Maduro nechává brutálně mučit vojáky, poručík zveřejnil videa z vězení

Poručík venezuelské armády, který nedávno emigroval, zveřejnil tajně natočená videa z věznice, kde režim prezidenta Nicoláse Madura zadržuje a mučí vojáky. Poručík Ronald Dugarte uvedl, že v armádě zůstávají mnozí loajální Madurovi jen proto, že se bojí o své rodiny. Brutální potlačování opozice odsoudila ve středu ze Ženevy i komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová, jejíž projev vysílala i venezuelská státní televize, která ho ale přerušila, když Bacheletová začala hovořit o represích.

"Jeden vězeň mi vyprávěl, jak dostával elektrošoky do různých částí těla a jak ho dusili igelitovým sáčkem," řekl Dugarte, proč se rozhodl natočit skrytou kamerou věznici tajné služby v Caracasu. Popsal též, že slyšel, jak vězni při mučení křičí bolestí. Na videích, která zveřejnil, jsou mimo jiné plukovník Jhonny Mejías Laya, zatčený letos v únoru, a kapitán Juan Caguaripano, který už v létě 2017 vedl vzpouru v kasárnách na severu země.

"Viděl jsem šest měsíců teroru," uvedl Dugarte, který pracoval pro kontrarozvědku. Dodal, že se snažil vězňům pomáhat, čímž riskoval život. Nakonec utekl a vzal s sebou natočená videa, která nyní zveřejnil. Učinil tak prostřednictvím videokonference, kterou pořádala z Washingtonu Organizace amerických států (OAS). Účastnil se jí i generální tajemník OAS Luis Almagro a šéfka pražského institutu CASLA Tamara Sujúová.

Dugarte rověž uvedl, že nespokojenost ve venezuelské armádě s Madurovým režimem je veliká. "Mnozí kolegové se ale bojí, mají strach, že režim ublíží jejich rodinám," vysvětlil poručík, který je jedním z tisícovky vojáků uprchlých z Venezuely za poslední měsíc. Potvrdil také, že ve venezuelské kontrarozvědce velí kubánští agenti.

Vážné porušování lidských práv ve Venezuele odsoudila i Bacheletová, které informovala o nedávné návštěvě mise svého úřadu ve Venezuele. Pronásledování opozice Madurovým režimem podle Bacheletové zesílilo letos. V lednu parlament ovládaný opozicí neuznal nový Madurův prezidentský mandát kvůli nesvobodným volbám a šéf parlamentu Juan Guaidó složil přísahu jako prozatímní prezident, jehož uznalo na 60 zemí, včetně USA.

Bacheletová popsala i vážnou humanitární krizi ve Venezuele a připustila, že ji mohou ještě zhoršit americké ekonomické sankce. Zdůraznila ale, že "devastující ekonomická a sociální krize" začala ve Venezuele už dávno před letošním lednem, kdy USA ropné sankce zavedly.

Komisařka OSN hovořila i o vraždách příznivců opozice, které provádějí speciální jednotky policie (FAES). Jen v lednu podle Bacheletová zavraždili 37 lidí v chudých čtvrtích Caracasu. "Vraždy provedla FAES v domech v Caracasu a režim pak informoval o úmrtích při střetech demonstrantů s bezpečnostními složkami v ulicích," uvedla chilská exprezidentka Bacheletová, podle níž bylo takto loni zavražděno 205 lidí.

Poručík Dugarte také potvrdil, že režim zadržuje a vraždí své odpůrce v tajných centrech, které ovládají polovojenské jednotky Madurových příznivců. Uvedl, že jednotky byly vycvičeny a vyzbrojeny kontrarozvědkou.

Související

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 
USS Gerald R. Ford

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

Více souvisejících

Venezuela mučení vězňů Nicolas Maduro armáda Venezuela OSN Michelle Bacheletová

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy