Kdo je nový brazilský prezident Jair Bolsonaro: Fašista, nebo jen „tropický Trump“?

Analýza Josefa Brože - Každé srovnání kulhá. Jak ale porozumět tomu, že se na čelo Brazílie – federativní republiky složené ze 26 států o počtu 208 miliónů obyvatel – včera dostal Jair Bolsonara? Tento provokativní „bílý muž“, bez velké politické zkušenosti, dosáhl impozantního výsledku 55 procent a ve funkci vystřídá na další čtyři roky Michela Temera.

Ozývají se již první hlasy, kteří označují Bolsonarovo vítězství za triumf nové fašizující diktatury, již se Brazílie zbavila v polovině 80. let, a to po dlouhých dvaceti letech (1964-1985). Není to přehnané? Není tento muž jen jakýmsi klonem triumfu Donalda Trumpa před dvěma lety? Je tedy čerstvě zvolený Jair Bolsonaro nový fašista, nebo prostě jen variantou jakéhosi „tropického Trumpa“?

Ne, toto vítězství není jistě jen vítězstvím v jedné zemi, jakkoliv je Brazílie skutečně velká, bude mít určitě dopad i na celý jihoamerický kontinent. Může Brazílie, tento ekonomický gigant, touto politickou orientací změnit dokonce i poměry na celém americkém kontinentu?

Nová tvář globálního populismu?

Vypadá to opravdu hrozivě. Všude na světě jsme nyní svědky nástupu nové vlny autoritářských režimů, nazývaných někdy také jako illiberální (v opozici vůči režimům liberálním) – na rozdíl od části Evropy (Maďarsko, Polsko, Itálie) se jinde již k adjektivu ani nepřidává substantivum - demokracie. Co mají společného Čína, Rusko, Turecko, svým způsobem rovněž Indie? Vedou je často politici s autoritářskými a nacionalistickými sklony.

Jde v Brazílii pouze o další variantu všudypřítomného nástupu globálního populismu? Zdá se, že ano… Prezident Jair Bolsonaro se často chová jako provokatér, populista, člověk bojující proti establishmentu a korupci. V tom se podobá i Donaldu Trumpovi, americkému prezidentu, jenž podrobuje „liberální demokracii“ také velké zátěžové zkoušce. Ve Spojených státech amerických se ozývají hlasy, že i tam má demokracie na kahánku. Jenže americký prezident Donald Trump byl zvolen především protestními hlasy, a v lůnu republikánských voličů byl akcent veden zejména k návratu „velké Ameriky“.

Ne, Bolsonaro se neučí nakonec jenom od Donalda Trumpa, ta tendence je vskutku globální. Ačkoliv jsou si v mnohém tito dva lidé podobní, v mnohém se rovněž významně liší – dějinně, civilizačně i kulturně. Brazílii podobně jako Amerika, zažívala v uplynulém období geopolitické úzkosti, ovšem tam, kde jedni touží po velikosti, jinde chtějí prostě jen přežít. Ve Spojených státech uspěl Trump důrazem na zavření hranic, Brazílie ale naopak je na exportu a importu závislá.

Brazilský případ je velmi specifickým příběhem země, kdysi skutečné světové velmoci, jež byla ovšem tvrdě zasažena krizí, a to – oproti USA – doslova na všech úrovních společnosti. Svědčí o tom jen několik konkrétní skutečností: bývalý populární prezident Lula, jenž přivedl za své vlády v letech 2003 až 2011 svoji zemi na světové výsluní, je nyní ve vězení a kritizován za své socialistické experimenty v pomoci chudým. Jeho nástupkyně Dilma Rousseffová, vládnoucí v letech 2001 až 2018, bývá přičítán pád brazilské ekonomiky, spjatý s klanickým řízením, všudepřítomnou korupcí a nárůstem kriminality. Tato dáma, již si Lula vybral, sice byla vystavena kontroverznímu vyšetřování, nakonec ale přeci jen poražena v parlamentních volbách počátkem října letošního roku.

Milovník starých, hodně tvrdých, pořádků

Populismus Bolsonara, který tvrdě potírá své předchozí levicové předchůdce, má ryze specifické rysy, jež jeho odpůrce vedou k výrokům, že se tu jedná o „obyčejného fašistu“. Analytik Mark Weisbrot z amerického Centra pro ekonomický a politický výzkum (CEPR), kterého cituje agentura AFP, připomíná, že Bolsonaro je tím, který „deklaroval, že brazilská diktatura nezabila dost lidí“. „Policie by měla podle něho mít právo zabít podezřelé a sympatizanti levice by se měli rozhodnout mezin exilem a vězením,“ připomíná Weisbrot, který se obává nejhoršího.

