Skrytá zbraň USA proti Venezuele? Humanitární pracovníci vyjadřují obavy

Venezuelci trpí nedostatkem. Mnozí z nich mají jen na jídlo denně. Chybí léky, jen tento týden mělo zemřít sedm lidí, protože nedostali dialýzu. Ze zbídačené země v houfech prchají lidé, protože mají dost trudné přítomnosti a obávají se chmurné budoucnosti.

USA poslaly Venezuele konvoj s humanitární pomocí. Venezuelský prezident Nicolás Madura to však zamítl s tím, že jde jen o skrytý způsob, jak se USA chtějí vměšovat do záležitostí Venezuely a donutit jej odstoupit. Uzavřel částečně proto hranice Venezuely s Kolumbií, odkud má pomoc přijít.

Opozice jej za to silně kritizuje. K venezuelské hranici s kolumbijským městem Cútuva svolala na dnešek masový pochod. Jejím cílem je donutit venezuelské vojáky, aby nechali humanitární konvoj vjet do země. Opozice má za to, že vojáci se slitují kvůli svým příbuzným, kteří taktéž trpí venezuelskou situací.

 „ Odsuzují k smrti na 300 000 Venezuelanů, když jim nedovolí rychle dostat pomoc," uvedl v pátek v Kolumbii lídr opozice Juan Guaidó, jehož od ledna uznala padesátka zemí světa hlavou Venezuely. Stalo se tak poté, co venezuelský parlament v lednu odmítl uznat Madurův další prezidentský mandát, protože vzešel z nesvobodných voleb.

Armáda je klíčová pro přežití venezuelského režimu. Právě v ní má Madura svoji největší oporu. Pokud by o ní přišel, je rozhodnuto. Opozice se proto snaží co nejvíce ji zvrátit na svoji stranu. Venezuelský generál letectva Francisco Yanez na začátku tohoto měsíce prohlásil, že se od něj odvrací.

Petr Boháček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a spolupracovník Ústavu mezinárodních vztahů, ve své analýze pro Český rozhlas upozorňuje na to, že vláda je takřka výhradním dodavatelem nedostačujících základních surovin. Díky tomu si udržuje přízeň armády i obyvatelstva, které řeší spíše přežití než aby mysleli na demonstrace a politiku. Madurovi by teoreticky stačilo přečkat, než se na Guaída zapomene. Humanitární pomoc odjinud tak významně ohrožuje jeho postavení.

Podle magazínu The Atlantic vláda mlčky nechává v zemi působit mezinárodní humanitární organizace včetně OSN. Pracovníci těchto organizací pod podmínkou anonymity si magazínu postěžovali, že na ně dopadne hněv vlády kvůli humanitárnímu konvoji od USA. Podle některých vedoucích pracovníků je navíc v rozporu vůbec se zásadami humanitární pomoci kvůli svému jasnému politickému pozadí a účelu.

The Atlantic poukazuje na to, že USA skutečně v Latinské Americe nemají příliš dobrou pověst, co se týče humanitárních pomocí. Např. v roce 1980 humanitární pomoc pro Nicaraguu skrývala zbraně pro pravicové skupiny, které bojovaly proti levicové vládě. Do skandálu byl zapleten i Elliott Abrams, současný Trumpův speciální vyslanec pro Venezuelu.

USA v minulosti v Latinské Americe – zvláště během studené války a boji s komunismem – často intervenovaly, aby u moci udržely spřátelené pravicové levice, případně pomohly svrhnout ty levicové. Od invaze do Panamy v roce 1989 se však zdržely vojenských intervencí v této oblasti. Někteří tedy mají za to, že pokud jedinou intervencí USA v Venezuele bude humanitní pomoc, je to stále vzhledem k historii USA přijatelná intervence. Pochybnosti ale přetrvávají.