NÁZOR – Prezident Spojených států Donald Trump nařídil přesunout 5.200 amerických vojáků na jižní hranici země a tvrdí, že jich tam může poslat až 15.000, poukazují Jon D. Michaels, profesor práva z Kalifornské univerzity, a Jeffrey H. Smith, bývalý vojenský právník. V komentáři pro server Washington Post připomínají, že podobný počet amerických vojáků slouží v Afghánistánu a Iráku a Trumpem zmíněná čísla převyšují i počet mužů ve zbrani, které zapojil americký generál John J. Pershing do honu na mexického revolucionáře Pancho Villu v roce 1916.
Unavená, zubožená masa
Cílem nyní povolaných vojáků je zřejmě zamezit ve vstupu na území USA dvěma karavanám, které tvoří něco mezi 3.600 a 7.000 Středoameričanů prchajících z velké časti před násilím a chudobou, vysvětlují právníci. Dodávají, že americký ministr obrany Jim Mattis ve středu prohlásil, že Pentagon neprovádí žádné demonstrativní akce, avšak s ohledem na Trumpovo časté vytahování rasové karty a šíření strachu v předvečer voleb do Kongresu, se dá manifestační rozměr operace podle odborníků sotva přehlédnout.
„Začněme od začátku. Zaprvé, neexistuje důvěryhodný základ pro prezidentovo tvrzení, že migranti jsou nebezpeční,“ píší experti. Podotýkají, že jde o lidi stovky kilometrů od amerických hranic, kteří naplňují definici unavené, zubožené a shluknuvší se masy, a proto by neměli být zastaveni bajonety, ale je naopak nutné zahájit americko-mexickou operaci, která jim poskytne humanitární pomoc a umožní jim vstup do Spojených států v souladu s přistěhovaleckými a azylovými zákony.
Zadruhé, i kdyby někteří z migrantů byli nebezpeční nebo překročili hranici USA nelegálně, neznamená to, že jde o úkol pro armádu, ale nepochybně pro federální bezpečnostní složky, například hraniční stráž, zdůrazňují Smith a Michaels. Odkazují na zákon z roku 1878, který zakazuje nasazení vojska k prosazování americké legislativy na území USA a pokud by ho chtěla Trumpova administrativa obejít, musí migranty označit za hrozbu pro národní bezpečnost.
Kdyby v tomto stávající administrativa uspěla, půjde o precedent pro nasazování armády ve Spojených státech k boji s organizovaným zločinem, pouličními gangy či bělošskými rasistickými organizacemi, jelikož tyto entity jednají mnohem násilněji a představují mnohem větší hrozbu pro národní bezpečnost a vládu práva, deklarují právníci. Dodávají, že přesto s nimi bojují policisté a civilní žalobci, nikoliv armáda.
„Zatřetí, Trump riskuje politizaci ozbrojených sil,“ obávají se experti. Konstatují, že vynucování amerických přistěhovaleckých zákonů je důležité a žádná zodpovědná osoba nehájí otevření hranic, ale Trump se zřejmě cynicky rozhodl využít iracionálního strachu a nebílých migrantů pro politické cíle, k čemuž mu má armáda pomoci.
S ohledem na rozdělení USA v otázce přistěhovalecké politiky Trump ohrožuje důvěryhodnost a respekt americké armády, varují Michaels a Smith. Poukazují, že ponechání vojáků mimo spor o imigranty by pomohlo zajistit, že armáda zůstane otevřená pro všechny, kteří v ní chtějí sloužit, nehledě na jejich politické názory či barvu pleti.
Pentagon dluží vysvětlení
Nasazení armády proti migrantům pravděpodobně naštve mnoho amerických vojáků i civilistů, přičemž část veřejnosti, která Trumpovy kroky odmítá, může považovat armádu za komplice v stále krutější a ekonomicky nesprávné politice, předvídají odborníci. Varují, že podobně mohou uvažovat i někteří vysocí důstojníci, především pokud dostanou rozkaz k zajištění, zadržení a oddělení dětí od rodičů.
Mohlo by tak docházet k protestním odchodům vojáků do civilu, jak se již děje v jiných amerických úřadech, například ministerstvech zahraničí a spravedlnosti či Agentuře pro ochranu životního prostředí, které za vlády Trumpa opustilo nezvyklé množství pracovníků, poukazují právníci.
O plánu nasazení armády je zatím známo jen málo, zdůrazňují Smith s Michaelsem. Připomínají, že v první fázi mají být nasazeni ženisté, letectvo, vojenská policie, logistické a předvídatelně také „mediální“ jednotky. „Pro jisté umírněné nasazení možná existuje nějaké ospravedlnění, ale jaká je přesně tato mise?“ ptají se experti. Poukazují, že ve čtvrtek Trump prohlásil, že pokud nějací migranti budou házet kameny, vojáci zváží nasazení střelných zbraní, aby den poté – po kritice za náznaky, že vrhači kamenů mají být zastřeleni – oznámil, že budou pouze zatýkáni.
Podle právníků tak není vůbec jasné, co Trump, vrchní velitel armády, řekne o jejím nasazení tento týden. Pentagon ovšem dluží Spojeným státům přinejmenším vysvětlení, zatímco Kongres, který má ústavní povinnost dohlížet na ozbrojené síly, musí zajistit jejich oprávněné a zákonné nasazení, konstatují Michaels a Smith. Kongres proto nabádají, aby přiměl ministra obrany k vysvětlení, jak přesně karavany migrantů ohrožují národní bezpečnost, jaký úkol mají nasazení vojáci a jak je toto v souladu se zákonem z roku 1878.
„Při absenci takového vysvětlení bude nevyhnutelným závěrem, že nasazení armády na (amerických) hranicích je ostudná a nebezpečná okázalost,“ deklarují závěrem právní experti.
Související
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
Trump se chce opět setkat se severokorejským diktátorem Kimem
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Americká armáda (U.S. ARMY) , migrace
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
před 59 minutami
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
před 2 hodinami
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
před 3 hodinami
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
před 4 hodinami
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
před 6 hodinami
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
před 6 hodinami
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
před 7 hodinami
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
před 8 hodinami
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
před 9 hodinami
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
před 9 hodinami
Hanba, křičeli lidé na Okamuru u Českého rozhlasu. Pískalo se i na Pavla a Schillerovou
před 9 hodinami
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
před 10 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
před 11 hodinami
Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout
před 12 hodinami
Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války
před 12 hodinami
Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině
před 13 hodinami
Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil
před 15 hodinami
Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi
včera
Kontroly kvůli kratomu a dalším látkám. Ve většině případů došlo k porušení zákona
včera
Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr
Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.
Zdroj: Lucie Podzimková