3000 mrtvých, 2500 nemocných. Následky útoků z 11. září jsou dodnes bolestivé

Byl to vynalézavý plán - unést letadla na vnitrostátních linkách a použít je jako zbraň. Až na let 93 se záměr teroristů povedl takřka dokonale. Zasáhli nepřítele přímo v srdci a světu ukázali děsivé divadlo. 

V 8:46 boeing 767 linky číslo 11 naráží v rychlosti 790 km/h do severní věže Světového obchodního centra. Letadlo naráží do budovy mezi 94 a 98. patrem. Palivo letadla okamžitě začíná hořet a vzniká požár. Lidé pracující v patrech na místem zásahu jsou uvěznění.

Jen o pár minut později, v 9:02, boeing 767 linky číslo 175 naráží v rychlosti 950 km/h do jižní budovy Světového obchodního centra. Náraz je v místech mezi 78. a 84. patrem. V přímém přenosu viděli náraz letadla miliony lidí na celém světě.

Po více než půl hodině, v 9:37, boeing 757 linky číslo 77 naráží do budovy Pentagonu. Všech 64 lidí na palubě letadla je mrtvých, nepřežilo ani 125 lidí v budově.

Zatímco se jižní věž Světového obchodního centra hroutí, boeing 757 na letu číslo 93 se zřítil v Pensylvánii. Pasažéři letadla se snažili přemoci únosce a letadlo havarovalo. Následně se bortí se část budovy Pentagonu a o pár minut později se hroutí severní věž Světového obchodního centra. Při pádu je zničen i přilehlý hotel Marriot.

Dílo zkázy je dokonáno. Zřítily se stodesetipatrové budovy Světového obchodního centra, dominanty New Yorku, symboly ekonomické síly Ameriky a kdysi nejvyšší mrakodrapy světa. Jejich ocelovou konstrukci oslabil náraz letadel a především požár z paliva boeingů. Na dolním Manhattanu byly zničeny či poškozeny další budovy, vážně poškozen byl také Pentagon u hlavního města Washingtonu.

K atentátu se přihlásilo islamistické hnutí Al-Káida založené a vedené Saúdem Usámou bin Ládinem. Za mozek útoků je většinou pokládán Kuvajťan Chálid Šajch Muhammad, který dodnes nebyl odsouzen.

Při útocích zemřelo podle dostupných informací 2996 lidí včetně 19 atentátníků. Dalších 6291 lidí utrpělo zranění. U tisíců lidí se ale následky projevily až mnohem později.

Více než 2500 záchranářů a pracovníků, kteří pomáhali při odstraňování následků teroristických útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku, onemocnělo rakovinou.

Jedním nemocných je například 63letý kapitán newyorského hasičského sboru, který na místě neštěstí zasahoval první týden nepřetržitě a celkově na Ground Zero při záchranných pracích strávil zhruba jeden měsíc. 

V roce 2008 odešel do důchodu kvůli poškození plic a minulý rok mu lékaři diagnostikovali velký nádor. Muž, který dříve vážil 108 kilogramů, má po sérii chemoterapií pouze necelých 73 kilogramů.

"Dříve jsem býval velmi aktivní, dnes už nemůžu dělat skoro nic," posteskl si někdejší kapitán hasičského sboru, který za své zdravotní obtíže obdržel kompenzaci ve výši 1,5 milionů dolarů, tedy více než 30 milionů korun.

Ke 30. červnu požádalo o finanční kompenzaci celkem 1145 nemocných. 881 žádostí bylo schváleno, odškodnění v celkové výši 50,5 miliónů dolarů, tedy více než jednu miliardu korun, ale zatím obdrželo pouze 115 žadatelů trpících rakovinou.

Lékaři studující následky tragické události z 11. září se shodují, že u lidí, kteří se aktivně podíleli na záchranných pracích po neštěstí, je větší pravděpodobnost onemocnění rakovinou prostaty, štítné žlázy a leukémií.