Dav středoškoláků ubil k smrti údajného zloděje. Kruté lynče jsou na denním pořádku

The Wall Street Journal vypráví zvláště hrozivý příběh lidového lynče. Mladý Victor Melo byl na jedné párty obviněn, že ukradl mobil své spolužačce. Její kamarádi nečekali na Victorovo vysvětlení a rovnou jej svalili na zem a začali tvrdě bít. Další skupina účastníků párty se k nim přidala nebo považovali Victora za zloděje slunečních brýlí.

Za půl hodiny se podařilo asi 20 převážně středoškolských studentů zabít Victora, zatímco dalších 100 účastníků party celému hrozivému incidentu přihlíželo. Jedna mladá žena jej měla dle výpovědí svědků opakovaně bodat šroubovákem. Nakonec Victorovo trápení ukončil jeden z účastníků tím, že jej bodl nožem do srdce. Nikdo jej neprohledal kvůli údajně ukradeným věcem.

V Latinské Americe, zvláště pak Brazílii, nejsou takové scény ničím neobvyklým. Hrozivé na nich je, že se jich účastní obyčejní, běžní zákonů dbalí občané, od mladých školáků k starým ženám. Např. jedna taková žena staršího věku se pokusila vydloubnout oči v lynči zabitému zloději, aby zničila duši jako jeho tělo. Ačkoliv mrtvola ležela na ulici celé dny bez povšimnutí obyvatel, toto bylo moc i na Brazilce. Někdo zavolal policii, bylo nicméně potřeba několika jejích členů, aby dokázali zpacifikovat ženu.

Lynčování má v Latinské Americe obvykle stejný průběh. Skupina přátel, příbuzní nebo sousedé jsou svědky zločinu nebo se o něm dozvědí přes sociální sítě a komunikační aplikace typu WhatsApp. Ihned se vydají za údajným pachatelem a když jej chytí, odvedou jej na veřejné místo, kde jej začnou mučit tím, co mají po ruce. Například v Mexiku rozčilený dav poléval dva údajné dětské únosce benzínem a sledoval, jak hoří.

V regionu se uskutečňuje asi třetina světových vražd - asi 400 denně. Téměř polovina z nich se děje v Brazílii. V celém regionu se jich však vyřeší méně než 20%, přičemž v Brazílii a Mexiku více než 90%pachatelů uniká odsouzení. V některých oblastech, například v Sao Paulu, se mnohé oběti ozbrojených loupeží už ani neobtěžují hlásit tyto zločiny policii.

Podle Gemy Santamaríové, specialistky OSN na toto téma, má lynčování v tak zločinností prodchnuté společnosti jako je Brazílie katarzní funkci, kdy jeho činitelé ze sebe symbolicky smývají všechen stres, strach a hněv, který denně pociťují. Santamaríová však upozorňuje na začarovanost tohoto kruhu násilí, protože pachatelé lynčů bývají jen zřídkakdy potrestáni, což se jen podílí na vytvářeních dalších nespravedlností a šíření negativních pocitů vedoucích k dalšímu násilí.

Podle průzkumu sociologa José de Souza Martinse, hlavního odborníka na téma lynčů v Brazílii, 1 ze 13 lynčů se týkal nevinné oběti, mylně považované za pachatele. V jednom zvláště děsivém případě z roku 2014 byla zabita matka dvou dětí Fabiane Maria de Jesus, která při cestě z kostela nabídla banán jednomu dítěti na ulici v saopaulské čtvrti Guarujá. Kolemjdoucí ji považovali za satanistku svádějící děti. Okolo 400 lidí ji ubilo k smrti.

Lokální kongresman spolupracující s rodinou navrhl zákon stanovující přísné tresty pro strůjce lynčů. Kongres však stále o něm nehlasoval. Lynčování tak stále pokračují, za tiché podpory policie, která jako většina brazilské společnosti má za to, že zločinci by měli být zabiti. I když to bude jen za krádež.