Špionka Butinová doufá, že Moskva ocení její materiály z USA

Ruska Marija Butinová doufá, že ruští představitelé ocení její analýzy a poznámky z USA jako hodnotný materiál. Prohlásila to v rozhovoru, který dnes odvysílala americká rozhlasová stanice NPR. Butinová se americkým vyšetřovatelům přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), a americký soud ji v dubnu poslal na 18 měsíců za mříže. Je nyní ve vazební věznici u Washingtonu a čeká ji převoz do jiného zařízení. Rozhovor poskytla telefonicky.

Trvá na tom, že nebyla tradičním agentem, protože své aktivity neskrývala. Prohlásila také, že neví nic o ruském vlivu na americké prezidentské volby v roce 2016.

Přiznala, že informace o vlivných Američanech měla předávat do Moskvy. Podle jejích obhájců měl být prostředníkem vlivný ruský politik a bývalý poslanec Alexandr Toršin, nynější viceguvernér centrální banky. Rusko obvinění odmítlo a prezident Vladimir Putin případ hodnotil jako nehoráznost, protože není jasné, co žena spáchala a zač byla odsouzena.

V rozhovoru s NPR Butinová uvedla, že jde o velké nedorozumění, a popřela, že její činnost spadá pod snahu ruské vlády ovlivnit politiku v USA. Nevěděla, že se měla coby zahraniční agent zaregistrovat u americké vlády.

"Není správné tvrdit, že to vše byl jeden velký plán a já jsem jeho součástí. Neexistují o tom důkazy a já o takovém plánu nic nevím," prohlásila. Řekla dále, že se její jméno neobjevilo ve zredigované zprávě zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který se věnoval objasňování údajného ruského vměšování do voleb.

Butinová řekla, že jí šlo pouze o to být "tvůrkyní míru" mezi Ruskem a USA. "Nikdy jsem neskrývala lásku k vlasti ani k této zemi. Mám ráda obě, budovala jsem mír," tvrdila v rozhovoru.

Podle amerických úřadů se ale nejenom snažila vytvořit tajné propojení mezi ruským režimem a vlivnými Američany, ale měla také vyhledat potenciální kontakty pro ostatní agenty. Tajné služby tuto aktivitu označují jako "vyhledávání a zjišťování", což je prý téměř stejně důležité jako špionáž samotná.

Butinová přiznala spolupráci s Toršinem, nicméně popřela, že ji kontroloval nebo že je sám součástí špionážní sítě. Posílala mu prý zprávy o své práci, avšak nevěděla, kde tyto informace skončí. Její přítel z Jižní Dakoty Paul Erickson na jaře 2016 e-mailem kontaktoval vedení kampaně Donalda Trumpa a nabídl, že zajistí kontakt mezi kampaní a Moskvou prostřednictvím NRA. Ericksona vyšetřují federální úřady kvůli podezření z podvodu, z kriminální činnosti spojené s Butinovou obviněn nebyl.

Butinovou podle NPR čeká převoz do federální věznice, kde má strávit příštích devět měsíců a pak má být deportována. Vězení ji prý netrápí tak jako rozruch kolem jejího případu. "Stydím se za to, že místo vytvoření míru jsem vyvolala neshody tím, že jsem se nezaregistrovala. Zůstane to se mnou po celý život. To mne mrzí víc než 18měsíční trest, i když ten je bolestný pro mou rodinu," prohlásila.

Po návratu do Ruska chce odjet na Sibiř, kde vyrůstala, a stát se profesorkou. "Budu zřejmě potřebovat nějakou dovolenou, protože ty minulé roky přinesly docela pestrou emoční zkušenost," sdělila v rozhovoru.

Související

Marija Butinová

Odsouzená ruská agentka Butinová z vězení žádá o finanční pomoc

Ruska Marija Butinová, která si v americkém vězení odpykává trest za to, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), zveřejnila video v němž žádá o finanční pomoc na pokrytí právních výdajů. Informovala o tom agentura AP. Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Butinové pomůže prostředky na advokáty sehnat.
Marija Butinová

Ruska Butinová by mohla být propuštěna už v listopadu

Ruska Marija Butinová, kterou americký soud v pátek poslal na 18 měsíců do vězení za to, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), by se do vlasti mohla vrátit možná už v listopadu. Podle agentury TASS to prohlásil její právní zástupce Robert Driscoll. Ruský prezident Vladimir Putin označil případ Butinové za nehoráznost, uvedla agentura Reuters.

Více souvisejících

Marija Butinová

Aktuálně se děje

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

včera

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

včera

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

včera

13. ledna 2026 21:58

13. ledna 2026 20:56

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy