Špionka Butinová doufá, že Moskva ocení její materiály z USA

Ruska Marija Butinová doufá, že ruští představitelé ocení její analýzy a poznámky z USA jako hodnotný materiál. Prohlásila to v rozhovoru, který dnes odvysílala americká rozhlasová stanice NPR. Butinová se americkým vyšetřovatelům přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), a americký soud ji v dubnu poslal na 18 měsíců za mříže. Je nyní ve vazební věznici u Washingtonu a čeká ji převoz do jiného zařízení. Rozhovor poskytla telefonicky.

Trvá na tom, že nebyla tradičním agentem, protože své aktivity neskrývala. Prohlásila také, že neví nic o ruském vlivu na americké prezidentské volby v roce 2016.

Přiznala, že informace o vlivných Američanech měla předávat do Moskvy. Podle jejích obhájců měl být prostředníkem vlivný ruský politik a bývalý poslanec Alexandr Toršin, nynější viceguvernér centrální banky. Rusko obvinění odmítlo a prezident Vladimir Putin případ hodnotil jako nehoráznost, protože není jasné, co žena spáchala a zač byla odsouzena.

V rozhovoru s NPR Butinová uvedla, že jde o velké nedorozumění, a popřela, že její činnost spadá pod snahu ruské vlády ovlivnit politiku v USA. Nevěděla, že se měla coby zahraniční agent zaregistrovat u americké vlády.

"Není správné tvrdit, že to vše byl jeden velký plán a já jsem jeho součástí. Neexistují o tom důkazy a já o takovém plánu nic nevím," prohlásila. Řekla dále, že se její jméno neobjevilo ve zredigované zprávě zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který se věnoval objasňování údajného ruského vměšování do voleb.

Butinová řekla, že jí šlo pouze o to být "tvůrkyní míru" mezi Ruskem a USA. "Nikdy jsem neskrývala lásku k vlasti ani k této zemi. Mám ráda obě, budovala jsem mír," tvrdila v rozhovoru.

Podle amerických úřadů se ale nejenom snažila vytvořit tajné propojení mezi ruským režimem a vlivnými Američany, ale měla také vyhledat potenciální kontakty pro ostatní agenty. Tajné služby tuto aktivitu označují jako "vyhledávání a zjišťování", což je prý téměř stejně důležité jako špionáž samotná.

Butinová přiznala spolupráci s Toršinem, nicméně popřela, že ji kontroloval nebo že je sám součástí špionážní sítě. Posílala mu prý zprávy o své práci, avšak nevěděla, kde tyto informace skončí. Její přítel z Jižní Dakoty Paul Erickson na jaře 2016 e-mailem kontaktoval vedení kampaně Donalda Trumpa a nabídl, že zajistí kontakt mezi kampaní a Moskvou prostřednictvím NRA. Ericksona vyšetřují federální úřady kvůli podezření z podvodu, z kriminální činnosti spojené s Butinovou obviněn nebyl.

Butinovou podle NPR čeká převoz do federální věznice, kde má strávit příštích devět měsíců a pak má být deportována. Vězení ji prý netrápí tak jako rozruch kolem jejího případu. "Stydím se za to, že místo vytvoření míru jsem vyvolala neshody tím, že jsem se nezaregistrovala. Zůstane to se mnou po celý život. To mne mrzí víc než 18měsíční trest, i když ten je bolestný pro mou rodinu," prohlásila.

Po návratu do Ruska chce odjet na Sibiř, kde vyrůstala, a stát se profesorkou. "Budu zřejmě potřebovat nějakou dovolenou, protože ty minulé roky přinesly docela pestrou emoční zkušenost," sdělila v rozhovoru.

Související

Marija Butinová

Odsouzená ruská agentka Butinová z vězení žádá o finanční pomoc

Ruska Marija Butinová, která si v americkém vězení odpykává trest za to, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), zveřejnila video v němž žádá o finanční pomoc na pokrytí právních výdajů. Informovala o tom agentura AP. Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Butinové pomůže prostředky na advokáty sehnat.
Marija Butinová

Ruska Butinová by mohla být propuštěna už v listopadu

Ruska Marija Butinová, kterou americký soud v pátek poslal na 18 měsíců do vězení za to, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), by se do vlasti mohla vrátit možná už v listopadu. Podle agentury TASS to prohlásil její právní zástupce Robert Driscoll. Ruský prezident Vladimir Putin označil případ Butinové za nehoráznost, uvedla agentura Reuters.

Více souvisejících

Marija Butinová

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 22 minutami

před 2 hodinami

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy