NÁZOR – Prezident Spojených států Donald Trump nařídil přesunout 5.200 amerických vojáků na jižní hranici země a tvrdí, že jich tam může poslat až 15.000, poukazují Jon D. Michaels, profesor práva z Kalifornské univerzity, a Jeffrey H. Smith, bývalý vojenský právník. V komentáři pro server Washington Post připomínají, že podobný počet amerických vojáků slouží v Afghánistánu a Iráku a Trumpem zmíněná čísla převyšují i počet mužů ve zbrani, které zapojil americký generál John J. Pershing do honu na mexického revolucionáře Pancho Villu v roce 1916.
Unavená, zubožená masa
Cílem nyní povolaných vojáků je zřejmě zamezit ve vstupu na území USA dvěma karavanám, které tvoří něco mezi 3.600 a 7.000 Středoameričanů prchajících z velké časti před násilím a chudobou, vysvětlují právníci. Dodávají, že americký ministr obrany Jim Mattis ve středu prohlásil, že Pentagon neprovádí žádné demonstrativní akce, avšak s ohledem na Trumpovo časté vytahování rasové karty a šíření strachu v předvečer voleb do Kongresu, se dá manifestační rozměr operace podle odborníků sotva přehlédnout.
„Začněme od začátku. Zaprvé, neexistuje důvěryhodný základ pro prezidentovo tvrzení, že migranti jsou nebezpeční,“ píší experti. Podotýkají, že jde o lidi stovky kilometrů od amerických hranic, kteří naplňují definici unavené, zubožené a shluknuvší se masy, a proto by neměli být zastaveni bajonety, ale je naopak nutné zahájit americko-mexickou operaci, která jim poskytne humanitární pomoc a umožní jim vstup do Spojených států v souladu s přistěhovaleckými a azylovými zákony.
Zadruhé, i kdyby někteří z migrantů byli nebezpeční nebo překročili hranici USA nelegálně, neznamená to, že jde o úkol pro armádu, ale nepochybně pro federální bezpečnostní složky, například hraniční stráž, zdůrazňují Smith a Michaels. Odkazují na zákon z roku 1878, který zakazuje nasazení vojska k prosazování americké legislativy na území USA a pokud by ho chtěla Trumpova administrativa obejít, musí migranty označit za hrozbu pro národní bezpečnost.
Kdyby v tomto stávající administrativa uspěla, půjde o precedent pro nasazování armády ve Spojených státech k boji s organizovaným zločinem, pouličními gangy či bělošskými rasistickými organizacemi, jelikož tyto entity jednají mnohem násilněji a představují mnohem větší hrozbu pro národní bezpečnost a vládu práva, deklarují právníci. Dodávají, že přesto s nimi bojují policisté a civilní žalobci, nikoliv armáda.
„Zatřetí, Trump riskuje politizaci ozbrojených sil,“ obávají se experti. Konstatují, že vynucování amerických přistěhovaleckých zákonů je důležité a žádná zodpovědná osoba nehájí otevření hranic, ale Trump se zřejmě cynicky rozhodl využít iracionálního strachu a nebílých migrantů pro politické cíle, k čemuž mu má armáda pomoci.
S ohledem na rozdělení USA v otázce přistěhovalecké politiky Trump ohrožuje důvěryhodnost a respekt americké armády, varují Michaels a Smith. Poukazují, že ponechání vojáků mimo spor o imigranty by pomohlo zajistit, že armáda zůstane otevřená pro všechny, kteří v ní chtějí sloužit, nehledě na jejich politické názory či barvu pleti.
Pentagon dluží vysvětlení
Nasazení armády proti migrantům pravděpodobně naštve mnoho amerických vojáků i civilistů, přičemž část veřejnosti, která Trumpovy kroky odmítá, může považovat armádu za komplice v stále krutější a ekonomicky nesprávné politice, předvídají odborníci. Varují, že podobně mohou uvažovat i někteří vysocí důstojníci, především pokud dostanou rozkaz k zajištění, zadržení a oddělení dětí od rodičů.
Mohlo by tak docházet k protestním odchodům vojáků do civilu, jak se již děje v jiných amerických úřadech, například ministerstvech zahraničí a spravedlnosti či Agentuře pro ochranu životního prostředí, které za vlády Trumpa opustilo nezvyklé množství pracovníků, poukazují právníci.
