Američané udělali tečku za iráckou válkou

Invazi do Iráku zahájili Američané za podpory Britů v noci na 20. března 2003. Cíl byl jasný: svrhnout režim Saddáma Husajna. To se také podařilo.

Blamáží však skončilo pátrání po chemických a biologických zbraních. Argumentem, že je Saddám Husajn vlastní, přitom americká vláda (stejně jako britská) invazi ospravedlňovala.

Zdůvodňovala ji také tím, že Saddámův režim je ve spojení s teroristickou sítí Al-Káida a může jí tyto zbraně předat. Jenže ani to se nepotvrdilo. Před pěti lety v rozhovoru pro americkou televizi CBS - v jednom ze svých pravdomluvných okamžiků - prezident George Bush přiznal: "Nejtěžší část mé práce bylo spojit Irák s válkou proti terorismu."

Na počátku mohl být vrchní velitel spokojen. Američané snadno porazili Saddámova vojska. Projeli zemí jako nůž máslem. Dobyli Bagdád. ¨

Potom ale nevěděli co dál.

Po několika měsících propukly sektářské boje, které přerostly v občanskou válku. Z Američanů si povstalci udělali živé terče. Iráčané je v zemi nikde jako osvoboditele nevítali a jako osvoboditele je ani nevyprovázeli.

Někteří z amerických vojáků přesto Irák opouštěli se slzami v očích. Byli to ti, kteří v zemi ztratili spolubojovníky a přátele.

Deník Washington Post na svém webu Faces of Fallen píše, že od počátku invaze v Iráku zahynulo 4474 amerických vojáků. Dalších 32 000 v ní utrpělo zranění.

Krváceli však hlavně Iráčané. Podle webu Iraq Body Count počet iráckých obětí války přesáhl hranici 90 000.

"Tato dlouhá válka byla pro Američany těžkým břemenem," prohlásil prezident Barack Obama.

Američané odešli z Iráku poct. Jejich přítomnost byla pro Iráčany připomínkou bolestivého období v dějinách země.

Také Amerika si vydechla. Uleví se nejen rodinám vojáků, ale i vládní pokladně. Měsíc iráckého angažmá stál před čtyřmi lety na vrcholu občanské války Spojené státy více než miliardu dolarů.

Celkem Američané za iráckou misi zaplatili 800 miliard až bilion dolarů, tedy až 19,5 bilionu korun.

Po roce 2011 by Američanům měl Irák kromě křížů na hřbitovech připomínat jen oscarový film Smrt čeká všude.

A pro úplnost: V letech 2003 až 2008 působily v Iráku také stovky českých vojenských lékařů a vojenských policistů. Česká armáda měla své důstojníky i ve velitelství mnohonárodnostních sil v Iráku.

 

Toto jsou klíčová data amerického tažení v Iráku:¨

20. BŘEZNA 2003 Američané s Brity zahajují invazi do Iráku. Dali jí kódové označení Irácká svoboda.

9. DUBNA 2003Američané dobývají Bagdád. Strhávají sochu Saddáma Husajna. Vláda tohoto diktátora končí – po 24 letech.¨

1. KVĚTNA 2003Prezident George Bush oznamuje konec bojových operací v Iráku. "Mise je splněna!" hlásá na letadlové lodi Abraham Lincoln, kotvící u břehů Kalifornie. Po Bushově projevu se však začínají koaliční vojska stávat terčem častých útoků. Padlých vojáků přibývá. Začíná občanská válka - mezi sebou bojují především šíité a sunnité, příslušníci znesvářených větví islámu.

13. PROSINCE 2003Američtí mariňáci vytahují z podzemního doupěte u Tikrítu Saddáma Husajna. Umyjí ho, oholí, ostříhají a odvšiví. Pak ho převezou do své vojenské věznice u Bagdádu.

LISTOPAD 2004Američané svádějí tvrdé boje o město Fallúdžu. V bitvách zahynulo 1200 povstalců. Američtí mariňáci ztratili 95 mužů.

31. LEDNA 2005První volby pod americkým dohledem. Vzešla z nich vláda, která vypracovala novou ústavu.

5. LISTOPADU 2006Saddám Husajn je odsouzen k trestu smrti za genocidu, vraždy a týrání.¨

30. PROSINCE 2006Saddám Husajn je oběšen. Záběry z jeho popravy pořízené mobilním telefonem vzápětí obletí svět. Popravčí na nich křepčí kolem bezvládného těla diktátora.

LEDEN 2007George Bush oznamuje posily pro Irák. Reaguje tak na zvýšený počet útoků na americké jednotky.

27. LISTOPADU 2008Irácký parlament po průtazích schvaluje americko-iráckou smlouvu, podle které mají americké jednotky odejít ze země do konce roku 2011.

20. LEDNA 2009Do Bílého domu nastupuje nový prezident Barack Obama. Tento demokrat hlasoval jako senátor proti invazi a ujistil, že stáhne Američany z Iráku.

27. ÚNORA 2009Barack Obama oznamuje, že americké bojové jednotky z Iráku odejdou do srpna 2010.

3. BŘEZNA 2010Iráčané volí nový parlament. Dohled nad volbami převzala irácká policie a armáda.

19. SRPNA 2010Irák opouští poslední bojová brigáda americké armády. Odjíždí do Kuvajtu.

1. ZÁŘÍ 2010Od tohoto dne americké jednotky slouží pouze jako podpůrné oddíly pro pomoc irácké armádě při protiteroristických operacích. Zajišťují také výcvik iráckého vojska.

31. SRPNA 2010Američané přemalovali vývěsní štít irácké války. Přejmenovali ji z operace Irácká svoboda na operaci Nový úsvit (New Dawn).

21. PROSINCE 2010Irácký parlament vyslovuje důvěru vládě premiéra Núrího Málikího, v níž jsou zastoupeny všechny hlavní parlamentní skupiny. Končí tak devět měsíců jednání o koalici. Fungující vláda je předpokladem pro to, aby byly z Iráku staženy další americké jednotky.

15. PROSINCE 2011Američtí vojáci na základně Sather u Bagdádu stáhli a srolovali vlajku s hvězdami a pruhy. Ministr obrany Leon Panetta prohlásil irácké tažení za ukončené. Z Iráku se chystají odjet poslední dvě tisícovky amerických vojáků.

18. PROSINCE 2011Poslední konvoj s americkými vojáky přejíždí hranici z Iráku do Kuvajtu.