USA masivně přesouvají vojska do oblasti Perského zálivu

Posily jsou podle něj jak součástí dlouhodobého plánu posílení americké vojenské přítomnosti v oblasti, tak ujištěním Izraeli, že Spojené státy jsou připraveny řešit íránskou krizi všemi prostředky. Šéf Bílého domu Barack Obama již dříve uvedl, že na stole vedle diplomatického řešení ponechává všechny možnosti. "Pokud prezident řekne, že jsou na stole i jiné možnosti než vyjednávání, pak nemluví do větru," řekl deníku vysoce postavený americký činitel. The New York Times nicméně podotýká, že vojenské posily by mohly být kontraproduktivní. Zároveň s nimi totiž Spojené státy se svými spojenci přikročily k mnohem širšímu embargu na íránský vývoz ropy. Chtějí jím zemi donutit k tomu, aby jednání o jaderném programu brala vážně. Vyšší vojenská přítomnost Američanů v Perském zálivu ale může posílit konzervativní íránské Revoluční gardy. Nejviditelnějšími prvky amerických posil v oblasti je větší počet lodí námořnictva Spojených států v Hormuzském průlivu. Zvyšují schopnost USA hlídkovat v oblasti i otevřít průliv, pokud se jej Teherán pokusí uzavřít a zabránit tak Saúdské Arábii a dalším zemím posílat tudy tankery se strategickou surovinou. Americké námořnictvo proto mimo jiné zdvojnásobilo počet minolovek v regionu na osm. Krok označuje za čistě obranný. "Vzkazujeme tak Íránu, ať je to ani nenapadne," uvedl vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. "Ať je ani nenapadne uzavírat průliv. Všechny miny odstraníme. Ať je také ani nenapadne obtěžovat rychlými čluny naše lodě či komerční dopravu. Pošleme je na dno zálivu," dodal. V Perském zálivu je zároveň na první misi obojživelná přepravní a doková loď Ponce, která bude sloužit jako první plovoucí týlová základna Pentagonu, ze které bude možné vést vojenské i humanitární operace. Loď by měla nejprve poskytovat podporu minolovkám. Je na ní ale i ošetřovna, přistávací plocha pro vrtulníky a ubikace pro bojové jednotky. Mohla by tak poskytnout i zázemí americkým zvláštním jednotkám. Pro Obamu podle deníku The New York Times souběžné vyslání vojenských posil do Perského zálivu a diplomatická vyjednávání představují zásadní zkoušku jeho "dvoukolejné" strategie vůči Íránu. Americký prezident se uprostřed volební kampaně, ve které ho republikánský protivník Mitt Romney obvinil ze slabosti vůči Teheránu, snaží působit tvrdě. Zároveň ale v regionu nechce vyvolat krizi. Americký list nicméně podotýká, že zatím je jen málo důkazů o tom, že by zvýšený tlak na Írán měl zamýšlený efekt. Diplomatická vyjednávání se nacházejí v mrtvém bodě. V pondělí navíc Teherán v reakci na přísnější sankce uvedl, že zváží přijetí zákonů, na jejichž základě by přerušil dopravu v Hormuzském průlivu. Jako výstrahu Izraeli a USA také otestoval své rakety. Spojené státy a jejich spojenci se snaží přimět Teherán k tomu, aby přestal obohacovat uran na vysoké hodnoty výměnou za dodávky jaderného paliva pro své reaktory. Írán musí také zavřít provoz na obohacování uranu u Komu. Pak by mohly být zmírněny protiíránské sankce. Írán ale žádá potvrzení svého práva na technologii obohacování pro mírové účely. Mnoho zemí je ovšem přesvědčeno, že Írán ve skutečnosti usiluje o sestrojení atomové bomby, což Teherán stále popírá.