Vědci objevili v Polsku obřího souputníka dinosaurů

"Domníváme se, že je to jeden z nejméně očekávatelných fosilních nálezů z období triasu v Evropě," uvedl jeden ze spoluautorů studie, Grzegorz Niedźwiedzki, který působí na univerzitě ve švédské Uppsale. Podle něj nález dokládá, že v tomto období před zhruba 205 miliony až 210 miliony let na Zemi kromě dinosaurů ještě hojně žili i therapsidi, tedy savcovití plazi, kteří se rozšířili zejména během prvohor a v první polovině druhohorní éry. Do této chvíle se vědci domnívali, že therapsidi vyhynuli už mnohem dříve.

Nový druh therapsida polští objevitelé pojmenovali Lisowicia bojani podle místa nálezu poblíž jihopolských Lisowic a na počest německého přírodovědce Ludwiga Heinricha Bojanuse. "Objev Lisowicia mění naše poznatky o nejstarší historii (živočišné skupiny) dicynodontů, příbuzných savců z období triasu. Vzbuzuje ale další otázky, které se týkají toho, proč tito živočichové a dinosauři dorůstali do tak obrovských velikostí," uvedl druhý z autorů článku, Tomasz Sulej z polské Akademie věd. Podle něj se takto důležitý objev nového druhu vědci poštěstí jednou za život.

Obří therapsid z Lisowic podle vědců dorůstal až do délky 4,5 metru, do výšky 2,6 metru a vážil kolem devíti tun. Kromě mohutných končetin a silného ocasu byl rozpoznatelný díky rohovitému zobáku. "Lebka a čelisti druhu Lisowicia byly vysoce přizpůsobené: byly bez zubů a tlama měla podobu rohovitého zobáku podobně jako u želv či některých dinosaurů," popsal Niedźwiedzki.

Obratlovci Lisowicia obývali evropskou pevninu společně s nejstaršími sauropodními dinosaury, jako byli obří býložravý brachiosaurus či diplodocus. Jejich první fosilní pozůstatky se v Horním Slezsku našly už v roce 2005, od té doby paleontologové odkryli více než 1000 kosterních nálezů.