Karavana migrantů se vydá směr USA. Tentokrát jinou trasou, čeká na ni armáda

Tisíce běženců z karavany, kteří putují ze středoamerických zemí za lepším životem do USA, se rozhodly, že dnes opustí mexickou metropoli a budou pokračovat v cestě k americkým hranicím. S odkazem na organizátory pochodu to uvedla agentura AP. Migranti si podle ní zvolili delší, ale pravděpodobně bezpečnější trasu mířící do města Tijuana, které leží u hranice s americkým státem Kalifornie. U hranic ale běžence čeká americká armáda, s jejíž pomocí je slíbil americký prezident Donald Trump zastavit a nepustit do USA.

Ve sportovním areálu v hlavním městě Mexika se během posledních dnů shromáždilo více než 4800 migrantů, z nichž 85 procent tvoří Hondurasané. Kromě nich jsou ve skupině i lidé z Guatemaly či Nikaraguy, kteří utíkají před chudobou a kriminalitou ve své vlasti.

Migranti v táboře v mexické metropoli odpočívali, některým byla poskytnuta zdravotnická pomoc. Ve čtvrtek večer místního času se měli na společné schůzi rozhodnout, zda zůstanou v Mexiku, nebo zda se vydají k hranicím USA. Podle agentury AP dospěli k názoru, že budou v cestě pokračovat.

Ještě předtím se zástupci běženců setkali s představiteli místního úřadu OSN a žádali o autobusy, které by je dopravily k americko-mexické hranici. Koordinátor pochodu Milton Benítez agentuře AP řekl, že činitelé OSN jim nabídli zajistit autobusy pro ženy a děti, organizátoři pochodu ale chtěli dopravu pro všechny. Vyjádření OSN se agentuře AP nepodařilo získat.

Zástupci migrantů vyslovili naději, že autobusy budou dnes přistaveny. Jsou ale rozhodnuti, že budou v pouti pokračovat i pěšky, pokud autobusy nedostanou.

K nejbližšímu hraničnímu přechodu na hranici Mexika s americkým státem Texas to mají migranti z mexické metropole asi 1200 kilometrů. Předchozí podobné karavany migrantů ale mířily k hraničnímu přechodu v Kalifornii, aby se vyhnuly oblastem na východě Mexika, které ovládají drogové kartely. Do Kalifornie to ale je ve srovnání s Texasem z mexické metropole dvakrát tak daleko.

2:30am in the Estadio Palillo in Mexico City last night. A mother sings her baby boy to sleep beneath the frigid night sky. #MigrantCaravan #CaravanaMigrante #migrantes pic.twitter.com/jsviM1Z2Pv

— Alexander Domash (@asdomash) 6. listopadu 2018

Karavany migrantů ze Střední Ameriky k hranicím USA se organizují už několik let, nynější situace je ale podle mexických úřadů bezprecedentní.

Až do letoška také nepřitahovaly tyto karavany příliš velký zájem médií, dokud proti nim nezačal letos na jaře ostře protestovat prezident Donald Trump. Ten je označuje za bezpečnostní hrozbu.

Asi 3000 lidí z nynější karavany již na hranicích Mexika přijalo nabídku tamní vlády získat roční humanitární vízum, s nímž mohou v zemi pracovat, dokud se nevyřídí jejich žádost o uprchlický status.

Do metropole Mexika ale míří další skupiny středoamerických běženců, které čítají několik tisíc lidí a které vyrazily z Guatemaly a Salvadoru během druhé poloviny října.

Související

Více souvisejících

karavany migrantů Mexiko Americká armáda (U.S. ARMY) USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy