Santiago - Znalci zkoumající ostatky Salvadora Allendeho dospěli k závěru, že někdejší chilský prezident spáchal sebevraždu. Informuje o tom v úterý agentura AFP.
"Jejich závěr je sebevražda," oznámila senátorka Isabele Allendeová, dcera exprezidenta. "V září 1973 byl (Salvador Allende) v extrémní situaci. Rozhodl se proto, že si vezme život, než by byl vystaven ponížení." Tuto zprávu krátce nato potvrdil vedoucí chilských koronerů Patricio Bustos, který na práci expertů dohlížel. "Testy DNA a zkoumání záznamů dentistů potvrdily, že vyzvednuté ostatky patřily Allendemu a vše ukazuje na sebevraždu" řekl. Allende zahynul při útoku armády na prezidentský palác La Moneda v centru Santiaga. Vojenský režim oznámil, že spáchal sebevraždu, střelil se pod bradu z kalašnikova, který mu věnoval kubánský vůdce Fidel Castro. Jeho smrt však nikdy nebyla vyšetřena. Castro prohlašoval, že jeho přítele Allendeho zastřelili vojáci, aby se zbavili nepohodlného svědka. Tuto verzi převzali také českoslovenští komunisté. Koroner Bustos však v úterý potvrdil verzi junty, podle níž si Allende vzal život. V jeho hlavě nalezli stopy kulky vystřelené z bezprostřední blízkosti do hlavy. Chilané v květnu na přání rodiny vyzvedli z hrobu Allendeho ostatky, aby experti vyšetřili, zda socialista Allende byl při puči, který v roce 1973 vedl generál Augusto Pinochet, zastřelen, nebo spáchal sebevraždu.
Allendeho kosti byly vyšetřeny rentgenem, na ostatcích pracovali také experti na balistiku a forenzní stomatologové.
Salvador Allende byl zvolen v přímých volbách v roce 1970. Po nástupu k moci začal znárodňovat chilské podniky a pozval do země kubánské poradce. Jeho vládu ukončil po třech letech vojenský puč, podporovaný americkou špionážní službou CIA. Po převratu se do čela jihoamerického státu postavil generál Augusto Pinochet. Jeho diktatura trvala do roku 1990 a zahynuly nebo zmizely během ní více než tři tisíce lidí.
Za porušování lidských práv postavila chilská justice od roku 1990 před soud desítky vojáků, policistů a tajných agentů. Pinochet, který zemřel v prosinci 2006, však před soudem nikdy nestanul.
Související
Při nehodě vrtulníku zemřel významný exprezident Chile Sebastián Piňera
50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 1 hodinou
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 3 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 4 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 4 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 5 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 6 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Zdroj: Libor Novák