Putinismus v USA? Známý politolog poukázal na překvapivý trend

Důvod ke znepokojení

Trump sice stále může prohrát, ale Američany by mělo znepokojovat, že si jakýkoliv šéf Bílého domu může počínat tímto způsobem, konstatuje politolog. Zdůrazňuje, že žádná krize neexistuje a počet neregistrovaných přistěhovalců v USA již celé desetiletí klesá, stejně jako téměř dvě dekády klesá počet lidí, kteří se snaží přejít americko-mexickou hranici a momentálně je nižší než v roce 1973.      

Často se uvádí, že mnohem více lidí přichází do USA legálně a následně překračují platnost svého víza, avšak daná čísla je podle odborníka nutné dát do kontextu. V roce 2017 vstoupilo na území USA legálně 52 milionů cizinců a 98,7% z nich odcestovalo včas, v souladu s jejich vízy a velká část zbytku platnost víza překročila jen krátce, uvádí Zakaria. Dodává, že podle odhadů jen 0,8% těchto lidí zůstalo v zemi do poloviny roku 2018.   

Co se týká terorismu, v letech 1975-2017 nebyl na americké půdě zabit či zraněn jediný člověk při teroristickém útoku spáchaném osobou, která se do USA dostala nelegálně, odkazuje expert na zprávu think tanku Cato Institute.

Největší problém drog se dnes v USA týká fentanylu a jemu podobných látek, které vyvolaly opiátovou krizi, avšak ty pocházejí většinou z Číny a do Spojených států jsou zasílány přímo, případně pašovány z Kanady a Mexika, vysvětluje Zakaria. Připomíná, že Trump se snaží problém vyřešit nátlakem na čínskou vládu, aby potlačila vývoz fentanylu, což je mnohem efektivnější strategie než stavba zdi na hranici s Mexikem.

Loňská zpráva amerického protidrogového úřadu DEA sice připouští, že většina heroinu se do USA dostává přes jižní hranici, avšak typicky se tak děje skrze legální přechody a droga bývá ukryta v automobilech či zásilkách přepravovaných kamiony, poukazuje politolog. Dodává, že pohraniční zeď tedy její příliv příliš neomezí.

"A přesto síla prezidentství spočívá v tom, že Trump dokázal toto téma dostat do centra pozornosti, omezit chod vládních úřadů, přimět televizní stanice odvysílat poselství z Oválné pracovny plné nepravd a šíření strachu a možná si hodlá nárokovat krizové pravomoci," píše Zakaria. Daný scénář mu evokuje spíše jednání Vladimira Putina, Recepa Tayyipa Erdoğana či Abd al-Fattáha as-Sísího, nikoliv hlavy Spojených států.

Je třeba omezit prezidentské pravomoci

Minulé pokusy amerických vlád vytvořit pocit nouze a krize - ať již šlo o zákon z roku 1798 umožňující deportaci cizinců, tažení proti levici po první světové válce či varování před arzenály Saddáma Husajna - měly vždy pouze vystrašit lidi a Spojené státy uvrhly do paranoii a bludů, konstatuje politolog. Tvrdí, že pokud se na ně díváme zpětně, problémy zdaleka nebyly tak vážné, nepřítel nebyl zdaleka tak silný a bezpečnost USA nabyla zdaleka tak ohrožena.

Akce jako omezování občanských práv, internace amerických občanů a dalších osob japonského původu či zatažení země do války byly téměř vždy velkými chybami a často měly katastrofální dlouhodobé dopady, zdůrazňuje odborník. Kritizuje, že prezidentské pravomoci se přesto nadále rozšiřují.

"Moderní mediální kultura prezidentovi usnadňuje nastavovat agendu, jelikož Bílý dům je ústředním a neustálým předmětem zájmu a nyní získává mnohem více pozornosti než kdy předtím," pokračuje Zakaria. Konstatuje, že Trumpovi se podařilo této skutečnosti využít a překroutit dobré zprávy ve špatné, bezpečí v ohrožení a prakticky z ničeho vytvořit celostátní, ve skutečnosti neexistující krizi.

Tato epizoda podtrhuje problém, který se ukazuje v posledních dvou letech, tvrdí politolog. Americký prezident má podle něj příliš mnoho formálních i neformálních pravomocí, s nimiž zakladatelé USA nepočítali, když učinili dominantní silou vlády Kongres, který tuto pozici zastával po většinu existence země a teprve v posledních devadesáti letech dochází k nárůstu pravomocí prezidenta na jeho úkor.

Zakaria dlouho patřil k zastáncům silné exekutivy a kritizoval fungování Kongresu, ale v dnešních dnech si uvědomil, že jeho názor se zakládal na představě prezidenta operujícího v mantinelech práva, norem a etiky. "Nyní věřím, že urgentním úkolem pro nadcházející roky je, aby Kongres sepsal zákony, které explicitně omezí a revidují pravomoci (amerického) prezidenta," konstatuje politolog s tím, že sám je připraven pustit se do sporů ohledně amerického putinismu.