Zákonodárným orgánem Spojených států je dvoukomorový Kongres složený ze Sněmovny reprezentantů a Senátu. Poslanci i senátoři jsou voleni ve všeobecných přímých volbách systémem poměrné většiny. Sněmovna má 435 poslanců, Senát má 100 členů. Volby do obou rovnocenných komor se konají každý sudý rok v úterý po prvním pondělí v listopadu a poslanci a senátoři se ujímají úřadu 3. ledna následujícího roku, pokud Kongres nestanoví jiné datum. Aktivní volební právo mají občané starší 18 let.
Ve sněmovně dosud historicky nejdéle drželi většinu demokraté, kteří tuto komoru ovládali nepřetržitě po 40 let (období začalo rokem 1955 a vládou republikánského prezidenta Dwighta Eisenhowera a skončilo v roce 1995 za éry demokrata Billa Clintona). Strana měla od roku 1955 zároveň i po více než 30 let převahu v Senátu, kromě mezidobí 1981-1987, kdy jej kontrolovali republikáni. Demokraté ovšem ovládali, až na dvě krátká období v letech 1947-1949 a 1953-1955, obě komory Kongresu již od počátku 30. let 20. století.
V polovině 90. let nastal na politické scéně USA určitý zlom. Sněmovnu získali na deset let (1995-2006) pod kontrolu republikáni a pod jejich vlivem byl i Senát. Výjimkou bylo jen období 2001-2003, kdy byl stav mezi demokraty a republikány v této komoře 50:50. Situace byla nepříznivá pro demokratického prezidenta Clintona, který v roce 1998 jako druhý americký prezident v dějinách čelil kvůli sexuální aféře se stážistkou procesu zproštění úřadu (impeachmentu), situaci ale ustál.
Podpory Senátu i sněmovny se zpočátku mohl těšit také republikánský prezident George Bush mladší, který se úřadu ujal v roce 2001. V roce 2006 ale začali sněmovnu kontrolovat demokraté. K vítězství jim nahrála tehdy velmi nepopulární válka v Iráku a politická korupce v zemi. Po volbách v roce 2008, v nichž zvítězil demokrat Barack Obama, si demokratická strana svoji pozici v Kongresu ještě výrazně vylepšila.
Zlomové bylo hlasování v roce 2010, v němž voliči vystavili Obamovi účet. Republikáni ovládli sněmovnu, když navíc získali 63 křesel (celkem měli 242 ze 435 míst). Posílili i v Senátu, i když tam demokraté těsnou většinu uhájili. Podle agentury Reuters bylo převrácení poměru sil ve sněmovně nejvýraznější od roku 1948, tehdy demokraté ztratili 75 mandátů.
Po hlasování v roce 2012 zůstala rovnováha sil v Kongresu zachována. Republikáni potvrdili převahu ve sněmovně a demokraté uhájili Senát. Změnu přinesly volby v roce 2014, v nichž republikáni po osmi letech ovládli celý Kongres a kontrolu nad oběma komorami si udrželi i po volbách v roce 2016.
V úterních volbách podle propočtů amerických médií republikáni udrželi většinu v Senátu, o kontrolu nad sněmovnou ale přišli. Úspěšnější než republikáni jsou demokraté také v guvernérských volbách. V případě Senátu získali republikáni nejméně 51 ze sta křesel. Naopak ve sněmovně získají většinu demokraté, podle odhadu budou mít nejméně 218 kongresmanů. Republikánský prezident Donald Trump je s výsledkem spokojený, na twitteru ho označil za fantastický úspěch.
Související
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
USA (Spojené státy americké) , Sněmovna reprezentantů kongresu USA , Kongres USA , Volby USA
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
před 2 hodinami
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
před 3 hodinami
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
před 4 hodinami
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
před 6 hodinami
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
před 7 hodinami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 8 hodinami
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 9 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 10 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 12 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 13 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 14 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 15 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.
Zdroj: Libor Novák