Demokraté se bojí, že Trump neuzná prohru ve volbách

Politici americké Demokratické strany si lámou hlavu nad hypotetickou možností, že Donald Trump v prezidentských volbách v roce 2020 mandát neobhájí, ale výsledek odmítne uznat. Podobný scénář se podle serveru Politico zdá být vzdálený, ale probírá se už v Kongresu i ve washingtonských kuloárech. Znepokojení vyvolává možnost vleklých soudních sporů.

Trump o takové možnosti už nejedou žertoval, když například loni pochválil čínské komunisty, že zrušili limit opakovaných prezidentských mandátů. Veřejně si rovněž položil otázku, proč by nemohl zůstat v úřadu čtyři volební období jako bývalý prezident Franklin Delano Roosevelt (hlavou státu 1933-1945). Dvaadvacátý dodatek americké ústavy, který omezuje výkon prezidentské funkce na dva mandáty, byl schválen až po Rooseveltově smrti.

Z tábora prezidentových stoupenců se ozývají hlasy, že Trump by měl dostat mandát navíc jako odškodnění za dvouleté trýznivé zkoumání jeho role v ruském vměšování do amerických voleb, uvádí Politico. Bývalý Trumpův poradce Michael Cohen v minulosti varoval, že pokud prezident mandát neobhájí, "pokojné předání moci se nemůže uskutečnit".

Demokraty znervózňuje možnost, že Trump spustí sérii soudních žalob na výsledky voleb. "Zneklidňuje mě to poslední dva roky," postěžoval si novinářům demokratický poslanec Brendan Boyle. "Všichni kandidáti mají právo zpochybnit výsledek u federálního soudu," potvrdil serveru Politico tyto obavy ústavní právník Jonathan Turley. "Není na kandidátově vůli rozhodnout, zda výsledek voleb platí," upozornil.

Podle právníka Bradleyho Shragera je ale napadení výsledků ve víc než jednom státě velmi náročný úkol, na který je třeba se připravovat měsíce. Média navíc odkazují na prezidentské volby v roce 2000, v nichž George Bush mladší těsně porazil demokrata Alberta Gorea. Přepočítání rozhodujících výsledků na Floridě tehdy zastavil nejvyšší soud kvůli časovému tlaku na jmenování volitelů, a Gore pak přiznal porážku. Ústavní experti a republikánští zastupitelé tak obavy nemají, odkazujíce na historické tradice a právní a politické překážky uzurpace moci.

Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nicméně varuje: "Musíme se proti zpochybnění výsledků obrnit a připravit se na to," řekla v květnu listu The New York Times. Její spolupracovníci tvrdí, že prezidentově respektu vůči výsledkům jakýchkoli voleb nevěří. Demokraté podle ní musejí vyhrát volby dostatečně velkým rozdílem, aby Trump nemohl výsledek zpochybnit.

Trump si minulý týden na twitteru položil otázku, zda "lidé mohou požadovat, abych zůstal déle". Na květnovém shromáždění v Pensylvánii dokonce hovořil o setrvání v Bílém domě po dobu dvaceti let. "Šli jsme do toho jednou a vyhráli jsme 1:0. Teď do toho jdeme podruhé a budeme mít druhý (mandát). A když se nám to bude líbit, a když věci půjdou jako teď, půjdeme do toho zas a uděláme, co musíme udělat. Uděláme to potřetí a počtvrté a popáté," prohlásil.

Podle serveru Politico je v sázce mnoho. Pokud Trump v příštím roce mandát neobhájí, ztratí imunitu v okamžiku, kdy jeho demokratický sok složí ústavní prezidentský slib. Prezident podle převážného mínění amerických právníků nemůže být během výkonu funkce trestně stíhán.

Bývalého republikánského prezidenta Richarda Nixona po vynuceném odchodu z úřadu v roce 1974 před stíháním zachránila jen milost jeho nástupce ze stejné strany Geralda Forda. Nemálo demokratických prezidentských kandidátů ale dává najevo, že takové plány nemají.

Související

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy