NÁZOR – Prezident Spojených států Donald Trump nařídil přesunout 5.200 amerických vojáků na jižní hranici země a tvrdí, že jich tam může poslat až 15.000, poukazují Jon D. Michaels, profesor práva z Kalifornské univerzity, a Jeffrey H. Smith, bývalý vojenský právník. V komentáři pro server Washington Post připomínají, že podobný počet amerických vojáků slouží v Afghánistánu a Iráku a Trumpem zmíněná čísla převyšují i počet mužů ve zbrani, které zapojil americký generál John J. Pershing do honu na mexického revolucionáře Pancho Villu v roce 1916.
Unavená, zubožená masa
Cílem nyní povolaných vojáků je zřejmě zamezit ve vstupu na území USA dvěma karavanám, které tvoří něco mezi 3.600 a 7.000 Středoameričanů prchajících z velké časti před násilím a chudobou, vysvětlují právníci. Dodávají, že americký ministr obrany Jim Mattis ve středu prohlásil, že Pentagon neprovádí žádné demonstrativní akce, avšak s ohledem na Trumpovo časté vytahování rasové karty a šíření strachu v předvečer voleb do Kongresu, se dá manifestační rozměr operace podle odborníků sotva přehlédnout.
„Začněme od začátku. Zaprvé, neexistuje důvěryhodný základ pro prezidentovo tvrzení, že migranti jsou nebezpeční,“ píší experti. Podotýkají, že jde o lidi stovky kilometrů od amerických hranic, kteří naplňují definici unavené, zubožené a shluknuvší se masy, a proto by neměli být zastaveni bajonety, ale je naopak nutné zahájit americko-mexickou operaci, která jim poskytne humanitární pomoc a umožní jim vstup do Spojených států v souladu s přistěhovaleckými a azylovými zákony.
Zadruhé, i kdyby někteří z migrantů byli nebezpeční nebo překročili hranici USA nelegálně, neznamená to, že jde o úkol pro armádu, ale nepochybně pro federální bezpečnostní složky, například hraniční stráž, zdůrazňují Smith a Michaels. Odkazují na zákon z roku 1878, který zakazuje nasazení vojska k prosazování americké legislativy na území USA a pokud by ho chtěla Trumpova administrativa obejít, musí migranty označit za hrozbu pro národní bezpečnost.
Kdyby v tomto stávající administrativa uspěla, půjde o precedent pro nasazování armády ve Spojených státech k boji s organizovaným zločinem, pouličními gangy či bělošskými rasistickými organizacemi, jelikož tyto entity jednají mnohem násilněji a představují mnohem větší hrozbu pro národní bezpečnost a vládu práva, deklarují právníci. Dodávají, že přesto s nimi bojují policisté a civilní žalobci, nikoliv armáda.
„Zatřetí, Trump riskuje politizaci ozbrojených sil,“ obávají se experti. Konstatují, že vynucování amerických přistěhovaleckých zákonů je důležité a žádná zodpovědná osoba nehájí otevření hranic, ale Trump se zřejmě cynicky rozhodl využít iracionálního strachu a nebílých migrantů pro politické cíle, k čemuž mu má armáda pomoci.
S ohledem na rozdělení USA v otázce přistěhovalecké politiky Trump ohrožuje důvěryhodnost a respekt americké armády, varují Michaels a Smith. Poukazují, že ponechání vojáků mimo spor o imigranty by pomohlo zajistit, že armáda zůstane otevřená pro všechny, kteří v ní chtějí sloužit, nehledě na jejich politické názory či barvu pleti.
Pentagon dluží vysvětlení
Nasazení armády proti migrantům pravděpodobně naštve mnoho amerických vojáků i civilistů, přičemž část veřejnosti, která Trumpovy kroky odmítá, může považovat armádu za komplice v stále krutější a ekonomicky nesprávné politice, předvídají odborníci. Varují, že podobně mohou uvažovat i někteří vysocí důstojníci, především pokud dostanou rozkaz k zajištění, zadržení a oddělení dětí od rodičů.
Mohlo by tak docházet k protestním odchodům vojáků do civilu, jak se již děje v jiných amerických úřadech, například ministerstvech zahraničí a spravedlnosti či Agentuře pro ochranu životního prostředí, které za vlády Trumpa opustilo nezvyklé množství pracovníků, poukazují právníci.
O plánu nasazení armády je zatím známo jen málo, zdůrazňují Smith s Michaelsem. Připomínají, že v první fázi mají být nasazeni ženisté, letectvo, vojenská policie, logistické a předvídatelně také „mediální“ jednotky. „Pro jisté umírněné nasazení možná existuje nějaké ospravedlnění, ale jaká je přesně tato mise?“ ptají se experti. Poukazují, že ve čtvrtek Trump prohlásil, že pokud nějací migranti budou házet kameny, vojáci zváží nasazení střelných zbraní, aby den poté – po kritice za náznaky, že vrhači kamenů mají být zastřeleni – oznámil, že budou pouze zatýkáni.
Podle právníků tak není vůbec jasné, co Trump, vrchní velitel armády, řekne o jejím nasazení tento týden. Pentagon ovšem dluží Spojeným státům přinejmenším vysvětlení, zatímco Kongres, který má ústavní povinnost dohlížet na ozbrojené síly, musí zajistit jejich oprávněné a zákonné nasazení, konstatují Michaels a Smith. Kongres proto nabádají, aby přiměl ministra obrany k vysvětlení, jak přesně karavany migrantů ohrožují národní bezpečnost, jaký úkol mají nasazení vojáci a jak je toto v souladu se zákonem z roku 1878.
„Při absenci takového vysvětlení bude nevyhnutelným závěrem, že nasazení armády na (amerických) hranicích je ostudná a nebezpečná okázalost,“ deklarují závěrem právní experti.
Související
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Americká armáda (U.S. ARMY) , migrace
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
před 1 hodinou
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
před 1 hodinou
Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?
před 2 hodinami
Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?
před 3 hodinami
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
před 4 hodinami
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
před 4 hodinami
Na Špicberkách zemřel polárník Jakeš. Tělo se našlo v ledovcové trhlině
před 4 hodinami
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
před 5 hodinami
Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky
před 6 hodinami
Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace
před 7 hodinami
Páteční počasí přinese zajímavou situaci, avizují meteorologové
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
včera
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
včera
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
včera
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
včera
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
včera
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
včera
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
včera
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
Zavedení cenových stropů na pohonné hmoty v České republice se v první den své platnosti obešlo bez dramatických výkyvů. Podle analýzy hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy, který vychází z aktuálních dat společnosti CCS, se průměrná cena benzínu prakticky nepohnula, když zaznamenala jen symbolický nárůst o tři haléře. Nafta sice zlevnila, ale její pokles o 29 haléřů na litr je hodnocen jako poměrně slabý.
Zdroj: Libor Novák