Dělnická strana,z níž vzešli Lula i prezidentka Dilma Rousseffová, ale zdaleka z Brazílie nezmizela: stále zaznamenává impozantní skóre v nejvíce znevýhodněných oblastech země: ve dvou státech na severovýchodě, kde Fernando Haddad, levicový kandidát na  prezidentský úřad, obdržel více než 70 procent. V této části země najdeme také nejchudší lidi, kteří získali od Luly velkou podporu. Pokud se Bolsonaro rozhodne aplikovat svůj ultraliberální program, budou postiženi právě nejchudší a menšiny.

Je ale Bolsonaro fašistou? Ano, Bolsonaro se rád ukazuje se zbraní v ruce, a neváhá velebit léta vojenské diktatury. Sám ostatně je bývalým parašutistou a bez komplexu dokáže napadat rovněž ženy, minority (sexuální i rasové). „Neznásilním tě, protože toho nejsi hodna,“ řekl na adresu jedné levicové poslankyně v roce 2014. „Nejsem schopen milovat dítě homosexuála. Raději bych si přál, aby můj syn zemřel při nehodě, než abych ho viděl s nějakým kníračem,“ vysvětlil v rozhovoru pro magazín Playboy o tři roky dříve. „Afro- nejsou dobří ani k reprodukci,“ zahlásil na tiskové konferenci v dubnu 2017.

Také v tom se podobá Donaldu Trumpovi, který chtěl v jednu chvíli – ihned po nástupu k moci - zakázat „muslimům“ vstup do Spojených států. Také Trump se nechal slyšet, že je třeba s „ženami zacházet jako s hovny, „mluvil o černošských flákačích“, a stejně tak podobně poznamenal, že někteří „násilníci jsou dobří lidé“. Jaký je mezi Trumpem a Bolsonarem rozdíl? Trump se někdy za své výroky omluvil, Bolsonaro nikdy.

Bolsonaro věří ve staré, někdy hodně tvrdé, pořádky. V hodnotových věcech je konzervativní, snad až ultra-konzervativní. To se o Trumpovi moc říct nedá. Pokud se dnes Trump tváří jako konzervativec, nebylo tomu tak vždy. V roce 1987 prosazoval izolacionistickou politiku - poměrně blízko k tomu, co dnes brání - předtím, než se sblížil s Republikánskou stranou, byl blízký v názorech demokratu Billovi Clintonovi a kritizoval jak George Bushe otce, ale i George W. Bushe, jeho syna. V roce 2005 se sám definoval jako jakási „směs mezi demokraty a republikány", než podpořil Johna McCaina a MittRomneyho proti Barackovi Obamovi.

V čem se ale liší nejvíce, je jejich bohatství. Trump svou sítí nemovitostí a dalšími příjmy není rozhodně tak „blízko k lidem“, jako je jeho zdánlivý klon Bolsonaro.

Ve svém vítězném projevu řekl Jair Bolsonaro nový brazilský prezident, že jeho vláda „bude bránit ústavu, demokracii, svobodu". Během celé své kampaně, jeho oponenti často používali tvrzení, že Bolsonaro zavede v zemi diktaturu., s níž má trpké zkušenosti v letech 1965 až 1984. Bývalý vojenský režim je pro nového prezidenta možná spíše nostalgická kapitola, než realita, kterou by chtěl opět mermomocí nastolit. K výrokům ale nechodí daleko. Když vydal před dvěma lety bývalý šéf zpravodajství Carlos Alberto Brilhante Ustra své paměti, ozvala se vlna kritiky, která ho obviňovala z mučení. Nový brazilský prezident je naopak tehdy přivítal slovy: „Chybou diktatury bylo, že mučení nebyli také zabití."

Bolsonaro kritiky stírá sdělením, že zatočí se všemi -ismy. Vyřeší problémy země a skončí se socialismem, komunismem, krajní levicí a… populismem! Podle něho je populismus tradičně levicový, stejně jako předchozí označení. Jeho nástup je koncem éry, jež započala v Latinské Americe nástupem Hugo Cháveze v roce 1998. Většina ze zemí této části světa již mají pravicové vlády a pravicovou politickou orientaci. Americký analytik Weisbrot se obává, že nový silný prezident Brazílie bude všude podporovat „pravicová a fašistická hnutí a stane se pilířem americké politiky Donalda Trumpa“.

Související

Více souvisejících

Jair Bolsonaro Brazílie Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 34 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy