Kriminalita migrantů a uprchlíků? Historik poukázal na tvrdá data

NÁZOR - Americký prezident Donald Trump vede skandální a hysterickou kampaň ponižující migranty a uprchlíky, připomíná Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik a komentátor poukazuje, že šéf Bílého domu zřejmě nedokáže mezi oběma kategoriemi vůbec rozlišovat.

Invaze, zločinci, gangsteři

Trump se nevyjadřuje pozitivně o žádných migrantech, ani o těch legálních, konstatuje Boot. Dodává, že většina kritiky směřuje na karavanu několika tisíc uprchlíků snažících se uniknout před středoamerickou kriminalitou a chudobou, přičemž prezident hovoří o "invazi", "zločincích a gangsterech" a tvrdí, že situace si žádá nasazení 15 tisíc amerických vojáků.

Trumpovo falešné obvinění, že Demokratická strana vpouští do USA zločince, odmítla dokonce i prezidentovi nakloněná televize Fox News, poukazuje komentátor. Podotýká, že Trumpův syn Donald Junior zase jazykem bělošských rasistů obvinil nezávislého senátora Anguse Kinga ze snahy "nahradit obyvatele státu Maine syrskými a somálskými uprchlíky".       

Příslušníci Demokratické strany jsou šokováni, ale zároveň většinou mlčí a nechtějí opustit své zaměření na téma zdravotní péče, které považují za klíč pro volební vítězství, uvádí Boot. Připouští, že mohou mít pravdu, ale soudí, že jejich mlčení může legitimizovat v očích části voličů Trumpova obvinění.

"Jelikož tak málo ostatních vystupuje ve prospěch uprchlíků, chci poskytnout svůj hlas," pokračuje historik. Přiznává, že je zaujatý, jelikož sám do USA přišel v roce 1976 spolu se svou matkou a babičkou jako uprchlík, přičemž na cestě z Ruska jim pomohla Hebrew Immigrant Aid Society, proti níž zaměřil svou vražednou zášť pachatel nedávného útoku na synagogu v Pittsburghu.

Bootova matka se nakonec stala profesorkou ruštiny na Kalifornské univerzitě a její syn působí jako publicista a vojenský historik, jehož práce jsou na mnoha seznamech povinné četby v americké armádě. "Vyslechl jsem si hodně od Trumpových příznivců, kteří by mě rádi vystěhovali do Ruska či Izraele," pokračuje Boot. Dodává, že ačkoliv se v jejich očích provinil "zločinem myšlení", jeho rodinu netvoří gangsteři, kteří kořistí na zbožných, tvrdě pracujících, rodilých Američanech.

"Přinejmenším platíme poctivě daně - což o sobě Trump zřejmě říct nemůže," píše komentátor. Konstatuje, že jiní uprchlíci přispěli Spojeným státům a světu více, přičemž zmiňuje politiky Henryho Kissingera, Madeleine Albrightovou a Stephanie Murphyovou,  finančníka George Sorose, zpěvačku Glorii Estefanovou, baseballistu Yasiela Puiga, choreografa Michaila Baryškova či podnikatele Sergeje Brina a mnoho příslušníků ozbrojených sil.

Nechť mluví čísla

Může být neférové čelit Trumpovým příběhům o vrazích policistů příběhy o úspěšných uprchlících, připouští Boot. Argumentuje proto čísly - i podle Trumpova ministerstva zdravotnictví odvedli uprchlíci na daních v posledním desetiletí o 63 miliard dolarů více, než stáli daňové poplatníky, což ostatně potvrdila i loňská studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum, která poukázala, že ačkoliv uprchlíci zpočátku vykazují vysokou nezaměstnanost, nízké příjmy a čerpají vysoké sociální dávky, po šesti letech se tento trend obrací a následně uprchlíci pracují více než rodilí Američané.

Studie odhaduje, že během prvních 20 let pobytu v nové zemi uprchlíci na daních zaplatí průměrně o 21 tisíc dolarů (zhruba 420 tisíc korun) více, než kolik získají na sociálních dávkách, zdůrazňuje historik. Konstatuje, že Trump straší zločiny páchanými nelegálními migranty, ale studie publikovaná v odborném časopise Criminology zjistila, že americké státy s větším počtem ilegálních migrantů měly v rozmezí let 1990-2014 nižší míru kriminality než státy s menší počtem těchto osob.

Boot odkazuje také na studii think tanku Cato Institute, která dospěla k závěru, že v Texasu páchají kriminalitu legální i ilegální migranti méně než rodilí obyvatelé. "V roce 2015 činil  poměr usvědčených z vraždy 16% nelegálních a legálních migrantů  oproti 67%  rodilých," cituje komentátor závěry. Připomíná, že Trump poukazuje na údajně rostoucí kriminalitu v Německu z důvodu přijetí milionu, převážně muslimských uprchlíků, ačkoliv ve skutečnosti kriminalita v zemi loni dosáhla pětadvacetiletého minima.             

Zavádějící je také Trumpovo tvrzení, že téměř 75% usvědčených teroristů jsou v cizině narozené osoby, což však platí pouze o terorismu mezinárodním, poukazuje Boot s tím, že většina terorismu spadá vnitrostátní kategorie. Americký statistický úřad zjistil, že od 12. září 2001 do 31. prosince 2016 došlo v USA k 85 smrtelným extremistickým útokům, přičemž 73% procent z nich spáchali pravicoví radikálové a jen 27%  militantní islamisté, přičemž mnoho z nich - například střelec z nočního klubu v Ontariu - tvořili rodilí Američané, vysvětluje komentátor.

Cato Institute spočítal, že šance na zabití v zahraničí narozeným teroristou v letech 2002 a 2017 byla 1 : 145 milionům, podotýká historik. Konstatuje, že skandální není snaha uprchlíků dostat se do USA, ale jejich zneužívání Trumpem a zavírání amerických dveří pro tyto osoby - Trump ostatně omezil přijímání uprchlíků na nejnižší úroveň od roku 1980.

"Jak se země připravuje na díkůvzdání - připomenutí cesty dřívější skupiny uprchlíků - otevřeme naše srdce a náš přijímací proces dnešním žadatelům o azyl," nabádá Boot. Zdůrazňuje, že to neznamená pustit do země každého, ale zároveň ani zamítnutí téměř všech žadatelů a jejich dehonestaci coby invazní armády teroristů, zločinců a darmožroutů.

Související

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) uprchlíci migrace Donald Trump kriminalita

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 3 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 5 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 9 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy