včera

Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let

Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy