NÁZOR – Prezident Spojených států Donald Trump nařídil přesunout 5.200 amerických vojáků na jižní hranici země a tvrdí, že jich tam může poslat až 15.000, poukazují Jon D. Michaels, profesor práva z Kalifornské univerzity, a Jeffrey H. Smith, bývalý vojenský právník. V komentáři pro server Washington Post připomínají, že podobný počet amerických vojáků slouží v Afghánistánu a Iráku a Trumpem zmíněná čísla převyšují i počet mužů ve zbrani, které zapojil americký generál John J. Pershing do honu na mexického revolucionáře Pancho Villu v roce 1916.
Unavená, zubožená masa
Cílem nyní povolaných vojáků je zřejmě zamezit ve vstupu na území USA dvěma karavanám, které tvoří něco mezi 3.600 a 7.000 Středoameričanů prchajících z velké časti před násilím a chudobou, vysvětlují právníci. Dodávají, že americký ministr obrany Jim Mattis ve středu prohlásil, že Pentagon neprovádí žádné demonstrativní akce, avšak s ohledem na Trumpovo časté vytahování rasové karty a šíření strachu v předvečer voleb do Kongresu, se dá manifestační rozměr operace podle odborníků sotva přehlédnout.
„Začněme od začátku. Zaprvé, neexistuje důvěryhodný základ pro prezidentovo tvrzení, že migranti jsou nebezpeční,“ píší experti. Podotýkají, že jde o lidi stovky kilometrů od amerických hranic, kteří naplňují definici unavené, zubožené a shluknuvší se masy, a proto by neměli být zastaveni bajonety, ale je naopak nutné zahájit americko-mexickou operaci, která jim poskytne humanitární pomoc a umožní jim vstup do Spojených států v souladu s přistěhovaleckými a azylovými zákony.
Zadruhé, i kdyby někteří z migrantů byli nebezpeční nebo překročili hranici USA nelegálně, neznamená to, že jde o úkol pro armádu, ale nepochybně pro federální bezpečnostní složky, například hraniční stráž, zdůrazňují Smith a Michaels. Odkazují na zákon z roku 1878, který zakazuje nasazení vojska k prosazování americké legislativy na území USA a pokud by ho chtěla Trumpova administrativa obejít, musí migranty označit za hrozbu pro národní bezpečnost.
Kdyby v tomto stávající administrativa uspěla, půjde o precedent pro nasazování armády ve Spojených státech k boji s organizovaným zločinem, pouličními gangy či bělošskými rasistickými organizacemi, jelikož tyto entity jednají mnohem násilněji a představují mnohem větší hrozbu pro národní bezpečnost a vládu práva, deklarují právníci. Dodávají, že přesto s nimi bojují policisté a civilní žalobci, nikoliv armáda.
„Zatřetí, Trump riskuje politizaci ozbrojených sil,“ obávají se experti. Konstatují, že vynucování amerických přistěhovaleckých zákonů je důležité a žádná zodpovědná osoba nehájí otevření hranic, ale Trump se zřejmě cynicky rozhodl využít iracionálního strachu a nebílých migrantů pro politické cíle, k čemuž mu má armáda pomoci.
S ohledem na rozdělení USA v otázce přistěhovalecké politiky Trump ohrožuje důvěryhodnost a respekt americké armády, varují Michaels a Smith. Poukazují, že ponechání vojáků mimo spor o imigranty by pomohlo zajistit, že armáda zůstane otevřená pro všechny, kteří v ní chtějí sloužit, nehledě na jejich politické názory či barvu pleti.
Pentagon dluží vysvětlení
Nasazení armády proti migrantům pravděpodobně naštve mnoho amerických vojáků i civilistů, přičemž část veřejnosti, která Trumpovy kroky odmítá, může považovat armádu za komplice v stále krutější a ekonomicky nesprávné politice, předvídají odborníci. Varují, že podobně mohou uvažovat i někteří vysocí důstojníci, především pokud dostanou rozkaz k zajištění, zadržení a oddělení dětí od rodičů.
Mohlo by tak docházet k protestním odchodům vojáků do civilu, jak se již děje v jiných amerických úřadech, například ministerstvech zahraničí a spravedlnosti či Agentuře pro ochranu životního prostředí, které za vlády Trumpa opustilo nezvyklé množství pracovníků, poukazují právníci.
