Nejvyšší soud USA nebude zasahovat do machinace s volebními obvody

Tvar obvodů a počet obyvatel ve Spojených státech výrazně zasahují do výsledku voleb. Svou roli hraje nerovnoměrnost rozložení politických sil a demografické změny. Podle ústavy by se každých deset let mělo konat sčítání obyvatel a při změnách dochází k přerozdělování počtu mandátů jednotlivým státům. Strany se při vytváření nových obvodů často snaží hranice nakreslit tak, aby posílily svou stranu a rozmělnily síly opozice.

Pro machinace s velikostmi i hranicemi volebních obvodů se od roku 1812 používá termín gerrymandering, který vznikl kombinací jména tehdejšího guvernéra státu Massachusetts Elbridge Gerryho a slova "salamander". Právě tomuto mytickému zvířeti se podle dobových karikatur podobal jeden z uměle vytvořených obvodů.

Nejvyšší soud USA dnes odmítl zneplatnit dvě sporné volební mapy. Ta ze Severní Karolíny podle stěžovatelů zvýhodňovala republikány, ta z Marylandu naopak demokraty. Rozhodnutí nezasahovat do dlouholeté politické praxe gerrymanderingu přitom přijal soud těsnou většinou. Proti bylo pět konzervativních soudců, čtyři se vyslovili pro změnu.

Podle agentury AP by dnešní rozhodnutí soudu mohlo zákonodárce v jednotlivých amerických státech povzbudit, aby po sčítání obyvatel v roce 2020 k gerrymanderingu přistoupili a překreslili hranice volebních obvodů ve prospěch právě vládnoucí strany.

Ačkoli sporná praxe sahá již do 19. století, podle kritiků v posledních letech nabírá na přesnosti díky zapojení počítačových programů, a stává se tak stále větším ohrožením demokracie.

Další dnešní rozhodnutí soudu, které se týká chystaného sčítání lidu, je podle agentury Reuters porážkou prezidenta Donalda Trumpa. Podle soudu totiž jeho administrativa neposkytla dostatečné vysvětlení pro svůj plán zařadit mezi vyplňované údaje na sčítacím archu i státní občanství. Nejvyšší soud proto zařazení této otázky dočasně zablokoval. Není ovšem jasné, zda Bílý dům bude mít čas, aby dodal další informace. Sčítací archy se totiž začnou tisknout již na začátku příštího týdne.

Trump v reakci na verdikt napsal na twitteru, že požádal právníky o rozbor toho, zda je možné sčítání odložit. "Nezáleží na tom, na jak dlouho, ale do doby, než Nejvyšší soud dostane další informace, na jejichž základě bude moci v této velice kritické záležitosti učinit konečné a rozhodující rozhodnutí," uvedl prezident.

Trump se také pozastavil nad tím, proč federální vláda nemůže v drahém, podrobném a důležitém sčítání položit jednoduchou otázku o občanství. "Pochopí někdo vůbec to, že jako skvělá země se nemůžeme zeptat na to, zda člověk je, nebo není občanem? Tohle je možné jen v Americe!" dodal.

Citlivou otázku o občanství, která byla do sčítání zařazena naposledy v roce 1950, mnozí v USA vnímají jako zásah do osobních práv, stejně jako dotazy na rasu nebo národnost. Kritici tvrdí, že miliony zejména hispánských přistěhovalců, kteří nejsou občany USA a nemají právo pobytu, se z tohoto důvodu sčítání vyhnou. Získané údaje tak budou nepřesné a početné menšiny dostanou z federálního rozpočtu méně peněz.