Stane se Afrika hráčem číslo jedna? Podle USA je čínský vliv větší hrozbou než terorismus

Bolton pronesl svůj projev na konferenci pořádané konzervativním think-tankem Heritage Foundation ve Washingtonu. Kontinent je podle něj důležitým kolbištěm v globálním ekonomickém zápase s Čínou. Narůstající vliv Pekingu (a do jisté míry i Moskvy) v Africe označil za větší hrozbu, nežli je chudoba nebo islamistický terorismus. „Oni záměrně a agresivně cílí své investice v regionu tak, aby získali konkurenční výhodu nad Spojenými státy,“ citoval z projevu deník New York Times.

Praktiky Pekingu pak Bolton označil rovnou za „predátorské“. „Čína využívá úplatky, pochybné smlouvy a dluhovou politiku, aby donutila africké státy jednat podle vlastních přání a požadavků.“ Některé Africké země se tak podle Boltona postupně stávají ekonomickými vazaly Pekingu. Zambie například dluží Číně mezi 6 a 10 miliardami dolarů a nyní proto hrozí, že Číňané převezmou tamní státní energetickou společnost. Jako velkou hrozbu vidí Amerika čínské kontrakty na různé vzácné minerály a další přírodní zdroje, které se využívají při výrobě elektroniky.

V Džibuti, malé Africké zemi na pobřeží Rudého moře, zase Peking vybudoval svoji jedinou zámořskou vojenskou základnu. Je nicméně vhodné připomenout, že se zde nacházejí základny i dalších zemí, jako je Francie, Japonsko, Itálie, a nebo právě Spojené státy. Kemp Lemonnier je vůbec největší americká vojenská základna na kontinentu. Pro zahraniční armády je lákavá především strategická poloha země, která leží přímo u průlivu Báb-al-Mandáb. Magazín Atlantic nicméně upozorňuje, že je to právě Čína, které Džibuti dluží částku v hodnotě téměř 75% svého HDP.

Experti se v komentářích k Boltonovu projevu shodují, že pro úspěšné soupeření s Čínou v regionu bude zapotřebí více, než je peněz. „Nemůžete bojovat s mnohostrannou, dlouhodobou strategií Pekingu jednoduše tím, že navýšíte vlastní investice,“ řekl pro deník New York Times Grant T. Harris, bývalý Obamův poradce pro Afriku. „Washington musí pochopit, že Čína investuje do diplomatických vztahů, ne jen do infrastruktury.“

Celkové suma čínských investic je nicméně obrovská. Jen v příštích třech letech chce, podle magazínu Atlantic, země v Africe utratit 60 miliard dolarů. To je stejná částka, jakou disponuje nový fond, který připravila Trumpova administrativa, a který má podporovat americké investice v regionu poskytováním půjček a pojištění. Ray W. Washburne, který je výkonným ředitelem fondu, však upozorňuje, že projekty, které žádají o jejich podporu „musí dávat dobrý ekonomický smysl“. 

Podle analýzy společnosti AidData poskytly Spojené státy africkým zemím mezi lety 2000 až 2014 pomoc v hodnotě zhruba 107 miliard dolarů. Čína v Africe za stejné období investovala asi 122 miliard dolarů. Pouhých 40% z této částky však může být podle parametrů OECD považováno za zahraniční pomoc. Zbytek sestává především z půjček, které jsou často vázané na projekty čínských státních firem. Peníze tak opět putují zpátky do Číny.

Ani pomoc poskytovaná Američany nicméně nemusí být efektivní. Bolton v projevu kritizoval mrhání prostředky, ke kterému podle něj v minulosti docházelo. „Od teď již Spojené státy nebudou tolerovat tento dlouhodobý vzorec, který nepřinášel patřičné výsledky.“ Stejně tak pohrozil stažením financí z některých mírových misí OSN, které Washington považuje za neefektivní.