O plánu nasazení armády je zatím známo jen málo, zdůrazňují Smith s Michaelsem. Připomínají, že v první fázi mají být nasazeni ženisté, letectvo, vojenská policie, logistické a předvídatelně také „mediální“ jednotky. „Pro jisté umírněné nasazení možná existuje nějaké ospravedlnění, ale jaká je přesně tato mise?“ ptají se experti. Poukazují, že ve čtvrtek Trump prohlásil, že pokud nějací migranti budou házet kameny, vojáci zváží nasazení střelných zbraní, aby den poté – po kritice za náznaky, že vrhači kamenů mají být zastřeleni – oznámil, že budou pouze zatýkáni.
Podle právníků tak není vůbec jasné, co Trump, vrchní velitel armády, řekne o jejím nasazení tento týden. Pentagon ovšem dluží Spojeným státům přinejmenším vysvětlení, zatímco Kongres, který má ústavní povinnost dohlížet na ozbrojené síly, musí zajistit jejich oprávněné a zákonné nasazení, konstatují Michaels a Smith. Kongres proto nabádají, aby přiměl ministra obrany k vysvětlení, jak přesně karavany migrantů ohrožují národní bezpečnost, jaký úkol mají nasazení vojáci a jak je toto v souladu se zákonem z roku 1878.
„Při absenci takového vysvětlení bude nevyhnutelným závěrem, že nasazení armády na (amerických) hranicích je ostudná a nebezpečná okázalost,“ deklarují závěrem právní experti.
Související
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
Republikáni se postavili Bílému domu, blokují cla proti Kanadě. Čekají vás problémy, vzkázal jim Trump
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Americká armáda (U.S. ARMY) , migrace
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Odvaha má vyšší hodnotu než olympijská medaile, ocenil Zelenskyj vyřazeného skeletonistu
před 16 minutami
Začal hokejový turnaj mužů. Slováci se postarali o senzaci, Švédové se trápili
před 50 minutami
Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi
před 1 hodinou
Političky Richterová a Decroix dostaly výhrůžné dopisy. Věc bude řešit policie
před 2 hodinami
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
před 3 hodinami
Si Ťin-pching prolomil mlčení. Poprvé se vyjádřil k čistkám ve velení armády
před 3 hodinami
Ruské úřady nařídily úplné zablokování WhatsAppu. Chtějí dostat uživatele na státem sledované aplikace
před 4 hodinami
Z olympiády byl vyloučen ukrajinský skeletonista. Měl na helmě sportovce zabité během války
před 5 hodinami
Po rozsáhlém útoku v Oděse jsou bez proudu statisíce lidí
před 6 hodinami
Hygienici stahují z trhu kojenecké výživy. Mohou být kontaminované
před 6 hodinami
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
před 7 hodinami
10 milionů, jinak konec dohod s EU. Švýcarsko čeká v létě bizarní hlasování
před 8 hodinami
Republikáni se postavili Bílému domu, blokují cla proti Kanadě. Čekají vás problémy, vzkázal jim Trump
před 9 hodinami
Počasí se citelně ochladí. O víkendu se vrátí silné mrazy
včera
Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě
včera
Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno
včera
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
včera
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
včera
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
včera
Olympijský debut na jedničku. Vinklárková nejlepší Češkou ve vytrvalostním závodě, vyhrála Simonová
České biatlonistky ve středečním patnáctikilometrovém vytrvalostním závodě, který byl součástí pátého soutěžního dne zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, napravili den staré vystoupení českých mužů v jejich vytrvalostním závodě, který se jim vůbec nepovedl. Mezi ženami se postarala o nejlepší český výsledek překvapivě olympijská debutantka Tereza Vinklárková, když skončila jedenáctá. Ve druhé desítce se navíc umístila i další česká reprezentantka Tereza Voborníková (15. místo). Po smíšené štafetě získala Francie další biatlonové zlaté olympijské medaile, jelikož s nejlepším časem do cíle dojela Julie Simonová. Stříbro brala její krajanka Lou Jeanmonnotová. Bronz pak nečekaně putuje do Bulharska zásluhou Lory Christovové. Smolařkou byla Němka Franziska Preussová, která si stupně vítězek odstřelila v poslední střelbě.
Zdroj: David Holub