Falcon 9 odstartoval. Přinese světu vysokorychlostní internet

Dnešní další vesmírný počin společnosti založené vizionářským miliardářem Elonem Muskem zahrnuje i další úspěchy. Především šlo o dosud nejtěžší náklad, jaký SpaceX do vesmíru dopravil najednou. Kromě toho první stupeň rakety zdárně završil už třetí let a bezchybně se vrátil na Zemi, když přistál na plošině Of Course I Still Love You v Atlantském oceánu. Loni v září už vynesl družici Telstar 18 a letos v lednu Iridium-8.

Po dvou odložených startech dnes Falcon 9 úspěšně vynesl družice na stanovenou oběžnou dráhu 440 kilometrů nad Zemí. Aparáty se pak vlastním pohonem dostaly na operační orbitu ve výšce 550 kilometrů. Pravděpodobně den by mělo trvat zjištění, zda všechny správně fungují.

Každý satelit o hmotnosti 227 kilogramů je vybaven vlastním motorem, který mu umožňuje upravovat oběžnou dráhu a udržovat polohu. Jsou v nich také zabudované sledovací navigační systémy, které společnosti umožňují přesné zaměření. SpaceX rovněž tvrdí, že satelity Starlinku dokážou sledovat trosky na oběžné dráze a autonomně se vyhýbat kolizím.

Další zajímavostí těchto přístrojů je, že po skončení své životnosti samy sestoupí z oběžné dráhy a zaniknout v atmosféře. Rychle shořet při tom má 95 procent jejich komponentů.

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování pro větší vesmírné projekty, jako je například plán kolonizovat Mars. "Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci," řekl minulý týden Musk novinářům k zahájení realizace tohoto satelitového projektu.

K dosažení konstantního internetového pokrytí většiny světa bude podle Muska potřeba nejméně 12 letů s podobným nákladem, jako byl ten dnešní. Ročně předpokládá vynesení až 2000 satelitů. Prozatím má SpaceX povolení provozovat síť v USA.

SpaceX má v budování satelitní sítě k poskytování vysokorychlostního přístupu na internet vážného konkurenta. Společnost OneWeb, podporovaná firmou Airbus, letos v únoru umístila na oběžné dráze pomocí ruské rakety Sojuz ST-B prvních šest satelitů, jež budou součástí celosvětové sítě tvořené přibližně 900 družicemi.