O plánu nasazení armády je zatím známo jen málo, zdůrazňují Smith s Michaelsem. Připomínají, že v první fázi mají být nasazeni ženisté, letectvo, vojenská policie, logistické a předvídatelně také „mediální“ jednotky. „Pro jisté umírněné nasazení možná existuje nějaké ospravedlnění, ale jaká je přesně tato mise?“ ptají se experti. Poukazují, že ve čtvrtek Trump prohlásil, že pokud nějací migranti budou házet kameny, vojáci zváží nasazení střelných zbraní, aby den poté – po kritice za náznaky, že vrhači kamenů mají být zastřeleni – oznámil, že budou pouze zatýkáni.
Podle právníků tak není vůbec jasné, co Trump, vrchní velitel armády, řekne o jejím nasazení tento týden. Pentagon ovšem dluží Spojeným státům přinejmenším vysvětlení, zatímco Kongres, který má ústavní povinnost dohlížet na ozbrojené síly, musí zajistit jejich oprávněné a zákonné nasazení, konstatují Michaels a Smith. Kongres proto nabádají, aby přiměl ministra obrany k vysvětlení, jak přesně karavany migrantů ohrožují národní bezpečnost, jaký úkol mají nasazení vojáci a jak je toto v souladu se zákonem z roku 1878.
„Při absenci takového vysvětlení bude nevyhnutelným závěrem, že nasazení armády na (amerických) hranicích je ostudná a nebezpečná okázalost,“ deklarují závěrem právní experti.
Související
Íránské revoluční gardy pohrozily útoky na americké cíle
Co odhalily zveřejněné dokumenty o UFO? Posádky misí Apollo hlásily nevysvětlitelná pozorování
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Americká armáda (U.S. ARMY) , migrace
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Íránské revoluční gardy pohrozily útoky na americké cíle
před 1 hodinou
Ostuda českého fotbalu: Slávisté během utkání napadli hráče Sparty, případ řeší policie i disciplinární komise
před 2 hodinami
Loď MV Hondius zakotvila u španělského ostrova Tenerife. Evakuace začala
před 3 hodinami
Počasí: Česko příští týden zasáhne citelné ochlazení a déšť, místy i nasněží
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, prohlásil Putin. Chce jednat s jednou konkrétní osobou z Evropy
včera
Stojí USA opravdu o dohodu? Vždy, když je na stole, rozhodnete se jinak, zní z Íránu
včera
Evropské státy zahájily rozsáhlou operaci na záchranu občanů z lodi MV Hondius
včera
Nervozita stoupá. Starmer čelí po drtivé volební porážce Labouristické strany rostoucímu tlaku na rezignaci
včera
Orbánova vláda definitivně skončila. Péter Magyar se stal premiérem Maďarska
včera
Co odhalily zveřejněné dokumenty o UFO? Posádky misí Apollo hlásily nevysvětlitelná pozorování
včera
Putin zkritizoval „agresivní“ Ukrajinu. Obhajoval válku, tvrdě se pustil do NATO
včera
Fico se v Moskvě sešel s Putinem. Vojenské přehlídky se nezúčastnil
včera
Hrozí NATO rozpad? Bývalý generální tajemník vystoupil s rázným varováním
včera
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
včera
Na vině je počasí. Hantavirus se kvůli klimatickým změnám šíří rychleji než v minulosti
včera
Počasí: Teploty se o víkendu vrátí na téměř letní úroveň
8. května 2026 21:22
Trump vyhlásil třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou
8. května 2026 19:55
Provoz na letišti v Praze narušil dron. Policie majitele zadržela
8. května 2026 18:46
Historický krok: Pentagon zveřejnil první sérii utajovaných dokumentů o UFO
8. května 2026 17:22
Rubio: Írán by se měl ještě dnes vyjádřit k mírovému návrhu USA
Spojené státy americké v současné době napjatě očekávají reakci Teheránu na nejnovější mírový návrh, který má za cíl ukončit probíhající válečný konflikt. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek dopoledne uvedl, že Washington předpokládá obdržení odpovědi ještě během dnešního dne. Rubio zdůraznil, že administrativa doufá v seriózní nabídku ze strany Íránu, která by umožnila posun v diplomatických jednáních.
Zdroj: Libor Novák