Nebezpeční migranti? Právníci rozebrali nasazení armády

NÁZOR – Prezident Spojených států Donald Trump nařídil přesunout 5.200 amerických vojáků na jižní hranici země a tvrdí, že jich tam může poslat až 15.000, poukazují Jon D. Michaels, profesor práva z Kalifornské univerzity, a Jeffrey H. Smith, bývalý vojenský právník. V komentáři pro server Washington Post připomínají, že podobný počet amerických vojáků slouží v Afghánistánu a Iráku a Trumpem zmíněná čísla převyšují i počet mužů ve zbrani, které zapojil americký generál John J. Pershing do honu na mexického revolucionáře Pancho Villu v roce 1916.

Unavená, zubožená masa

Cílem nyní povolaných vojáků je zřejmě zamezit ve vstupu na území USA dvěma karavanám, které tvoří něco mezi 3.600 a 7.000 Středoameričanů prchajících z velké časti před násilím a chudobou, vysvětlují právníci. Dodávají, že americký ministr obrany Jim Mattis ve středu prohlásil, že Pentagon neprovádí žádné demonstrativní akce, avšak s ohledem na Trumpovo časté vytahování rasové karty a šíření strachu v předvečer voleb do Kongresu, se dá manifestační rozměr operace podle odborníků sotva přehlédnout.

„Začněme od začátku. Zaprvé, neexistuje důvěryhodný základ pro prezidentovo tvrzení, že migranti jsou nebezpeční,“ píší experti. Podotýkají, že jde o lidi stovky kilometrů od amerických hranic, kteří naplňují definici unavené, zubožené a shluknuvší se masy, a proto by neměli být zastaveni bajonety, ale je naopak nutné zahájit americko-mexickou operaci, která jim poskytne humanitární pomoc a umožní jim vstup do Spojených států v souladu s přistěhovaleckými a azylovými zákony.

Zadruhé, i kdyby někteří z migrantů byli nebezpeční nebo překročili hranici USA nelegálně, neznamená to, že jde o úkol pro armádu, ale nepochybně pro federální bezpečnostní složky, například hraniční stráž, zdůrazňují Smith a Michaels. Odkazují na zákon z roku 1878, který zakazuje nasazení vojska k prosazování americké legislativy na území USA a pokud by ho chtěla Trumpova administrativa obejít, musí migranty označit za hrozbu pro národní bezpečnost.

Kdyby v tomto stávající administrativa uspěla, půjde o precedent pro nasazování armády ve Spojených státech k boji s organizovaným zločinem, pouličními gangy či bělošskými rasistickými organizacemi, jelikož tyto entity jednají mnohem násilněji a představují mnohem větší hrozbu pro národní bezpečnost a vládu práva, deklarují právníci. Dodávají, že přesto s nimi bojují policisté a civilní žalobci, nikoliv armáda.

„Zatřetí, Trump riskuje politizaci ozbrojených sil,“ obávají se experti. Konstatují, že vynucování amerických přistěhovaleckých zákonů je důležité a žádná zodpovědná osoba nehájí otevření hranic, ale Trump se zřejmě cynicky rozhodl využít iracionálního strachu a nebílých migrantů pro politické cíle, k čemuž mu má armáda pomoci.

S ohledem na rozdělení USA v otázce přistěhovalecké politiky Trump ohrožuje důvěryhodnost a respekt americké armády, varují Michaels a Smith. Poukazují, že ponechání vojáků mimo spor o imigranty by pomohlo zajistit, že armáda zůstane otevřená pro všechny, kteří v ní chtějí sloužit, nehledě na jejich politické názory či barvu pleti.

Pentagon dluží vysvětlení

Nasazení armády proti migrantům pravděpodobně naštve mnoho amerických vojáků i civilistů, přičemž část veřejnosti, která Trumpovy kroky odmítá, může považovat armádu za komplice v stále krutější a ekonomicky nesprávné politice, předvídají odborníci. Varují, že podobně mohou uvažovat i někteří vysocí důstojníci, především pokud dostanou rozkaz k zajištění, zadržení a oddělení dětí od rodičů.

Mohlo by tak docházet k protestním odchodům vojáků do civilu, jak se již děje v jiných amerických úřadech, například ministerstvech zahraničí a spravedlnosti či Agentuře pro ochranu životního prostředí, které za vlády Trumpa opustilo nezvyklé množství pracovníků, poukazují právníci.

O plánu nasazení armády je zatím známo jen málo, zdůrazňují Smith s Michaelsem. Připomínají, že v první fázi mají být nasazeni ženisté, letectvo, vojenská policie, logistické a předvídatelně také „mediální“ jednotky. „Pro jisté umírněné nasazení možná existuje nějaké ospravedlnění, ale jaká je přesně tato mise?“ ptají se experti. Poukazují, že ve čtvrtek Trump prohlásil, že pokud nějací migranti budou házet kameny, vojáci zváží nasazení střelných zbraní, aby den poté – po kritice za náznaky, že vrhači kamenů mají být zastřeleni – oznámil, že budou pouze zatýkáni.

Podle právníků tak není vůbec jasné, co Trump, vrchní velitel armády, řekne o jejím nasazení tento týden. Pentagon ovšem dluží Spojeným státům přinejmenším vysvětlení, zatímco Kongres, který má ústavní povinnost dohlížet na ozbrojené síly, musí zajistit jejich oprávněné a zákonné nasazení, konstatují Michaels a Smith. Kongres proto nabádají, aby přiměl ministra obrany k vysvětlení, jak přesně karavany migrantů ohrožují národní bezpečnost, jaký úkol mají nasazení vojáci a jak je toto v souladu se zákonem z roku 1878.

„Při absenci takového vysvětlení bude nevyhnutelným závěrem, že nasazení armády na (amerických) hranicích je ostudná a nebezpečná okázalost,“ deklarují závěrem právní experti.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Americká armáda (U.S. ARMY) migrace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 10 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy