V USA začaly volby do Kongresu, podle vlády nejbezpečnější v dějinách

Voliči ve Spojených státech dnes rozhodují o obsazení křesel ve federálním parlamentu a v zákonodárných sborech jednotlivých států. Výsledky ve prospěch demokratů by znamenaly komplikaci pro republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který má před sebou přes dva roky svého nynějšího mandátu. Ve 39 státech dnes voliči vybírají i guvernéry. Očekává se vysoká volební účast.

Ve státě Vermont na východním pobřeží Spojených států se dnes časně ráno místního času (hodinu před polednem SEČ) otevřely volební místnosti, v nichž budou Američané rozhodovat o obsazení křesel ve federálním parlamentu a v zákonodárných sborech jednotlivých amerických států. Ve 39 státech budou voliči vybírat i guvernéry. Podle průzkumů se očekává poměrně vysoká volební účast.

Volební místnosti se ve většině amerických států otevírají v sedm hodin ráno místního času, v některých státech o hodinu dříve, v jiných o hodinu později. Už v 5:00 hodin ráno místního času ale jako první hlasování zahájily některé okresy státu Vermont. O hodinu později pak budou mít možnost jít k volbám voliči ve státech Maine, New York, New Jersey nebo Virginie. Hlasovací prostory budou otevřené většinou dvanáct hodin.

Vedle nového složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a třetiny stočlenného Senátu vybírají Američané také guvernéry ve 36 státech a třech teritoriích, starostu Washingtonu či nové zástupce ve státních zákonodárných sborech.

Voliče v řadě států čeká i série referend, například o legalizaci marihuany či daňových otázkách.

Největší pozornost je ale upřena na Kongres, nad kterým teď mají kontrolu republikáni. Pokud převahu ve Sněmovně reprezentantů skutečně ztratí, bude to pro Trumpovu administrativu opírající se o Kongres velká komplikace. Demokraté se totiž netají tím, že kontroverzního prezidenta chtějí blokovat. Trump tak bude nucen k vyjednávání s demokraty a k vládě prostřednictvím exekutivních nařízení, tedy dekretů.

Ovládnutí Kongresu demokraty by nejen zvýšilo opoziční tlak na Trumpa, ale demokratům by to poskytlo i možnost zahájit vůči prezidentově administrativě vyšetřování. To by mohlo vést až k impeachmentu, tedy ústavní žalobě vedoucí k Trumpovu odvolání.

Brzy po volbách se také očekává, že výsledek své práce předloží zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který rozplétá kauzu ruského vlivu na prezidentské volby a který se zaměřil na Trumpův štáb. Trump spolupráci s Rusy důrazně popírá.

Americké úřady nezaznamenaly žádný pokus Ruska ani jiného cizího státu o kybernetický útok proti volebním systémům v USA. Oznámilo to v pondělí americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti ve zprávě o zajištění dnešních kongresových voleb. Problémy, které se objevily v systémech hlasování a voličské registrace, podle agentury AP pramení spíš z vadných organizačních a byrokratických procedur a závad hlasovací techniky.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti označilo dnešní volby za nejbezpečnější v dějinách USA. Devadesát procent volební infrastruktury je zajištěno speciálními senzory, které upozorňují na jakýkoli podezřelý internetový provoz. Ve volebních okrscích bude hlasování sledovat 6500 pozorovatelů, které delegovaly americké nevládní organizace. Ve srovnání s prezidentskými volbami v roce 2016 je to dvojnásobný počet.

Prezident Donald Trump v pondělí večer ve státě Missouri absolvoval svůj poslední předvolební mítink. Šéf Bílého domu se v kampani energicky angažoval, navštívil celkem 44 volebních shromáždění, jen v minulém týdnu jich bylo jedenáct. V pondělí pozdravil Trump republikánské voliče kromě státu Missouri ještě v Ohiu a Indianě.

První volební místnosti se uzavřou ve státě Kentucky o půlnoci SEČ. Největší objem předběžných výsledků se ale očekává ve středu mezi 1:00 a 3:00 SEČ, a pak kolem 5:00 SEČ, kdy přijdou první odhady z Kalifornie. Hlasování ukončí Aljaška o dvě hodiny později.

"Probudila jsem se sice rozbolavělá, ale řekla jsem si, že se vypravím ven a odvolím," cituje agentura AP 74letou Claru Swallowsovou z Indiany, dřívější voličku republikánů, která však nyní volí demokraty. Říká, že jí vadí, jak Trump rozdmýchává etnické a rasové napětí. "Jsem tady, abych dala najevo, že nenávist nezvítězí," prohlásila.

Trump se do poslední chvíle kampaně snažil podporovat republikánské kandidáty a mobilizovat své příznivce kontroverzním tématem migrace. Ve státě Montana přišla republikány podpořit 55letá Jennifer Ragerová. Nechce, aby Trump měl komplikace kvůli případnému posílení demokratů v Kongresu USA. "Víte, mám takový dojem, že se opravdu snaží odvádět dobrou práci a chránit naši zemi," uvedla.

Nejsilnější vlna výsledků se očekává ve středu po jedné hodině ranní SEČ, nicméně první odhady podle průzkumů u volebních místností lze podle amerických médií očekávat už kolem půlnoci. Mediální experti ale varují, že podobné prognózy mohou být značně nepřesné.

Volby vyvolávají obrovskou pozornost amerických novinářů, kteří hlasování označují za referendum o politice prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco při kongresových volbách před čtyřmi lety věnovaly hlavní televizní stanice výsledkům hlasování zhruba hodinu večerního vysílacího času, tentokrát budou televize ABC, NBC a CBS o volbách informovat tři hodiny. Samozřejmostí jsou dílčí informace o průběžném sčítání.

Související

Hillary Clintonová

Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa

Šest hodin ve čtvrtek vypovídala bývalá americká ministryně zahraničí a neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová před kongresovou komisí, která vyšetřuje zločiny sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Někdejší politička řekla, o zločinech nevěděla. Zákonodárce vyzvala, aby vyslechli také současného prezidenta Donalda Trumpa. 

Více souvisejících

Kongres USA USA (Spojené státy americké) volby

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

před 1 hodinou

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 4 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 5 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 6 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 11 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy