Nebezpeční migranti? Právníci rozebrali nasazení armády

NÁZOR – Prezident Spojených států Donald Trump nařídil přesunout 5.200 amerických vojáků na jižní hranici země a tvrdí, že jich tam může poslat až 15.000, poukazují Jon D. Michaels, profesor práva z Kalifornské univerzity, a Jeffrey H. Smith, bývalý vojenský právník. V komentáři pro server Washington Post připomínají, že podobný počet amerických vojáků slouží v Afghánistánu a Iráku a Trumpem zmíněná čísla převyšují i počet mužů ve zbrani, které zapojil americký generál John J. Pershing do honu na mexického revolucionáře Pancho Villu v roce 1916.

Unavená, zubožená masa

Cílem nyní povolaných vojáků je zřejmě zamezit ve vstupu na území USA dvěma karavanám, které tvoří něco mezi 3.600 a 7.000 Středoameričanů prchajících z velké časti před násilím a chudobou, vysvětlují právníci. Dodávají, že americký ministr obrany Jim Mattis ve středu prohlásil, že Pentagon neprovádí žádné demonstrativní akce, avšak s ohledem na Trumpovo časté vytahování rasové karty a šíření strachu v předvečer voleb do Kongresu, se dá manifestační rozměr operace podle odborníků sotva přehlédnout.

„Začněme od začátku. Zaprvé, neexistuje důvěryhodný základ pro prezidentovo tvrzení, že migranti jsou nebezpeční,“ píší experti. Podotýkají, že jde o lidi stovky kilometrů od amerických hranic, kteří naplňují definici unavené, zubožené a shluknuvší se masy, a proto by neměli být zastaveni bajonety, ale je naopak nutné zahájit americko-mexickou operaci, která jim poskytne humanitární pomoc a umožní jim vstup do Spojených států v souladu s přistěhovaleckými a azylovými zákony.

Zadruhé, i kdyby někteří z migrantů byli nebezpeční nebo překročili hranici USA nelegálně, neznamená to, že jde o úkol pro armádu, ale nepochybně pro federální bezpečnostní složky, například hraniční stráž, zdůrazňují Smith a Michaels. Odkazují na zákon z roku 1878, který zakazuje nasazení vojska k prosazování americké legislativy na území USA a pokud by ho chtěla Trumpova administrativa obejít, musí migranty označit za hrozbu pro národní bezpečnost.

Kdyby v tomto stávající administrativa uspěla, půjde o precedent pro nasazování armády ve Spojených státech k boji s organizovaným zločinem, pouličními gangy či bělošskými rasistickými organizacemi, jelikož tyto entity jednají mnohem násilněji a představují mnohem větší hrozbu pro národní bezpečnost a vládu práva, deklarují právníci. Dodávají, že přesto s nimi bojují policisté a civilní žalobci, nikoliv armáda.

„Zatřetí, Trump riskuje politizaci ozbrojených sil,“ obávají se experti. Konstatují, že vynucování amerických přistěhovaleckých zákonů je důležité a žádná zodpovědná osoba nehájí otevření hranic, ale Trump se zřejmě cynicky rozhodl využít iracionálního strachu a nebílých migrantů pro politické cíle, k čemuž mu má armáda pomoci.

S ohledem na rozdělení USA v otázce přistěhovalecké politiky Trump ohrožuje důvěryhodnost a respekt americké armády, varují Michaels a Smith. Poukazují, že ponechání vojáků mimo spor o imigranty by pomohlo zajistit, že armáda zůstane otevřená pro všechny, kteří v ní chtějí sloužit, nehledě na jejich politické názory či barvu pleti.

Pentagon dluží vysvětlení

Nasazení armády proti migrantům pravděpodobně naštve mnoho amerických vojáků i civilistů, přičemž část veřejnosti, která Trumpovy kroky odmítá, může považovat armádu za komplice v stále krutější a ekonomicky nesprávné politice, předvídají odborníci. Varují, že podobně mohou uvažovat i někteří vysocí důstojníci, především pokud dostanou rozkaz k zajištění, zadržení a oddělení dětí od rodičů.

Mohlo by tak docházet k protestním odchodům vojáků do civilu, jak se již děje v jiných amerických úřadech, například ministerstvech zahraničí a spravedlnosti či Agentuře pro ochranu životního prostředí, které za vlády Trumpa opustilo nezvyklé množství pracovníků, poukazují právníci.

O plánu nasazení armády je zatím známo jen málo, zdůrazňují Smith s Michaelsem. Připomínají, že v první fázi mají být nasazeni ženisté, letectvo, vojenská policie, logistické a předvídatelně také „mediální“ jednotky. „Pro jisté umírněné nasazení možná existuje nějaké ospravedlnění, ale jaká je přesně tato mise?“ ptají se experti. Poukazují, že ve čtvrtek Trump prohlásil, že pokud nějací migranti budou házet kameny, vojáci zváží nasazení střelných zbraní, aby den poté – po kritice za náznaky, že vrhači kamenů mají být zastřeleni – oznámil, že budou pouze zatýkáni.

Podle právníků tak není vůbec jasné, co Trump, vrchní velitel armády, řekne o jejím nasazení tento týden. Pentagon ovšem dluží Spojeným státům přinejmenším vysvětlení, zatímco Kongres, který má ústavní povinnost dohlížet na ozbrojené síly, musí zajistit jejich oprávněné a zákonné nasazení, konstatují Michaels a Smith. Kongres proto nabádají, aby přiměl ministra obrany k vysvětlení, jak přesně karavany migrantů ohrožují národní bezpečnost, jaký úkol mají nasazení vojáci a jak je toto v souladu se zákonem z roku 1878.

„Při absenci takového vysvětlení bude nevyhnutelným závěrem, že nasazení armády na (amerických) hranicích je ostudná a nebezpečná okázalost,“ deklarují závěrem právní experti.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Americká armáda (U.S. ARMY) migrace

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy